20 Cdo 1533/2012
Datum rozhodnutí: 17.12.2013
Dotčené předpisy: § 580 obč. zák., § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.



20 Cdo 1533/2012

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné H. FINANCE GROUP spol. s r. o ., se sídlem v Praze 1, Biskupský Dvůr 2095/8, identifikační číslo osoby 26221250, proti povinnému Ing. F. Ž. , zastoupenému JUDr. Otto Hradilem, advokátem se sídlem v Uničově, Olomoucká 226, pro 5 900 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 15 Nc 4103/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 30. 11. 2011, č. j. 40 Co 602/2011-566, takto:

I. Dovolání proti napadenému potvrzujícímu výroku usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 30. 11. 2011, č. j. 40 Co 602/2011-566, se v rozsahu částek 810 000,- Kč a 1 761 000,- Kč zamítá .
II. Usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 30. 11. 2011, č. j. 40 Co 602/2011-566, se ve zbývající části napadeného potvrzujícího výroku, ruší a v tomto rozsahu se věc vrací krajskému soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 1. 4. 2011, č. j. 15 Nc 4103/2002-513, zamítl návrh na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 25. 2. 2002, č. j. 15 Nc 4103/2002-11. Exekuce byla nařízena pro pohledávku 5 900 000,- Kč, úroky z prodlení a pokutu 700 000,- Kč. Jednalo se v pořadí o třetí rozhodnutí, když předchozí dvě rozhodnutí byla zrušena odvolacím soudem. V prvním zrušujícím usnesení ze dne 27. 11. 2008, č. j. 40 Co 754/2008-307, odvolací soud uzavřel, že exekutorský zápis, na základě něhož byla exekuce nařízena, je způsobilým exekučním titulem. Skutečnost, že povinný podepsal exekutorský zápis jenom jednou, ačkoliv jako jednatel jednal za společnost HOLZ EX-IM s. r. o. (dlužník) a současně za sebe jako fyzickou osobu, která převzala ručitelský závazek, nemůže mít na platnost ručitelského závazku vliv. V dalším zrušujícím usnesení ze dne 29. 4. 2010, č. j. 40 Co 183/2010-381, odvolací soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2214/2005 uzavřel, že uspokojení pohledávky oprávněného v jiném exekučním řízení proti odlišnému povinnému na základě totožného exekučního titulu je třeba zohlednit jako důvod zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o. s. ř.). Okresnímu soudu uložil, aby se zabýval tím, zda nedošlo k zániku, byť jen části, dluhu jeho splněním. Okresní soud uzavřel, že částky, o které byl již dluh snížen, vymohl soudní exekutor po nařízení exekuce, a proto důvod k jejímu zastavení není dán. Pokud jde o námitku započtení, považoval tvrzení povinného za neprokázané a spekulativní, neboť nebylo prokázáno, že by povinný měl za oprávněnou pohledávku a měl tak hmotněprávní nárok učinit úkon započtení.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že exekuci nařízenou podle exekutorského zápisu sepsaného dne 5. 2. 2002 JUDr. Ivo Dědkem pod č. j. Ex 110/1, Ez 03/01, zastavil o částku 2 851 000,- Kč. Ve zbývající části, v níž byl návrh povinného na zastavení exekuce zamítnut, usnesení soudu prvního stupně potvrdil . Krajský soud doplnil dokazování a na základě výdajových dokladů ze dne 22. 6. 2004 (č. l. 325), ze dne 8. 10. 2003 (č. l. 326) a ze dne 1. 3. 2004 (č. l. 327) dospěl k závěru, že oprávněná obdržela mimo exekuci od společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. (která je v podle exekučního titulu v postavení dlužníka) celkem 1 317 600,- Kč (200 000,- Kč + 450 180,- Kč + 667 420,- Kč). Dále ze spisu vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 15 Nc 4316/2002 ve prospěch téže oprávněné proti společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. na základě téhož exekučního titulu zjistil, že oprávněné byla z rozdělované podstaty přiznána částka 1 533 400,- Kč k hotovému zaplacení a tuto částku také oprávněná obdržela. Ve prospěch oprávněné tak bylo na vymáhanou pohledávku vyplaceno 2 851 000,- Kč . V tomto rozsahu exekuci podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. zastavil .

Dále odvolací soud přezkoumal, zda měla oprávněná podle hmotného práva nárok na zaplacení jistiny pouze ve výši 4 397 876,- Kč a nikoliv 5 900 000 ,- Kč. Skutečnost, že oprávněná ve prospěch společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. uhradila 5 900 000,- Kč, vzal odvolací soud za prokázanou z příjmového pokladního dokladu ze dne 5. 12. 2001, jenž je ve fotokopii obsahem znaleckého posudku Ing. Jana Juráně, MBA, č. 206-41/02, vypracovaného na základě opatření Policie České republiky k posouzení majetku a závazků společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. k datu 5. 12. 2001 (založeného ve spise Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 4 T 102/2004 na č. l. 739 a násl.). Tomu koresponduje podle odvolacího soudu další zjištění ze znaleckého posudku, že podle zůstatků na účtech v rozvaze ke dni 31. 12. 2001 byl závazek společnosti ve výši 5 900 000,- Kč zaúčtován na jiné závazky. Ve prospěch tohoto závěru rovněž svědčí i výpověď svědka R. L. (č. l. 156 a násl. trestního spisu). Odvolací soud naopak nepovažoval za důkaz zpochybňující výši poskytnuté půjčky výpověď svědka M. I., jehož odvolací soud vyslechl, neboť ten nebyl osobně přítomen při převzetí předmětu půjčky, pouze byl o tom informován. Také dodatek ke smlouvě č. 1 ze dne 5. 12. 2001 nepovažoval za důkaz zpochybňující výši půjčky. Předmět půjčky měl být podle exekučního titulu použit výhradně za účelem v dodatku uvedených položek, tyto položky jsou však vymezeny pouze v obecné rovině. Skutková zjištění nemohl podle odvolacího soudu zvrátit ani ručně psaný záznam v diáři povinného (č. l. 283 trestního spisu), neboť v důsledku jeho nesrozumitelnosti a neurčitosti nebylo možné z něho učinit žádné relevantní skutkové zjištění. Odvolací soud tak uzavřel, že povinný neprokázal pravdivost svého tvrzení o jiné výši vymáhané pohledávky než uvedené v exekučním titulu.

K námitce započtení uplatněné povinným v rozsahu 810 000 ,- Kč, jež měly představovat nezaplacenou kupní cenu převedeného obchodního podílu z povinného na oprávněnou na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 4. 12. 2001 (č. l. 63), odvolací soud dodal, že M. M. jako statutární zástupce oprávněné učinil výpověď v rámci trestního řízení v postavení obviněného (č. l. 104 a násl. trestního spisu), což může v důsledku nepravd zásadním způsobem ovlivnit důkazní hodnotu protokolu o výpovědi obviněného pro účely tohoto řízení. Proto není možné, aby takový důkaz byl jediným rozhodujícím důkazem, kterým by povinný unesl své důkazní břemeno . Tím současně chybí základní předpoklad pro to, aby úkon započtení vyvolal sledované účinky.
Pokud jde o další částku ve výši 1 800 000 ,- Kč, resp. posléze 1 761 000 ,- Kč, kterou povinný rovněž navrhl k započtení, odvolací soud uvedl, že podle předloženého příjmového pokladního dokladu ze dne 6. 5. 2000 byla částka 1 800 000,- Kč vyplacena na základě půjčky ze dne 22. 4. 2000 obchodní společnosti HOLZ EX-IM s. r. o., se sídlem Kožušany 30, 783 78 Kožušany Tážaly, Ing. F. Ž., Kožušany 74. Jelikož předmět půjčky byl realizován ve prospěch subjektu odlišného od oprávněné osoby, nelze požadovanou částku uznat za způsobilou k započtení.

Dále povinný tvrdil, že mimo exekuci bylo oprávněné poskytnuto další plnění ve výši 343 000,- Kč (představující cenu zásob řeziva obchodní společnosti HOLZ EX-IM s. r. o.), plnění 946 110,- Kč (představující cenu zásob řeziva a stavebních materiálů obchodní společnosti TUZAP s. r. o.), plnění 430 000,- Kč (představující cenu movitého majetku obchodní společnosti HOLZ EX-IM s. r. o.), plnění 242 800,- Kč (představující cenu řeziva nabytého oprávněnou jménem obchodní společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. od společnosti CE WOOD a. s.), a plnění ve výši 400 000,- Kč jako výtěžek dražby movitých věcí obchodní společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. Odvolací soud uzavřel, že k těmto tvrzením povinný nepředložil důkazy, a neunesl důkazní břemeno. Pokud jde o poslední plnění, odvolací soud uvedl, že v této exekuci došlo dle sdělení exekutora JUDr. Martina Růžičky (č. l. 423) k vymožení částky 301 500,- Kč.

Povinný v dovolání, jež směřuje proti té části rozhodnutí odvolacího soudu, jíž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce, namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. a/, b/ o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012). Odvolacímu soudu vytýká, že neprovedl důkazy, které byly doloženy pokladními doklady prokazujícími plnění povinného a příjem společnosti oprávněné, přestože to odvolací soud zdůvodňuje striktní zásadou bezprostřednosti důkazů, je tato zásada nekompromisního a bezvýhradného přístupu k dokazování u odvolacího soudu vadou ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Za nesprávné považuje, že soud při zastavení exekuce o částku 2 851 000,- Kč vycházel ze zprávy oprávněné ze dne 12. 6. 2009 (č. l. 324). K částce 34 906,- Kč, která je zde rovněž uvedena, však nepřihlédl, což povinný považuje na nesprávný postup soudu. Za takový považuje i to, že odvolací soud nepřihlédl k částce 301 500,- Kč jako výtěžku z dražby movitých věcí společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. Tuto částku oprávněná ve zprávě ze dne 12. 6. 2009 neuvedla, ačkoliv doklad je na č. l. 534 tr. spisu sp. zn. 4T 102/2004 . Rovněž nebyly započteny částky 66 794,- Kč a 142 294,03 Kč, jakož i další částky, jež představují srážky ze starobního důchodu povinného. Povinný nesouhlasí ani se závěrem soudu, že oprávněná má právo na plnění ve výši 5 900 000,- Kč, podle jeho názoru odvolací soud předložené důkazy nesprávně pochopil a vyložil a navíc se nezabýval protokolem vyšetřujícího policejního rady útvaru hospodářské kriminality Policie ČR ze dne 7. 4. 2004 (spis sp. zn. 4T 102/2004, č. l. 546), kterým je prokázáno, že oprávněná neměla k dispozici ke dni poskytnuté půjčky 5. 12. 2001 částku 5 900 000,- Kč. Vysvětlil, jakým způsobem byla výše pohledávky stanovena, a že nesprávné částky v exekučním titulu byly dovolatelem schváleny v rozporu s jeho pravou vůlí . Příjmový doklad na částku 5 900 000,-Kč nemůže být dalším dokladem, protože účetní jinou částku než z exekutorského zápisu neměla. Nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu o nesrozumitelnosti záznamu (poznámek) v diáři povinného (č. l. 283 trestního spisu), když v trestním řízení byl tento záznam vyhodnocen jako významný. Dovolatel má za to, že odvolací soud nesprávně odmítl další důkazy, jimiž chtěl povinný prokázat skutečnou výši pohledávky. Konkrétně odvolací soud neprovedl důkaz smlouvou o úschově ze dne 5. 12. 2001, jež byla sepsána za účelem úschovy smlouvy o převodu obchodního podílu a návrhu na vklad do obchodního rejstříku do doby splatnosti půjčky (č. l. 546 exekučního spisu). Pokud by oprávněná půjčila povinnému 5 900 000,- Kč, jak tvrdí, pak by úrok jen ve výši 100 000,- Kč, což představuje roční úrok ve výši 1,7 %, byl pro ni zřejmě nevýhodný. Uvedl rovněž, že svědek M. I. byl vyslechnut i v trestním řízení (č. l. 134), a že při odvolacím řízení tento svědek rovněž uvedl, že byl přizván k jednání s jednatelem oprávněné panem M. dne 16. 4. 2002, kde povinný žádal pana M., aby vystavil písemný doklad nebo dobropis, který si dohodli na rozdíl mezi půjčenou částkou a částkou napsanou na exekutorském zápise (1 502 124 Kč). Pokud jde o částku 810 000 ,- Kč, uvedl, že jednatel pan M. v trestním řízení pravdivě uvedl, že uvedená částka nebyla zaplacena, a že v tomto směru se nejednalo o výpověď ve smyslu jeho obrany, tedy v jeho prospěch. Navíc tak pan M. vypovídal už v době, kdy ještě nebyl obviněn. V případě částky 1 800 000 ,- Kč (resp. 1 761 000,- Kč) uvedl, že oprávněná jako 100 % vlastník společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. je povinna plnit závazky společnosti, kterou řídí a vlastní. Proto by měla být částka 1 800 000,- Kč, kterou povinný půjčil společnosti HOLZ EX-IM s. r. o., způsobilá k započtení. Ohledně zbývajících plnění uvedl, že není v jeho silách prokázat další platby, pokud je oprávněný nebo soudní exekutor nepotvrdí. Uvedl, že po uzavření areálu, kde oprávněná a společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. sídlily, se dostal do důkazní nouze, a proto nemohl předložit soudu všechny relevantní důkazy. Podle jeho názoru bylo na uvedenou pohledávku plněno celkem 5 532 654,- Kč a při zápočtu 810 000,- Kč 6 342 654,- Kč ( zpráva samotné oprávněné ze dne 12. 6. 2009, že obdržela částku 2 851 000,- Kč, zpráva oprávněné z téhož dne, že dále obdržela 34 906,- Kč, zpráva exekutora JUDr. Růžičky z 5. 8. 2010 o částce 66 794,- Kč, srážky ze starobního důchodu povinného k 05/2012 216 544,- Kč, zpráva exekutora ze dne 22. 11. 2010 dražba 301 500,- Kč, zpráva exekutora vyšetřovateli PČR ze dne 22. 1. 2004 o dražbě auta 100 000,- Kč, předávka zásob řeziva povinnou spol. oprávněné v době od 17. 4. 2002 do 29. 5. 2002 v částkách 343 000,- Kč, a 242 800,- Kč, celkem 585 800,- Kč, předávka movitých věcí /zařízení a vybavení/ ve dnech 27. 5. 29. 5. 2002 430 000,- Kč, převzetí zásob řeziva a stavebních materiálů spol. TUZAP s. r. o. 946 110,- Kč. Celkem plněno ve výši 5 532 654,- Kč. Zápočet neuhrazené částky z převodu obchodního podílu dle smlouvy ze dne 4. 12. 2001 ve výši 810 000,- Kč. Celkem splněno hlavním dlužníkem a povinným /ručitelem/ 6 342 654,- Kč ). Dovolatel má za to, že odvolací soud nesprávně právně posoudil jeho tvrzení a důkazy; navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodná ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).

Dovolání - přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je důvodné.

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Zmatečnostní vady namítány nejsou a ze spisu nevyplývají. Existenci jiných vad řízení namítaných dovolatelem Nejvyšší soud posoudil v souvislosti s přezkumem právního závěru odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce ve větším rozsahu než pro částku 2 851 000,- Kč není dán.
Podle § 268 odst. 1 písm. g) věty před středníkem o. s. ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden.

Podle § 268 odst. l písm. h) o. s. ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen ex. řád ), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 580 obč. zák., mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení.

V souzené věci závisí závěr o tom, zda je dán důvod k zastavení exekuce, také na posouzení otázky, zda oprávněné svědčí hmotněprávní nárok na vymáhanou částku. Odvolací soud v tomto směru uzavřel, že oprávněná půjčila společnosti HOLZ EX-IM s. r.o. (dlužník podle exekutorského zápisu) částku 5 900 000,- Kč (nikoliv jen 4 397 876,- Kč, jak tvrdí dovolatel). Odvolací soud sice uvedl, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, nevysvětlil však, proč neprovedl další důkazy a návrh povinného na jejich provedení zamítl ( č. l. 559 p. v. ). Jedná se především o potvrzení vyšetřovatele Policie ČR (založené na č. l. 546 trestního spisu), dále doklady o výběru částky 1 960 000,- Kč (také založené v trestním spise č. l. 515 a násl.) a smlouvu o úschově ze dne 5. 12. 2001. Odvolací soud tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst 2 písm. a/ o. s. ř.).

Pokud jde o započtení pohledávek, pak ve vztahu k částce 810 000,- Kč námitka povinného směřuje proti samotnému hodnocení důkazu listiny o výpovědi M. M. v trestním řízení o tom, že tato částka nebyla povinnému vyplacena (výpověď na č. l. 113 trestního spisu). Samotné hodnocení důkazů však se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1507/2006).

V případě započtení částky 1 761 000,- Kč, je nepochybné, že tuto částku povinný půjčil společnosti HOLZ EX-IM s. r. o. na základě smlouvy o půjčce ze dne 22. 4. 2000 (č. l. 542).

Z § 580 obč. zák. mimo jiné vyplývá, že započíst lze jen vzájemné pohledávky mezi oprávněnou a povinným. Protože takovou povahu zmíněná pohledávka nemá, nelze ji za způsobilou k započtení uznat.

Důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. je skutečnost, že pohledávka oprávněného byla uspokojena mimo rámec vykonávacího (exekučního) řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2421/2004). Mimo rámec exekučního řízení je plněno také tehdy, jestliže v jiném exekučním řízení vedeném na základě téhož exekučního titulu proti dalšímu povinnému solidárně zavázanému z tohoto exekučního titulu bylo oprávněnému plněno (což odvolací soud ohledně jiných částek vymožených soudním exekutorem zohlednil).
Důvodná je proto námitka vztahující se k částce 301 500 ,- Kč, kterou soudní exekutor získal za prodej movitých věcí společnosti HOLZ EX-IM s. r. o., nikoliv v rámci tohoto řízení, jak uzavřel odvolací soud (zpráva soudního exekutora na č. l. 423, popř. č. l. 457 trestního spisu). Právní závěr odvolacího soudu, že ohledně této částky nelze exekuci zastavit, je proto nesprávný (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.).

Jiná je situace v případě srážek z důchodu povinného, jež jsou prováděny v rámci této exekuce. S ohledem na výklad učiněný výše ohledně částek sražených z důchodu povinného exekuci podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. zastavit nelze. Povinný však může požádat soudního exekutora, aby mu sdělil, jaká částka byla již sražena, popř. jaká částka byla oprávněnému zaslána k úhradě vymáhané pohledávky a jaká částka na náklady exekuce.

Pokud jde o ostatní částky, jež měla oprávněná získat mimo exekuční řízení vesměs jako cenu řeziva a hodnotu movitého majetku společnosti HOLZ EX-IM s. r. o., ohledně nichž také povinný navrhl zastavení exekuce, odvolací soud uzavřel, že povinný neunesl důkazní břemeno. Jestliže se však současně nevypořádal s důkazy, které povinný k prokázání svých tvrzení navrhl (č. l. 520), zatížil tím opět řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce ohledně částek 810 000,- Kč a 1 761 000,- Kč podle § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.

Ve zbývajícím rozsahu usnesení odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zrušil a podle § 243b odst. 3 věty první o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2013


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu