20 Cdo 1459/2017
Datum rozhodnutí: 11.04.2017
Dotčené předpisy: § 241 předpisu č. 99/1963Sb.



20 Cdo 1459/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. se sídlem v Teplicích, Přítkovská č. 1689, identifikační číslo osoby 49099451, zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci, U Soudu č. 363/10, proti povinnému Ing. V. K. , pro 8 100 Kč s příslušenstvím, o ustanovení zástupce, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 7 EXE 1455/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. února 2014, č. j. 25 Co 24/2014-97, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2014, č. j. 25 Co 24/2014-97, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 10. 2013, č. j. 7 EXE 1455/2010-77, kterým soud prvního stupně zamítl žádost povinného o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen o. s. ř. , zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).

Vzhledem k tomu, že dovolání povinného směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti povinného o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, dovolací soud sám posoudil, zda povinný splňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 30 a § 138 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015).

Dovolatel usiluje o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2012, č. j. 17 Co 144/2012-55, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 8. 9. 2011, č. j. 7 EXE 1455/2010-35, kterým bylo odmítnuto pro opožděnost odvolání povinného proti usnesení o nařízení exekuce ve výši 8 100 Kč s příslušenstvím.

Dle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. Čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Vzhledem k tomu, že exekuční titul směřuje k vymožení pohledávky z titulu náhrady nákladů soudního řízení, je dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2012, č. j. 17 Co 144/2012-55, dle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 nepřípustné a bezúspěšnost případného dovolání (§ 138 odst. 1 o. s. ř.) je zřejmá.

Z uvedených důvodu dovolací soud neshledal důvod ustanovit povinnému advokáta pro dovolací řízení. Předpoklady, aby byl dovolateli ustanoven zástupce pro řízení o dovolání ve smyslu § 138 a § 30 o. s. ř. tudíž nejsou splněny. Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 4. 2017

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
pověřený člen senátu