20 Cdo 1152/2010
Datum rozhodnutí: 23.08.2011
Dotčené předpisy: § 337c odst. 5 písm. a) o. s. ř.




20 Cdo 1152/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného T. B. , zastoupeného Mgr. Beatou Kaczynskou, advokátkou se sídlem v Českém Těšíně, Havlíčkova 12, proti povinnému P. P. , za účasti soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad v Přerově, vydražitelky Mgr. L. P., a přihlášených věřitelů 1) Českomoravské stavební spořitelny a. s., se sídlem v Praze 10, Vinohradská 3218/169, identifikační číslo osoby 49241397, 2) P. K., zastoupeného Mgr. Vladanem Tisovským, advokátem se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Sokolská třída 871/6, 3) Československé obchodní banky a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00001350, a 4) Finančního úřadu v Českém Těšíně, se sídlem v Českém Těšíně, Masarykovy sady 8, pro 110.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 49 Nc 1241/2008, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2009, č. j. 9 Co 939/2009-43, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2009, č. j. 9 Co 939/2009-43, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 3. 7. 2009, č. j. 49 Nc 1241/2008-28, rozhodl, že rozdělovaná podstata ve výši 666 666,- Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojí tyto přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:
1. Pohledávka soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ve výši 174 233,- Kč k hotovému zaplacení;
2. Pohledávka zástavní věřitelky Českomoravské spořitelny a. s., se sídlem Praha 10 ve výši 75 653,70 Kč k hotovému zaplacení;
3. Pohledávka oprávněného T. B. ve výši 172 099,20 Kč k hotovému zaplacení;
4. Pohledávka zástavního věřitele P. K. ve výši 244 680,10 Kč k hotovému zaplacení.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně k odvolání zástavního věřitele P. K. změnil tak, že se z rozdělované podstaty ve výši 666 666,- Kč uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí:
1. Pohledávka soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ve výši 174 233,- Kč k hotovému zaplacení;
2. Pohledávka zástavní věřitelky Českomoravské stavební spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 10, ve výši 75 653,70 Kč k hotovému zaplacení;
3. Pohledávka zástavního věřitele P. K., ve výši 415 779,30 Kč k hotovému zaplacení s tím, že celá rozdělovaná podstata je vyčerpána.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění, že P. K. podal návrh za zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitosti povinného dne 6. 5. 2008 a že soudní exekutor vydal exekuční příkaz k prodeji nemovitosti povinného dne 20. 5. 2008, tedy až poté, kdy nemovitosti povinného byly zajištěny zástavním právem. Protože rozhodným dnem pro stanovení pořadí věřitelů podle výsledků rozvrhového jednání z rozdělované podstaty podle § 337c odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o. s. ř. ), je u povinného vydání exekučního příkazu (nikoliv podání návrhu na nařízení exekuce, jak uvedl okresní soud), předchází pohledávka zástavního věřitele pohledávce oprávněného.

Oprávněný, jenž přípustnost dovolání dovozuje z § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 7. 2009), namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Uvádí, že rozhodným dnem pro pořadí ve smyslu § 337c odst. 5 písm. a) o. s. ř. a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen zákon č. 120/2001 Sb. ), je podání návrhu na nařízení exekuce, a že odvolacím soudem citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1082/2004, se na souzenou věc nevztahuje. Uvádí, že oprávněný nemá možnost ovlivnit datum vydání rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí či vydání exekučního příkazu prodejem nemovitostí, může pouze aktivně ovlivnit podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce. Podle jeho názoru výklad odvolacího soudu neodpovídá znění a smyslu zákona. V daném případě tak byl oprávněný znevýhodněn na úkor zástavního věřitele, jehož návrh na zřízení soudcovského zástavního práva byl soudu doručen až 6. 5. 2008. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání - přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. - je důvodné.

Jelikož tzv. zmatečnostní vady podle § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž je dovolací soud - je-li dovolání přípustné - povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že v případě exekuce je rozhodným dnem pro určení pořadí pohledávky oprávněného z hlediska § 337c odst. 5 o. s. ř. den vydání exekučního příkazu prodejem nemovitostí soudním exekutorem.

Právní posouzení je ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 18. 1. 2006, v němž se zabýval otázkou formální vykonatelnosti exekučního titulu, uzavřel, že rozhodnutí, jehož nuceného uskutečnění se oprávněný domáhá, musí být vykonatelné již v době, kdy je exekuční řízení zahájeno; jinými slovy splnění předpokladu (formální) vykonatelnosti soud posuzuje ke dni, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi nebo příslušnému exekučnímu soudu (§ 35 odst. 2 věta první zákona č. 120/2001 Sb.). Je tomu tak proto, že den, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi nebo soudu, je významný v případech, kdy exekuci titulu ukládajícího peněžité plnění exekutor (po právní moci usnesení o nařízení exekuce) provede vydáním exekučního příkazu způsobem stanoveným v § 59 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 120/2001 Sb. (prodejem movitých věcí, nemovitostí, podniku). V těchto případech na rozdíl od srážek ze mzdy a přikázání pohledávky, při nichž je pořadí určováno dnem, kdy plátci mzdy, peněžnímu ústavu nebo dlužníku povinného byl doručen exekuční příkaz, který má podle § 47 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. účinky nařízení výkonu rozhodnutí (srov. § 280 odst. 3, § 309 odst. 2, § 316 odst. 1, § 320 odst. 2 o. s. ř., § 60 a § 65 zákona č. 120/2001 Sb.) je pro pořadí, v němž se oprávnění uspokojují, významný den, kdy bylo zahájeno exekuční řízení (srov. § 332 odst. 1, 3, § 337c odst. 5 , § 338ze odst. 5 o. s. ř., § 69 a § 71 zákona č. 120/2001 Sb.). Nabytí vykonatelnosti exekučního titulu až v průběhu exekučního řízení, tedy do rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na nařízení exekuce, nestačí, neboť v takových případech by oprávněný mohl získat neoprávněné výhody při uspokojování své pohledávky na úkor těch věřitelů (oprávněných), kteří návrh podali až poté, co se titul stal vykonatelným.

Dospěl-li odvolací soud k jinému závěru, je jeho právní posouzení nesprávné. Odkaz odvolacího soudu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1082/2004, je nepřípadný, neboť se v něm řeší otázka věci pravomocně rozsouzené při souběhu výkonu rozhodnutí a exekuce na základě téhož exekučního titulu.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů postupoval podle § 243b odst. 2 části věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. a usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (§ 243d odst. 1 věta prvá za středníkem o. s. ř.).

O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího rozhodne soud v novém rozhodnutí ve věci (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. srpna 2011

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu