20 Cdo 1625/2011
Datum rozhodnutí: 29.06.2011
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř.




20 Cdo 1625/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Kongresové centrum ILF a.s. , se sídlem v Praze 1 Josefově, Pařížská 128, identifikační číslo osoby 63999871, zastoupené Mgr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, proti povinné ČETRANS a.s. , se sídlem v Ústí nad Labem, Revoluční 13, identifikační číslo osoby 48268089, pro částku 43.014.234,64 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 42 Nc 6902/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 18. 8. 2010, č. j. 11 Co 487/2010-486, takto:

Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze 4. 6. 2010, č. j. 42 Nc 6902/2009-456, okresní soud řízení o návrzích povinné na zastavení exekuce a na odklad jejího provedení podle § 96 o. s. ř. zastavil (výroky I., II.), zamítl návrh oprávněné na změnu exekutora (výrok III.) a povinné nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

Napadeným rozhodnutím krajský soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I.-III. potvrdil a ve výroku IV. je zrušil.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, jež směřovala výlučně do té jeho části, která se vztahuje k výroku III. usnesení soudu prvního stupně, jímž byl její návrh na změnu exekutora zamítnut.

Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009, dále jen o. s. ř. (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, část první, zákona č. 7/2009 Sb.).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že usnesení, jímž soud rozhoduje o žádosti oprávněného o změnu exekutora, v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu věc sama srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/1998).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu hlavy VI exekučního řádu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. června 2011

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu