20 Cdo 1535/2013
Datum rozhodnutí: 17.07.2013
Dotčené předpisy: § 336a o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 336k o. s. ř. ve znění do 31.12.2012



20 Cdo 1535/2013
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/9969, identifikační číslo osoby 45317054, proti povinné J. K. , zastoupené Mgr. Ivetou Magnuskovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku - Místku, O. Lysohorského 702, pro 1 349 076,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 29 Nc 7756/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 12. 2012, č. j. 10 Co 1055/2012-243, takto:

Dovolání se odmítá .

Odůvodnění:

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 9. 2012, č. j. 024 EX 4464/08-221, kterým soudní exekutorka Mgr. Pavla Fučíková udělila příklep vydražiteli R. Š., k nemovitostem uvedeným ve výroku usnesení a stanovila lhůtu jednoho měsíce od právní moci usnesení o příklepu k zaplacení nejvyššího podání, přičemž započetla vydražitelem složenou jistotu ve výši 200 000,- Kč (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznala právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Uzavřela, že námitky proti výsledné ceně dražených nemovitostí lze uplatnit jen v rámci odvolání proti usnesení vydaném podle § 336a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o. s. ř. ), což také povinná neúspěšně učinila (usnesení téhož soudu ze dne 29. 10. 2012 /správně 2010/, sp. zn. 10 Co 273/2010).

V dovolání, jehož přípustnost povinná opírá o § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Uvedla, že na vydražených nemovitostech byly provedeny stavební úpravy, které nebyly zohledněny ve znaleckém posudku č. 299-2729/09 ze dne 17. 12. 2009, že na pozemích byl postaven nový plot, v rodinném domě byly vyzděny nové příčky, byla položena podlaha na chodbě, vsazena nová plastová okna, nahozeny nové omítky v místnostech, provedena nová elektroinstalace a sanace domu a zhotoveny drážky kolem domu. Pokud by tyto práce byly zohledněny, nemohlo by nejnižší podání činit 715 000,- Kč a následně nejvyšší podání 960 00,- Kč. Protože vydražené nemovitosti mají vyšší hodnotu, došlo podle dovolatelky při nařízení dražby k porušení zákona. Pokud by cena nemovitostí byla vyšší, mohli být i přihlášení vydražitelé uspokojeni ve větším rozsahu. Povinná ze skutečnosti, že výsledná cena nemovitostí neodpovídá jejich reálné hodně, dovozuje, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a že otázku výsledné ceny nemovitostí soudy nižších stupňů posoudily odlišně od judikatury Nejvyššího soudu. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu ve výroku I zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (např. usnesení ze dne 23. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006) uvedla, že se ohledem na relativně samostatné fáze vykonávacího řízení, v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení, je vyloučeno, aby v další fázi řízení byla znovu řešena otázka, o níž již bylo rozhodnuto v dřívější fázi řízení. Proto také již není možné při dražbě zpochybňovat určenou cenu nemovitostí. Navrhla proto, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II, Přechodná ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).

Dovolání není přípustné.

Je-li napadeným rozhodnutím jako v projednávaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soudní exekutorka udělila vydražiteli příklep, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.) ve spojení s § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen ex. řád ). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2011, sp. zn. 20 Cdo 1252/2011), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), podle něhož je dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní právní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.

Ačkoliv dovolatelka přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze.

Podle § 336k odst. 3 věty první o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona.

V posuzované věci povinná v odvolacím řízení - jak z obsahu spisu vyplývá - nenamítala, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona (§ 336k odst. 3 o. s. ř.), nýbrž vyjadřovala jen nesouhlas s výší ceny nemovitostí určené ve znaleckém posudku.

Určení ceny nemovitostí je fází exekuce, v níž exekutor stanoví výslednou cenu nemovitostí podle § 336a o s. ř. Po právní moci je toto usnesení závazné a v další fázi exekuce při nařízení dražebního jednání z něj exekutor vychází (§ 336b odst. 1 o. s. ř.). Pravomocné rozhodnutí o ceně lze výjimečně změnit, došlo-li k podstatné změně poměrů, ze kterých vycházel znalecký posudek (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005). K možnosti výjimečné změny usnesení o ceně se přiklání i odborná literatura (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 2502). O takový případ se však v souzené věci nejedná; námitky, že existují nesrovnalosti mezi stavem reálným a stavem popsaným ve znaleckém posudku povinná již namítala v odvolání proti usnesení o určení ceny nemovitostí, odvolání nebylo shledáno odvolacím soudem za důvodné. Že by i poté, co bylo o ceně nemovitosti pravomocně rozhodnuto, došlo k podstatné změně poměrů, povinná netvrdí. Přitom je třeba připomenout, že soudním znalcem stanovená výsledná cena nemovitostí podle § 336a odst. 1 písm. d) o. s. ř. má vliv pouze na určení nejnižšího podání (stanoveného podle § 336e odst. 1 o. s. ř.), nikoliv na podání nejvyšší, jehož bude v dražbě dosaženo (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2013, sp. zn. 20 Cdo 275/2013).

Z tohoto pohledu je tak rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou i s doslovným zněním zákona.

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. července 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu