20 Cdo 1711/2007
Datum rozhodnutí: 29.04.2009
Dotčené předpisy:




20 Cdo 1711/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné E., spol. s r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému Ing. M. C., zastoupenému advokátem, pro 88 372,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 6618/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2006, č. j. 20 Co 417/2005-23, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením krajský soud změnil ve výroku I. usnesení městského soudu ze dne 16. 3. 2004, č. j. 69 Nc 6618/2003-7, ve znění opravného usnesení tohoto soudu ze dne 9. 3. 2006, č. j. 69 Nc 6618/2003-19 (jímž městský soud nařídil podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 18 C 106/99, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 88 372,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně od 8. 7. 1997 do zaplacení a pro náklady nalézacího řízení ve výši 14 196,- Kč, exekuci na majetek povinného), tak, že tuto exekuci nařídil podle vykonatelného výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek v konkursním řízení, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 59 K 2/99 ze dne 29. 7. 2003, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 18 C 106/99. Ve výroku II. a III. rozhodnutí městského soudu potvrdil. Odvolací soud došel k závěru, že oprávněná předložila vedle exekučního titulu (citovaného rozsudku obvodního soudu) též notářsky ověřenou kopii výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek, dále kopii usnesení konkursního soudu č. j. 59 K 2/99 ze dne 14. 3. 2001 a usnesení Městského soudu ze dne 11. 5. 2001, jímž byl po splnění rozvrhového usnesení zrušen konkurs na majetek povinného. Seznam přihlášek, který má povahu veřejné listiny, je podle § 45 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění ke dni 11. 5. 2001, řádným exekučním titulem, neboť rozvrhové usnesení nabylo právní moci, úpadce tuto pohledávku nepopřel a tato byla uspokojena do výše 2,685103 % z částky 54 279,66 Kč, tedy ve výši 2 438,37 Kč. Z návrhu oprávněné je patrné, že tuto uspokojenou část odečetla od celkové pohledávky podle exekučního titulu. Námitka povinného, že dosud tento exekuční titul neobdržel, není relevantní (rozsudek obvodního soudu byl vyhlášen dne 25. 5. 1999, tedy pět dní poté, co byl prohlášen konkurz na majetek povinného), neboť v konkursním řízení lze přihlásit též nevykonatelnou pohledávku - rozhodující je skutečnost, že pohledávka byla v konkursním řízení zjištěna, uznána, zařazena do druhé třídy a částečně uspokojena z rozvrhu zpeněženého majetku z podstaty. Po právní moci rozvrhového usnesení lze exekucí vymoci i zbývající část pohledávky zjištěné v konkursním řízení ve výši 90 801,10 Kč.

V dovolání povinný namítá, že Obvodní soud pro Prahu 3, který vydal rozsudek, na základě něhož byla exekuce také nařízena, měl řízení ve věci přerušit, neboť pět dní před vyhlášením rozsudku (tj. 20. 5. 1999) byl na majetek povinného prohlášen konkurs. V rámci konkursního řízení byla tak zjištěna, uznána a uspokojena pohledávka zcela totožná s exekučním titulem. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil.

Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že je považuje za nedůvodné a v podstatě se ztotožnila se závěry odvolacího soudu. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. - jež podle § 238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ) - je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (a takovým usnesením - ve vztahu k usnesení soudu prvního stupně s ohledem na jejich obsahový vztah - usnesení odvolacího soudu je, odvolací soud jen v souladu s návrhem oprávněné nařídil exekuci také na základě výpisu ze seznamu přihlášek), jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je tudíž pouze důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel prostřednictvím důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. zpochybnil vykonatelnost rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 18 C 106/99, který byl vyhlášen i přesto, že na majetek povinného byl prohlášen konkurs.

Podle § 242 odst. 3, věty první, o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů v dovolání uplatněných. Uvedená vázanost dovolacím důvodem a jeho obsahovým vymezením se projeví v tom, že dovolací soud je oprávněn podrobit přezkumu odvolacím soudem přijaté řešení určité právní otázky (právní závěr týkající se dané otázky, shledá-li ji ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zásadně právně významnou) pouze za předpokladu, že dovolatel toto řešení v dovolání alespoň zpochybnil. Přezkumu naopak podrobit nesmí dovoláním nenapadený (a pro rozhodnutí o odvolání významný) právní závěr o vykonatelnosti seznamu přihlášek (výpisu ze seznamu přihlášek), pokud dovolatel projevil vůli přezkoumat závěr odvolacího soudu jen ve vztahu k vykonatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 18 C 106/99.

Jestliže odvolací soud své potvrzující rozhodnutí založil současně na dvou na sobě nezávislých právních důvodech (vykonatelnosti obou exekučních titulů), pak sama okolnost, že jeden z nich by při závěru o přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. obstát nemusel, nemůže mít na správnost tohoto závěru vliv, obstojí-li důvod druhý; to platí i tehdy, obstojí-li druhý důvod proto, že jeho správnost nemohla být vůbec dovolacímu přezkumu podrobena, jelikož nebyl dovoláním dotčen. V takovém případě není ani zapotřebí se správností důvodu, jenž naopak dovoláním napaden byl, zabývat (a to ani z pohledu jeho zásadního významu po stránce právní), neboť ani nesprávnost tohoto důvodu nemůže pro dovolatele přivodit příznivější rozhodnutí ve věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 815/2004). V souzené věci to znamená, že ani případná nevykonatelnost rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 18 C 106/99 (který rozhodl ve věci a doručoval rozhodnutí povinnému poté, co byl na majetek povinného prohlášen konkurs) nemůže přivodit pro povinného příznivější rozhodnutí ve věci, neboť táž pohledávka je vymáhána i na základě výpisu ze seznamu přihlášek, jehož vykonatelnost dovolatel nezpochybnil.

Pro úplnost dovolací soud dodává, že nevykonatelnost titulu je důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; důvodem pro zastavení exekuce je i postupné vymáhání téže pohledávky na základě různých exekučních titulů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2780/2000 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit 6, ročník 2002, pod č. 39).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2009

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu