20 Cdo 1885/2006
Datum rozhodnutí: 22.06.2007
Dotčené předpisy:



20 Cdo 1885/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněných a) J. M. a b) Z. M. , zastoupených JUDr. Jiřím Nesvedou, advokátem se sídlem v Nýrsku, Náměstí 767, proti povinným 1) J. Š. a 2) F. Š. , zastoupeným JUDr. Juditou Jakubčíkovou, advokátkou se sídlem v Klatovech, Krameriova 139, pro 202.895,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 15 Nc 3174/2005, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 1. 2006, č.j. 56 Co 655/2005-28, takto:

Dovolání se odmítá .


O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 6. 2005, č.j. 15 Nc 3174/2005-8, kterým Okresní soud v Klatovech nařídil podle svého rozsudku ze dne 14. 10. 1996, č.j. 8 C 174/96-37, k vymožení pohledávky 202.895,- Kč s 19 % úroky z prodlení od 1. 8. 1995 do zaplacení, pohledávky 10.000,- Kč a nákladů předcházejícího řízení (19.367,- Kč) na majetek povinných exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. Dalimila Miku, soudního exekutora. Předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ), měl odvolací soud za splněny, zejména uzavřel, že podkladový rozsudek nabyl právní moci (3. 11. 1996) a stal se vykonatelným. Z obsahu nalézacího spisu zjistil, že rozsudek byl povinným v průběhu října 1996 doručován do M. B. (L. u P.), a to poštou i prostřednictvím Policie ČR, která soudu stvrdila, že obsílky byly předány osobně oběma povinným, což povinní potvrdili svými podpisy.

V dovolání odkazujíce na důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o.s.ř. ) spatřují povinní pochybení v tom, že podkladový rozsudek nalézací soud zaslal do M. B., kde povinný pracoval a který povinná občas navštěvovala, aniž se pokusil písemnost doručit na adresu jejich trvalého bydliště. Povinní se tedy o rozsudku nedověděli, resp. nedověděli se o tom, že tato písemnost byla uložena na poště, ani o tom, že vůbec byla tato písemnost vydána. Navrhli, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávnění se ve vyjádření ztotožnili se závěrem, že podkladový rozsudek byl povinným doručen, a to prostřednictvím Policie ČR, jak zjistil z nalézacího spisu odvolací soud. Navrhli proto, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím jako v projednávaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz § 130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek uvedených v § 237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. použít nelze (usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci, nepředcházelo jeho dřívější odvolacím soudem zrušené rozhodnutí), je namístě zvažovat splnění předpokladů vymezených ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které přípustnost dovolání spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy jen důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jímž dovolatelé (mimo jiné) správnost rozhodnutí poměřují. Při přezkumu napadeného rozhodnutí, tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelé napadli, je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).

Závěr, že k výkonu navržený rozsudek je vykonatelný, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci). Aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, že exekuční titul byl povinným doručen prostřednictvím Policie ČR. Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění lze namítat podle ustanovení § 241a odst. 3, resp. § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.; žádný z těchto dovolacích důvodů však přípustnost dovolání jak bylo již výše řečeno založit nemůže.

I když dovolatelé zpochybnili (právní) závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti rozsudku k tomu určeným důvodem (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), učinili tak způsobem neregulérním; jinými slovy, závěr o nevykonatelnosti vybudovali na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž dospěl odvolací soud. Okolnosti, které vedly nalézací soud k tomu, že rozsudek, jehož výkon oprávnění požadují, doručil prostřednictvím policejního orgánu do místa, které nebylo trvalým bydlištěm povinných (srov. § 45, § 46 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 4. 1997), předmětem dovolacího přezkumu být nemohou.

Lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu; Nejvyšší soud je proto bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. června 2007

JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu