20 Cdo 1481/2010
Datum rozhodnutí: 22.04.2010
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.



20 Cdo 1481/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Finančního úřadu Plzeň-sever , se sídlem v Plzni, náměstí Českých bratří 8, proti povinné CONNUS a.s. v likvidaci , se sídlem Všeruby 257, IČ 252 02 561, prodejem podniku, pro 2.369.151,- Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 5 E 46/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. března 2009, č. j. 56 Co 160/2009 - 53, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):


Okresní soud Plzeň-sever usnesením ze dne 25. 1. 2008, č. j. 5 E 46/2005 - 39, rozhodl, že výkon rozhodnutí prodejem podniku povinného se zcela zastavuje, rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky, JUDr. J. Š., advokátku se sídlem v Plzni, Sedláčkova 28, zprostil funkce správkyně podniku a povinné uložil zaplatit JUDr. J. Š. na odměně správkyně podniku a na náhradě hotových výdajů částku celkem 3.061,- Kč.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. 3. 2009, č. j. 56 Co 160/2009 - 53, usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku IV. (o povinnosti povinné zaplatit odměnu správkyně podniku a náhradu jejích hotových výdajů) změnil tak, že oprávněná je povinna zaplatit JUDr. J. Š. na odměně správkyně podniku a náhradě hotových výdajů 3.061,- Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci, jehož naplnění spatřuje v tom, že soudy uložily odměnu správkyně podniku a náhradu jejích hotových výdajů zaplatit oprávněné namísto povinné. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech výkonu rozhodnutí (jimiž je i odměna a náhrada nákladů správce podniku), v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani o § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech výkonu rozhodnutí (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud ČR proto dovolání oprávněné podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž vyžadoval doložení právnického vzdělání pověřeného zaměstnance oprávněné, jenž za ni dovolání podal.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu