20 Cdo 1353/2011
Datum rozhodnutí: 30.05.2011
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř.




20 Cdo 1353/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci žalobkyně M. K. , proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zastavení všech exekucí proti žalobkyni nařízených od roku 2000 , vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 Nc 3204/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 10. 12. 2010, č. j. 8 Co 511/2010-40, takto:


Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :

Usnesením z 20. 9. 2010, č. j. 16 Nc 3204/2010-22, okresní soud podle § 208 odst. 1 o. s. ř. odmítl jako opožděné odvolání (z 3. 9. 2010, viz č. l. 18) žalobkyně proti svému usnesení z 28. 7. 2010, č. j. 16 Nc 3204/2010-7 (jímž bylo podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto její podání z 12. 6. 2010).

Usnesení z 10. 12. 2010, č. j. 8 Co 511/2010-40, jímž odvolací soud výše uvedené rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, napadla žalobkyně dovoláním.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř. dovolání přípustné není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z § 239 odst. 3 o. s. ř., neboť napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení podle § 43 odst. 2 o. s. ř., nýbrž usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle § 208 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 2003 pod č. 41).

Dovolání není přípustné ani podle § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení, jímž soud prvního stupně odmítl odvolání jako opožděné, a tudíž ani rozhodnutí, jímž odvolací soud takové usnesení potvrdil, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu věc sama srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).

Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky sepisu dovolání advokátem (srov. § 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.), bez nařízení jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. května 2011

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu