20 Cdo 1515/2012
Datum rozhodnutí: 14.06.2012
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




20 Cdo 1515/2012


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného ČEZ Prodej, s.r.o. , se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, identifikační číslo osoby 272 32 433, zastoupeného Mgr. Davidem Jüngerem, advokátem se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, 28. října 219/438, proti povinnému L. P. , pro 239.317,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 28 Nc 6266/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. prosince 2010, č. j. 9 Co 1095/2010 - 51, takto:

Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 30. 4. 2009, č. j. 28 Nc 6266/2009 - 13, nařídil podle § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 10. 2009, exekuci pravomocného a vykonatelného rozhodnutí - rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2004, č. j. 17 Cm 152/2001 - 28, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 239.317,40 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 9.580,- Kč, pro náklady oprávněného a náklady exekutora ve výši, jak budou stanoveny exekutorem v příkazu k úhradě nákladů; provedením exekuce pověřil soudní exekutorku Mgr. Pavlu Fučíkovou, Exekutorský úřad Ostrava.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 12. 2010, č. j. 9 Co 1095/2010 - 51, podle § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. 11. 2009, odvolání povinného proti usnesení soudu prvního stupně odmítl.

Na toto usnesení odvolacího soudu reagoval povinný (aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem) podáním, z jehož obsahu vyplývá, že se domáhá zrušení usnesení odvolacího soudu.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12., části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 23. prosince 2010, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), a stejně ani proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo podle § 44 odst. 7 exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 11. 2009, odmítnuto odvolání, nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].

Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž zohledňoval nedostatek nuceného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. června 2012
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu