20 Cdo 1254/2004
Datum rozhodnutí: 14.10.2004
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 1254/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Městského úřadu M. proti povinné J. M., zastoupené advokátkou, prodejem nemovitosti, pro 85.988.-Kč s přísl. vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 E 114/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.listopadu 2003, č.j. 19 Co 2516/2003-70, takto :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení soudu I.stupně, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí.

Proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání.

Dovolání je opožděné.

Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 1, věta první, odst. 2, věta druhá, o.s.ř.). Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první, o.s.ř.). Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2, věty první a druhé, o.s.ř. končí běh lhůty k podání dovolání uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.).

Podle ust. § 49 odst. 1 o.s.ř. má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Dle ust. § 28 odst. 2 o.s.ř. jsou odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny.

V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu (s poučením, že dovolání lze podat do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni) doručen advokátu povinné dne 28.listopadu 2003. Dne 3.prosince 2003 došlo soudu oznámení povinné o tom, že jí její advokát vypověděl plnou moc. Dovolání doručila povinná soudu I.stupně dne 16.února 2004.

Posledním dnem lhůty, v níž mohla povinná dovolání učinit u soudu, popřípadě podat k přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, byl 29.leden 2004; dovolání povinné však bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v § 240 odst. 1, větě první, o.s.ř. Na tomto závěru ničeho nemění okolnost, že soud I.stupně po oznámení povinné o výpovědi plné moci jejím dosavadním advokátem znovu doručoval usnesení odvolacího soudu, takové opětovné zasílání rozhodnutí již nemělo právní účinky ve smyslu počátku běhu lhůty k podání dovolání, neboť doručení rozhodnutí odvolacího soudu advokátu povinné dne 28.listopadu 2003 bylo řádné.

Nejvyššímu soudu proto nezbývá, nežli dovolání jako opožděné odmítnout (§ 243b odst. 5, věta první, 218a o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněnému náklady v dovolacím řízení nevznikly a povinná na jejich náhradu právo nemá).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. října 2004

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu