20 Cdo 1706/2007
Datum rozhodnutí: 28.04.2009
Dotčené předpisy:





20 Cdo 1706/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného JUDr. J. R., advokáta, proti povinné J. K., srážkami z příjmu, pro částku 8.875,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 1754/2006, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 29.11.2006, č.j. 9 Co 1542/2006-14, takto:





I. Dovolání se zamítá


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení z 30.5.2006, č.j. 50 E 1754/2006-6, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí, a to tak, že návrh na nařízení výkonu zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil s poukazem na ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. závěrem, že povinná podala proti vykonávanému platebnímu rozkazu včasný odpor, když z jejího dopisu ze 7.12.2005 dostatečně vyplývá její nesouhlas s povinností zaplatit oprávněnému za jím poskytnuté služby; výhrady žalované jsou zřejmé také z podání doručeného soudu 21.3.2006, nemůže tedy být správný záznam učiněný na č.l. 15 spisu nalézacího soudu, že proti platebnímu rozkazu odpor podán nebyl.


V dovolání oprávněný namítá, že řízení (projednal-li odvolací soud neurčité a nesrozumitelné podání ze 14.6.2006 na č.l. 7) je postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel zejména polemizuje s hodnocením písemných podání povinné doručených nalézacímu soudu 9.12.2005 (č.l. 6 připojeného spisu nalézacího soudu) a 21.3.2006 (č.l. 14 téhož), jež odvolací exekuční soud podle jejich obsahu posoudil jako odpor proti platebnímu rozkazu a jeho doplnění.


Dovolání (přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) není důvodné.


Oprávněný svou polemikou zpochybňuje hodnocení důkazů odvolacím soudem, jež však v dovolání úspěšně napadnout nelze, a to ani dovolacími důvody oprávněným ohlášenými ani dovolacím důvodem podle § 241a odst. 3 o.s.ř. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.) jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není ani možné polemizovat s jeho skutkovými závěry, například namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že z provedených důkazů vyplývá jiné skutkové zjištění, apod. To znamená, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než z výše uvedených důvodů nelze dovoláním úspěšně napadnout (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář, II. díl., 7. vydání, Praha C. H. Beck, 2006, strana 1268).


Dovolatelova výtka, že řízení je postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (viz druhý odstavec odůvodnění tohoto usnesení) předně nemá oporu ve spise, jelikož z dikce podání na č.l. 7 doručeného soudu 15.6.2006 jasně plyne, že jde o odvolání (srov. úvod podání odvolávám se ), přičemž na obálce, v níž bylo odvolání doručeno soudu (č.l. 8), je výslovně uvedeno jednací číslo usnesení soudu prvního stupně.





S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle § 243b odst. 2 části věty před středníkem odst. 6 o.s.ř. zamítl.


Dovolatel zůstal procesně neúspěšný, povinné náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o.s.ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 28. dubna 2009


JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.


předseda senátu