20 Cdo 1828/2000
Datum rozhodnutí: 17.08.2000
Dotčené předpisy:




20 Cdo 1828/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Z. H., správce konkursní podstaty úpadce D., v. d., p., t., k. - v likvidaci, družstva, proti žalované D. K., správkyni konkursní podstaty úpadce U. spol. s r.o., o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 4 C 371/97, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. února 1998, č.j. 19 Co 584/97 - 51, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.650,- Kč, do tří dnů od právní moc tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobce.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. února 1998, č.j. 19 Co 584/97-51, zastavil - poukazuje na § 43 odst. 2 a § 211 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř.") - řízení o odvolání žalované U. spol. s r.o. proti rozsudku ze dne 25. června 1997, č.j. 4 C 371/97-14, jímž Okresní soud ve Vyškově určil, že vlastníkem ve výroku specifikovaných nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu ve Vyškově pro katastrální území S. u B., je žalobce. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání nebylo ani přes výzvu soudu odvolatelkou řádně doplněno, neboť neobsahuje důvody nesprávnosti rozhodnutí nebo postupu soudu, ani návrh, jak má soud rozhodnout.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala správkyně konkursní podstaty úpadce U. spol. s r.o., včasné dovolání (č.l. 60-61), jež posléze, podáním došlým soudu dne 15. července 1998 (č.l. 85-86), vzala v plném rozsahu zpět.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání v rozhodném znění, tj. ve znění zákonů č. 122/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 151/1997 Sb. (dále též jen zákon"), řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce; úpadce může návrh na pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve lhůtě určené mu soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává účastníkem řízení.

Jak je patrno z obsahu spisu, na majetek žalované U. spol. s. r.o. byl v průběhu řízení (dne 23. ledna 1998) prohlášen konkurs (srov. usnesení Krajského obchodního soudu v Brně, č.j. 28 K 235/95-64, na č.l. 54 spisu).

Řízení o určení vlastnictví k nemovitostem je řízením o nárocích, jež se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty; současně jde o řízení, v němž lze na návrh příslušného subjektu pokračovat. Dokud ovšem není podán návrh na pokračování v řízení, jsou všechny úkony účastníků a soudu neúčinné. Návrh na pokračování v řízení vznesl původní žalobce (D., v. d., p., t., k. - v likvidaci, družstvo) podáním ze dne 29. dubna 1999, došlým Nejvyššímu soudu 30. dubna 1999 (č.l. 103).

Poté byl konkurs prohlášen i na majetek původního žalobce (usnesením Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 12. května 1999, č.j. 39 K 40/98-167) a řízení se opět přerušilo; správce konkursní podstaty žalobce však podáním ze dne 4. června 1999, došlým Nejvyššímu soudu 7. června 1999, opět navrhl, aby v řízení bylo pokračováno.

Nejvyšší soud proto dovolací řízení, v němž za této situace bylo možné pokračovat, v důsledku dispozitivního úkonu dovolatelky podle § 243b odst. 4, věty druhé, o. s. ř. zastavil.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, takže žalobci vzniklo ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Tyto náklady sestávají z odměny ve výši jednoho a půl úkonu právní služby (celým úkonem je tu převzetí a příprava zastoupení v dovolacím řízení a polovinou úkonu návrh na pokračování v řízení o dovolání proti rozhodnutí, jež není rozhodnutím o věci samé), to jest z částky 1.500,- Kč (§7, § 9 odst. 1 a 3 a § 11 odst. 1 písm. a/, odst. 2 písm. c/ a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb - advokátního tarifu - ve znění pozdějších předpisů) a ze dvou režijních paušálů po 75 Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky). Částku 1.650,- Kč také Nejvyšší soud žalobci k tíži dovolatelky přiznal. Návrh na pokračování v řízení a jemu předcházející převzetí a příprava zastoupení je účelně vynaloženým nákladem žalobce přesto, že oba úkony byly učiněny až poté, co dovolatelka vzala dovolání zpět; bez návrhu na pokračování v řízení totiž o tomto zpětvzetí (obdobně jako o zpětvzetí žaloby nebo o zpětvzetí odvolání) za trvání konkursu soud nemůže rozhodnout (řízení by zůstalo přerušeno).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně 17. srpna 2000

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová