20 Cdo 1498/2004
Datum rozhodnutí: 27.05.2005
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 1498/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) Ing. J. V. a b) MUDr. Z. V., zastoupených advokátem, proti povinným 1) Ing. R. K. a 2) M. K., zastoupeným advokátkou, provedením prací a výkonů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. E 592/2000, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2002, č.j. 58 Co 47/02-48, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 24. 9. 2001, č.j. E 592/2000-27, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 nařídil podle svého rozsudku ze dne 13. 8. 1999, sp. zn. 19 C 34/99, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 16 Co 584/99, k vynucení splnění povinnosti umožnit za účelem provedení rekonstrukce vodovodních rozvodů a s tím spojených zednických prací v prvním patře domu čp. 960 v P. D., N. 8, a dále provedení úpravy domovních plynovodů a stavby dvou samostatných systémů ústředního vytápění v prvním patře domu, přístup do bytu 3 + 1 s přísl., II. kategorie, v prvním patře, po dobu šesti týdnů, výkon rozhodnutí uložením pokuty 2.000,- Kč povinným (§ 351 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen o.s.ř. ). Odvolací soud poté, co vyvrátil názor povinných, že povinnost zpřístupnit byt trvala jen od 30. 4. do 12. 6. 2000 uzavřel, že předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny; před nařízením výkonu rozhodnutí se pravdivost tvrzení oprávněného, že povinní uloženou povinnost nesplnili, nezkoumá.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadli povinní dovoláním, jímž vytýkají (aniž by námitky podřadili některému z dovolacích důvodů), že soudy obou stupňů vycházely výhradně z tvrzení oprávněných, podle kterého se dovolatelé odmítli podřídit exekučním titulům, a nevzaly v úvahu jejich tvrzení (v dovolání prezentované), že byt zpřístupnili, ovšem jakmile zjistili, že se provádějí jiné než v titulu specifikované práce, požádali oprávněné, aby zahájili určenou rekonstrukci; k tomu však nedošlo. Oprávnění navíc zakázali povinným přístup na pozemek a oznámili jim, že vymění zámek u vstupních dveří bytu.

Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím jako v projednávaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení, kterým soud prvního stupně nařídil výkon, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze proto odůvodnit jen ustanovením § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).

Povinní jak se podává z dovolání prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nenamítají, že odvolací soud vystavěl své rozhodnutí na nesprávném právním posouzení těch otázek, které jsou pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí relevantní. Dovolání je založeno toliko na skutkových tvrzeních, jimiž dovolatelé polemizují s tím, zda, kdy a jakým způsobem povinnost zpřístupnit byt za účelem vymezeným v podkladových rozhodnutích splnili, popřípadě proč tak neučinili. Soudní praxe je přitom jednotná v tom, že při nařízení výkonu rozhodnutí soud nezjišťuje, zda (v jakém rozsahu) povinný vymáhanou povinnost dobrovolně splnil, popřípadě zda ve smyslu § 351 odst. 1 o.s.ř. jinou povinnost porušil (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR Ze zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí, Cpj 159/79, z 18. 2. 1981, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/1981 pod č. 21, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 1965, sp. zn. 5 Cz 57/65, uveřejněný pod č. 69/1965 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR). Okolnost takové povahy může být hodnocena jen v případném řízení o zastavení výkonu rozhodnutí (§ 268 odst. 1 písm. g/, § 269 odst. 1 o.s.ř.).

Absence dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. znamená, že tu není prostor pro vyhodnocení napadeného rozhodnutí jako zásadně právně významného; odtud současně vyplývá závěr, že podmínky přípustnosti dovolání nejsou dány ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněným, kteří by měli právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2005

JUDr. Pavel K r b e k , v. r.

předseda senátu