20 Cdo 1570/2006
Datum rozhodnutí: 27.02.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 1570/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné P. s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému P. M., pro 22 334,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pobočky Krnov pod sp. zn. 2 E-Nc 944/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 12. 2005, č.j. 10 Co 625/2005-18, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Oprávněná napadla dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 25. 4. 2005, č.j. 2 E-Nc 944/2005-10, kterým Okresní soud v Bruntále pobočka Krnov zamítl návrh na nařízení exekuce. Odvolací soud uzavřel, že oprávněná neprokázala, že na ni přešlo nebo bylo převedeno právo z exekučních titulů; smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 10. 2004, resp. 19. 11. 2004, jimiž převod práva dokládala, nemají povahu listin ve smyslu § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ), neboť podpisy smluvních stran nejsou zákonem předepsaným způsobem ověřeny.


Dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), a přípustnost nelze vyvozovat ani z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu (zda kvalifikovaný průkaz převodu práva ve prospěch jiného, než kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, představuje notářsky ověřená shoda kopie smlouvy o postoupení pohledávky s originálem /vidimace/), vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 721/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 1999 pod č. 4, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1772/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1999 pod č. 50, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2053/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005 pod č. 43, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech, v nichž oprávněná byla účastnicí (20 Cdo 3104/2005, 20 Cdo 335/2006, 20 Cdo 517/2006, 20 Cdo 555/2006, 20 Cdo 591/2006, 20 Cdo 1099/2006, 20 Cdo 1125/2006 a 20 Cdo 1188/2006)]. Odlišná judikatura soudů prvních stupňů citovaná oprávněnou v dovolání zásadní právní význam pro tuto projednávanou věc nezakládá.


O rozpor s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.) pak jít nemůže z toho důvodu, že napadené rozhodnutí vychází z ustanovení práva procesního (§ 251 a násl. o.s.ř.).


Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (povinnému v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. února 2007


JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.


předsedkyně senátu