20 Cdo 1655/2006
Datum rozhodnutí: 30.01.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 1655/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné B., s. p. v l. , zastoupené advokátem, proti povinnému J. K., zastoupeného vyšší soudní úřednicí Okresního soudu v Karlových Varech jako opatrovnicí, pro 300,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 24 E 1190/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2006, č.j. 10 Co 31/2006-32, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Shora označeným rozhodnutím potvrdil krajský soud usnesení ze dne 30. 11. 2005, č.j. 24 E 1190/2004-24, jímž Okresní soud v Karlových Varech zastavil podle ustanovení § 326a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), výkon rozhodnutí (nařízený podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 1. 11. 1993, č.j. 9 C 269/93-14, usnesením téhož soudu ze dne 10. 3. 2005, č.j. 24 E 1190/2004-10). Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že podmínky tohoto ustanovení byly v daném případě splněny, jelikož v bytě povinného ani na jiném soudu známém místě se nepodařilo sepsat žádnou věc, a oprávněná na výzvu, aby soudu označila místo, kde jsou věci povinného, jež by mohly být prodány, takové místo neoznačila.


V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř. (aniž však kromě obecné poznámky, že rozhodnutí může mít po právní stránce zásadní význam uvádí, v čem spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí), oprávněná namítá, že je účelnější u osob, které se vyhýbají evidenci pobytu, ponechat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v běhu, neboť se jinak oprávněný dostává do situace nevymožitelnosti práva (v daném případě povinný nahlásil trvalý pobyt na adrese sídla magistrátního úřadu) a dochází k zatěžování soudů a zvyšování nákladů. Postup odvolacího soudu shledává v rozporu s ustanovením § 1 o.s.ř., které zdůrazňuje postup soudů směrem k zajištění spravedlivé ochraně práv a oprávněných zájmů i k výchově k plnění povinností a k úctě k právům jiných osob . Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř. jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně (a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř.) je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu ve věci samé (kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí) přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem.


Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž pouze důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.


Oprávněná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesla, a ani hodnocením námitek vznesených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu § 237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.


Závěr odvolacího soudu, že v případě bezvýslednosti výzvy podle § 326a o.s.ř. soud výkon rozhodnutí vždy zastaví, je správný a vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Námitka oprávněné, že takový postup odporuje § 1 o.s.ř., neobstojí, neboť ustanovení § 1, zařazené v občanském soudním řádu v části první (Obecná ustanovení), proklamuje slovy spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků obecnou zásadu občanského soudního řízení, k jejímuž naplnění jsou ve vykonávacím řízení určena jednotlivá ustanovení obsažená v části šesté (Výkon rozhodnutí), mezi něž patří i ustanovení § 326a o.s.ř. Smyslem § 326a o.s.ř. je odklidit výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, jestliže se ukázalo, že tento typ výkonu rozhodnutí není způsobilým prostředkem k uspokojení oprávněného (viz Důvodovou zprávu k novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 30/2000 Sb.). Jelikož zákonná úprava je v tomto směru jednoznačná a nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti, nelze napadené usnesení shledat zásadně významným po právní stránce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 20 Cdo 481/2006).


Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.


Dovolání bylo odmítnuto, povinnému, jenž by jinak měl podle § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o.s.ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 30. ledna 2007


JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.


předsedkyně senátu