20 Cdo 1846/2011
Datum rozhodnutí: 22.06.2011
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř., § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009



20 Cdo 1846/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných 1) J. K. a 2) nezletilého M. K. , zastoupeného kolizním opatrovníkem Městským úřadem v Pohořelicích, se sídlem v Pohořelicích, Vídeňská 699, proti povinnému Ing. A. K. , pro výživné, srážkami ze mzdy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 76 E 569/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. září 2010, č. j. 49 Co 258/2010 - 32, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):


Městský soud v Brně usnesením ze dne 4. 5. 2010, č. j. 76 E 569/2010 - 7, nařídil podle rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 2. 2009, č. j. P 258/2008 - 71, k uspokojení tam blíže specifikovaných přednostních pohledávek výživného oprávněných výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 9. 2010, č. j. 49 Co 258/2010 - 32, k odvolání povinného usnesení městského soudu potvrdil, nařídil jeho opravu a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 30. září 2010, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve věcech výkonu rozhodnutí lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009].

Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s. ř.); nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. června 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu