20 Cdo 1799/98
Datum rozhodnutí: 31.10.2000
Dotčené předpisy:




20 Cdo 1799/98

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci výkonu rozhodnutí oprávněné K. b. P., s.p.ú., proti povinným 1) J. Ch., 2) A. Ch., prodejem nemovitostí povinných k vydobytí pohledávky oprávněné ve výši 5,639.854,20 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty a náhrady nákladů výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 16 E 1351/97, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. března 1998, č.j. 13 Co 116/98-41, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 20. ledna 1998, č.j. 16 E 1351/97-19a, okresní soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem (tam označených) nemovitostí povinných k vydobytí pohledávky oprávněné ve výši 5,639.854,20 Kč a částky 50.000,- Kč představující náhradu nákladů výkonu rozhodnutí, povinným zakázal převedení nemovitostí nebo jejich zatížení a uložil jim, aby ve stanovené lhůtě soudu sdělili, zda a případně kdo má k nemovitostem předkupní právo (s poučením, že pokud tak neučiní, odpovídají za škodu tím způsobenou); dále pak soud prvního stupně zamítl návrh oprávněné na nařízení výkonu rozhodnutí pro úrok z prodlení a smluvní pokutu.

K odvolání povinných krajský soud usnesení okresního soudu změnil, a to ve vztahu k druhé povinné tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl (zatímco ve vztahu k prvnímu povinnému je změnil pouze potud, že výkon rozhodnutí nařídil prodejem toliko ideální poloviny předmětných nemovitostí patřící do jeho vlastnictví); zamítavý výrok krajský soud k odvolání oprávněné potvrdil). Své rozhodnutí ve vztahu k druhé povinné krajský soud odůvodnil závěrem, že ta v notářském zápisu nevystupuje jako povinná, nýbrž pouze jako ručitelka prvního povinného, a že jako taková svolení k vykonatelnosti notářského zápisu vůči sobě nedala.

Proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podala oprávněná, za niž jednala její zaměstnankyně vybavená právnickým vzděláním, včasné dovolání, jímž napadá měnící výrok, kterým byl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí ve vztahu k druhé povinné zamítnut. Dovolatelka namítá, že notářský zápis JUDr. L. K. ze dne 26. listopadu 1996, sp. zn. N 345/96, NZ 344/96 má všechny náležitosti požadované ustanovením § 274 písm. e) o.s.ř., neboť obsahuje nejen přesnou individualizaci účastníků, tj. strany oprávněné a povinné, ale zároveň také přesně vymezuje závazek, jeho právní důvod, předmět i dobu plnění. Povinná do notářského zápisu uvedla, že výslovně souhlasí s tímto prohlášením o uznání dluhu" a současně též souhlasí s vykonatelností předmětného notářského zápisu. Podle dovolatelčina názoru uděluje druhá povinná výslovný souhlas s vykonatelností notářského zápisu ...sama za sebe a vůči své osobě...", neboť ... souhlasí s tím, aby se tento notářský zápis stal titulem pro výkon rozhodnutí tak, jak je uvedeno v předchozích ustanoveních." V předchozích ustanoveních se přitom konkrétně hovoří o právu oprávněné v případě nezaplacení dlužné částky v dohodnutém termínu řádné a včas navrhnout výkon rozhodnutí, a to jako první na zastavené nemovitosti, jejichž je druhá povinná podílovou spoluvlastnicí. Protože jsou v notářském zápise jasně, srozumitelně a určitě označeny strana oprávněná i povinná, závazek, jeho právní důvod, předmět, doba plnění, i výslovný souhlas každého z povinných za sebe s vykonatelností předmětného notářského zápisu, mělo podle jejího názoru být rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno i ve vztahu k druhé povinné. Jestliže odvolací soud naopak ve vztahu k ní návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci a je tedy naplněn dovolací důvod podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.

Podáním doručeným soudu dne 3. března 2000, tedy v průběhu dovolacího řízení, původní oprávněná Česká spořitelna, a.s., sdělila, že svou pohledávku za prvním povinným, vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 83/1995 ze dne 10. července 1995 postoupila smlouvou č. 0000001007 ze dne 30. listopadu 1999 K. b. P., s.p.ú., a že stejnou smlouvou bylo postoupeno také příslušenství pohledávky a práva s ní spojená, včetně ručitelského závazku druhé povinné. Své sdělení pak původní oprávněná dne 3. října 2000 Nejvyššímu soudu doložila úředním opisem (ověřeným JUDr. B. B., notářkou se sídlem v O.) notářského zápisu (JUDr. M. T., notářky se sídlem v P.) smlouvy o postoupení pohledávky. Protože uplatněním singulární sukcese dochází k procesnímu nástupnictví a protože sukcese byla řádně (tj. veřejnou listinou) doložena, jednal Nejvyšší soud nadále jako s oprávněnou s K. b., s.p.ú. (§ 256 o. s. ř.).

Dovolání je (podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) přípustné, není však důvodné.

Jelikož vady podle ustanovení § 237 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, ani tzv. jiné vady řízení ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř., k nimž (oběma) je dovolací soud povinen podle ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. přihlédnout z úřední povinnosti, v dovolání namítány nebyly a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je úkolem dovolacího soudu přezkum správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem co do otázky, zda předmětný notářský zápis obsahuje náležitosti požadované ustanovením § 274 písm. e) o. s. ř. i ve vztahu k druhé povinné, zda je tedy i vůči ní způsobilým exekučním titulem.

Podle ustanovení § 251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Podle ustanovení § 274 písm. e) o.s.ř. se ustanovení § 251 až 271 použije i na výkon notářských zápisů, které obsahují závazek a v nichž jsou vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod, předmět a doba plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti v notářském zápise svolila.

Náležitosti notářského zápisu jakožto veřejné listiny jsou uvedeny v zákoně č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zejména v jeho ustanoveních § 62 a násl.

Z uvedeného vyplývá, že notářský zápis je titulem pro soudní výkon rozhodnutí, jestliže obsahuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech uvedené zejména v § 62 a násl. posledně citovaného zákona, jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu (zpravidla věřitele) s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou (zpravidla dlužníkem), v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění (vylíčeny rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá), předmět plnění (tj. přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (tj. určitě stanovena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná k vykonatelnosti svolila. Svolením k vykonatelnosti se rozumí takové prohlášení (projev vůle) povinné osoby, z něhož vyplývá, že povinná osoba souhlasí s tím (svoluje k tomu), aby notářský zápis byl (v případě, že v určené době neposkytne osobě oprávněné řádně stanovený předmět plnění) bez dalšího titulem pro výkon rozhodnutí; toto prohlášení musí být výslovné, dostatečně srozumitelné a určité a musí být obsaženo v notářském zápisu.

V posuzovaném případě se oprávněná domáhá nařízení výkonu notářského zápisu ze dne 26. listopadu 1996, zn. N 345/96, NZ 344/96, sepsaného JUDr. L. K., notářkou ve Z. Z tohoto notářského zápisu vyplývá, že jeho účastníky byly Č. s., a.s., (za niž jednala pověřená zástupkyně" Mgr. A. H.), označená jako strana oprávněná", J. Ch., označený jako osoba povinná" a A. Ch., označená jako ručitelka na straně povinného." Podle obsahu zápisu J. Ch. uznal v plném rozsahu co do důvodu a výše svůj závazek ze smlouvy o úvěru č. 83/95 ze dne 10. července 1995 ve výši 5,669.854,20 Kč s úroky z prodlení podle ustanovení obchodního zákoníku" z částky 5,140.189,90 Kč od 26. listopadu 1996 do zaplacení (odstavec 1 zápisu), smluvní strany" sjednaly smluvní pokutu ve výši 10% z částky 4,600.000,- Kč od 26. listopadu 1996 do zaplacení (odstavec 2 zápisu), J. Ch. dal svolení, aby tento notářský zápis byl podle ustanovení § 274 písm. e) o.s.ř. vykonatelný co do povinnosti" zaplatit straně oprávněné částku 5,669.854,20 Kč včetně následných úroků a smluvní pokuty tak, aby i bez předchozí žaloby mohla být podle něj vedena exekuce strany oprávněné vůči straně povinné v případě nezaplacení dlužné částky do 1. dubna 1997" (odstavec 3 zápisu), strana oprávněná si vyhradila právo při realizaci výkonu rozhodnutí jako první uplatnit nárok na realizaci smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 19. června 1995, vložené do katastru nemovitostí pod č.j. 110-V2-2076/95 s dodatkem ze dne 10. července 1995 podepřené smlouvou o zřízení předkupního práva ze dne 19. června 1996, vložené do katastru nemovitostí pod č.j. 110-V14-2077/95" (odstavec 4 zápisu), a A. Ch. uvedla, že jako ručitelka a spoluvlastnice zastavených nemovitostí výslovně souhlasí s tímto prohlášením o uznání dluhu a souhlasí také s tím, aby se tento notářský zápis stal titulem pro výkon rozhodnutí tak, jak je uvedeno v předchozích ustaveních" (odstavec 5 zápisu).

Za tohoto skutkového stavu je závěr odvolacího soudu, že uvedený notářský zápis není ve vztahu k povinné A. Ch. titulem pro soudní výkon rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 274 písm e) o.s.ř., správný.

Z výše uvedeného vyplývá, že jako osoba povinná byl v notářském zápisu vyznačen pouze J. Ch., zatímco A. Ch. byla v zápisu označena jako ručitelka na straně povinného" (v označení účastníků zápisu) a jako ručitelka a spoluvlastnice zastavených nemovitostí" (v odstavci 5 zápisu), nikoli tedy jako osoba povinná, tj. jako osoba, která by měla poskytnout oprávněné stanovený předmět plnění. Již z tohoto důvodu není možné proti povinné podle tohoto notářského zápisu nařídit a provést soudní výkon rozhodnutí.

Odvolací soud také správně dovodil, že notářský zápis neobsahuje svolení A. Ch. k vykonatelnosti. Ta totiž podle odstavce 5 zápisu jednak vyslovila souhlas s tímto prohlášením o uznání dluhu", a jednak souhlasila s tím, aby se tento notářský zápis stal titulem pro výkon rozhodnutí tak, jak je uvedeno v předchozích ustanoveních." První z uvedených souhlasů se vůbec netýká výkonu rozhodnutí, nýbrž pouze hmotněprávního úkonu J. Ch. o uznání dluhu co do důvodu a výše. Druhý pak představuje jen souhlas s tím, aby notářský zápis byl titulem pro výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v předchozích ustanoveních (tj. v odstavcích 3 a 4 zápisu); z prohlášení (projevu vůle) A. Ch. uvedeného v odstavci 5 notářského zápisu však v žádném případě nelze dovodit, že by výslovně svolila k tomu, aby notářský zápis byl bez dalšího titulem pro výkon rozhodnutí také ve vztahu k ní (týž závěr ostatně Nejvyšší soud dovodil v usnesení z 13. ledna 1999, sp. zn. 21 Cdo 1481/99).

Oprávněné se uplatněným dovolacím důvodem správnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud proto dovolání, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení § 243b odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. odůvodněn procesním neúspěchem dovolatelky, jakož i skutečností, že povinné, jež by ve smyslu výše uvedených ustanoveních měla právo na jejich náhradu, náklady dovolacího řízení (prokazatelně) nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2000

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová