20 Cdo 17/2017
Datum rozhodnutí: 15.02.2017
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 o. s. ř.



20 Cdo 17/2017 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému J. M. , P., t. č. ve Věznici Ostrov nad Ohří, pro 28 549 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 36 Nc 15541/2009, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2016, č. j. 30 Co 183/2016-255, takto:

Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 2. 10. 2014, č. j. 36 Nc 15541/2009-186, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 zastavil řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce datovaném ke dni 13. 8. 2014.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.]
odvolací soud rozhodoval ve věci zastavení exekuce nařízené k vymožení částky 28 549 Kč s příslušenstvím [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, 20 Cdo 777/2016, 20 Cdo 778/2016, 20 Cdo 779/2016, 20 Cdo 780/2016, 20 Cdo 781/2016, 20 Cdo 782/2016, 20 Cdo 783/2016, 20 Cdo 784/2016 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14)].
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele podle § 241 o. s. ř. (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 2. 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu