20 Cdo 1884/2011
Datum rozhodnutí: 29.06.2011
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř.




20 Cdo 1884/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY , se sídlem v Praze 3 - Vinohradech, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, Územní pracoviště Zlín, Zarámí 160, proti povinnému J. Ž. , zastoupenému JUDr. Radkou Píšťkovou Záhorcovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Mostní 5552, pro 58.238,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 13 Nc 730/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně z 11. 8. 2009, č. j. 12 Co 255/2009-22, takto:

Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :


Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud s poukazem na ustanovení § 44 odst. 10 exekučního řádu (ve znění do 31. 10. 2009) odmítl odvolání povinného proti usnesení z 26. 5. 2008, č. j. 13 Nc 730/2008-10, jímž okresní soud nařídil exekuci, podal povinný dovolání.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle Čl. II Přechodných ustanovení, bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění § 243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009.

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. plyne, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 11. 8. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí již není přípustné. Na tomto závěru nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle něhož je dovolání proti němu za určitých okolností přípustné; takové nesprávné poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).

Nejvyšší soud proto aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. června 2011
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu