20 Cdo 1188/2009
Datum rozhodnutí: 16.03.2011
Dotčené předpisy: § 243b odst. 2 o. s. ř.




20 Cdo 1188/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné VB Leasing CZ, spol. s r.o. , se sídlem v Brně, Heršpická 813/5, identifikační číslo osoby 60757606, proti povinné D. Š. , vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 22 Nc 2030/2007, pro částku 393.349,40 Kč s příslušenstvím, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci z 28. 7. 2008, č. j. 40 Co 555/2008-92, takto:

I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení z 18. 9. 2007, č. j. 22 Nc 2030/2007-10, jímž okresní soud nařídil exekuci, tak, že návrh na její nařízení zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že byť je k exekuci navržený rozhodčí nález opatřen doložkou vykonatelnosti ve skutečnosti formálně vykonatelný není, jelikož nebyl povinné řádně doručen. Ačkoli ta si totiž zvolila obecného zmocněnce, jemuž udělila procesní plnou moc, a který zmocnění přijal (kterážto skutečnost musela být rozhodkyni známa, jelikož plná moc byla do rozhodčího spisu zažurnalizována 6. 8. 2007, zatímco nález byl doručován až 20. 8. téhož roku), byl rozhodčí nález doručen přímo do vlastních rukou povinné, tedy neúčinně.

V dovolání oprávněná namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. spatřuje v závěru odvolacího soudu o formální nevykonatelnosti titulu, a vyjadřuje přesvědčení, že nález formálně vykonatelný je, jelikož jeho doručení přímo do rukou povinné je řádné a tedy účinné. K tomuto závěru ji vede jednak skutečnost, že plná moc udělená zástupci neobsahuje výslovné zmocnění k tomu, aby mu byly doručovány písemnosti adresované povinné, a jednak okolnost, že písemné vyhotovení plné moci neobsahuje úkon, jímž by zástupce své zmocnění přijal. V závěru dovolání oprávněná poukazuje na probíhající řízení o zrušení podkladového rozhodčího nálezu.

Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Jelikož vady podle ustanovení § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a/ a b/, odst. 3 o.s.ř. (tzv. zmatečnosti), ani vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k nimž je dovolací soud je-li dovolání přípustné povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o.s.ř.), je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu o formální nevykonatelnosti exekučního titulu odůvodněný názorem, že byla-li obecnému zmocněnci udělena procesní plná moc, je doručení rozhodčího nálezu přímo povinné neúčinné.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale a o takový případ jde v souzené věci i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Dovolání, přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2 ve spojení s ustanovením § 231 odst. 1 písm. a) o. s. ř., není důvodné.

Předpokladem vykonatelnosti rozhodčího nálezu je doručení jeho písemného vyhotovení stranám; při doručení se vždy postupuje podle § 45 a následujících. občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (viz usnesení Nejvyššího soudu z 26. 4. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1612/2006, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2008, pod poř. č. 2).

Předně nutno zdůraznit, že dovolatelčino tvrzení o absenci přijetí zmocnění nemá oporu ve spise; jak totiž plyne z fotokopie plné moci z 2. 7. 2007 založené na č. l. 12, Ing. Jan Jeřábek zmocnění povinné, aby ji zastupoval v řízení č. j. R 786/07 výslovně přijal, což stvrdil svým podpisem.

Soudní praxe (např. usnesení Nejvyššího soudu z 12. 12. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2722/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č 2, ročník 2002 pod poř. č. 41) i literatura (např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.BECK, 2006, s 122, 202) jsou zajedno v závěru, že má-li účastník zástupce na základě plné moci, je třeba při doručování písemností rozlišovat, zda jde o plnou moc procesní či pouze prostou. Zatímco zástupci, jemuž účastník udělil plnou moc jen pro určité úkony (tedy prostou), lze písemnosti doručovat jak také plyne z povahy této plné moci, podle níž zástupce může činit pouze takové procesní úkony, které jsou v ní uvedeny jen tehdy, jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje, naopak plná moc procesní opravňuje zástupce ke všem procesním úkonům, které může v řízení učinit účastník, čemuž odpovídá, aby tomuto zástupci byly doručovány místo účastníka všechny písemnosti pro něj určené.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se oprávněné (která skutkové zjištění soudu o doručení titulu přímo povinné nezpochybňuje) prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání aniž se zabýval námitkou probíhajícího řízení o zrušení exekučního titulu, jelikož ta je z hlediska zkoumání existence předpokladů pro nařízení exekuce nerelevantní jako nedůvodné podle § 243b odst. 2 části věty před středníkem odst. 6 o.s.ř. zamítl.

Dovolatelka zůstala procesně neúspěšná, povinné náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o.s.ř. výrok shora uvedený.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. března 2011
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu