20 Cdo 111/2001
Datum rozhodnutí: 19.07.2001
Dotčené předpisy:




20 Cdo 111/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Okresního stavebního bytového družstva B., proti povinným 1) E. P., a 2) V. P., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 E 384/98, o dovolání oprávněného a první povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. ledna 2000, č. j. 10 Co 1353/99-30, takto:

I. Řízení o dovolání oprávněného se zastavuje.

II. Dovolání první povinné se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud usnesením ze dne 3. června 1998, č. j. 1 E 384/98-8, nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu a jeho provedení přestěhováním povinných a osob bydlících s nimi na základě jejich práva, jakož i přestěhováním jejich věcí do určeného přístřeší.

Krajský soud shora označeným usnesením rozhodnutí okresního soudu v části, jíž byl nařízen výkon rozhodnutí, potvrdil, v části, jíž bylo nařízeno také samotné provedení exekuce, změnil tak, že návrh na její provedení zamítl, a ve výroku o náhradě nákladů řízení je zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení.

Pravomocné rozhodnutí odvolacího napadli oprávněný (za nějž jednal pověřený člen) a první povinná (dále jen povinná") dovoláním.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 31. ledna 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o nich podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen o. s. ř.").

Protože pověřený člen oprávněného (jenž dovolání sepsal a dodatečně podepsal) své vzdělání doložil diplomem Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, okresní soud oprávněného vyzval, aby si ve lhůtě dvaceti dnů pro dovolací řízení zvolil advokáta a takové zastoupení doložil plnou mocí, a dále ho poučil, že jinak bude dovolací řízení zastaveno. Oprávněný - s odůvodněním, že je zastoupen pověřeným členem, který (získáním vysokoškolské kvalifikace v oboru právním") právnické vzdělání má (č. l. 49) - nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení neodstranil.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty prvé o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení § 241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.

Podmínku právnického vzdělání podle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. splňuje jen dovolatel, který získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysoké školy se sídlem na území ČSFR nebo jejich právních předchůdců, případně dovolatel s nostrifikovaným zahraničním vysokoškolským právnickým vzděláním. Ukončené studium na fakultě (v daném případě ochrany státních hranic) Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti však podmínku vysokoškolského právnického vzdělání a tudíž ani předpoklad právnického vzdělání dovolatele ve smyslu § 241 odst. 1 o. s. ř. nesplňuje (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 1999, sp. zn. 20 Cdo 1638/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2000, pod poř. č. 25, jehož závěr není nikterak v rozporu se závěrem přijatým v nálezu pléna Ústavního soudu ČR ze dne 13. září 1995, sp. zn. Pl. ÚS 7/95, uveřejněný pod č. 225/1995 Sb., na nějž se v citovaném judikátu odkazuje).

Lze proto uzavřít, že dovolatel nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění této podmínky poučen. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání oprávněného podle § 104 odst. 2 a § 243c o. s. ř. zastavil.

Dovolání povinné bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Jak se podává z obsahu spisu, bylo usnesení odvolacího soudu povinným doručeno 24. března 2000; protože oprávněnému bylo doručeno 27. března téhož roku, nabylo tohoto dne i právní moci. Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl čtvrtek 27. dubna stejného roku (ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř.). Jestliže povinná (viz otisk poštovního razítka na obálce č. l. 40) dovolání podala až dne 30. května 2000, učinila tak zjevně po marném uplynutí lhůty.

Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání povinné podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 o. s. ř., § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. (ve vztahu k povinné per analogiam) odůvodněn okolností, že oprávněný zavinil zastavení dovolacího řízení a že povinná podáním opožděného dovolání zavinila jeho odmítnutí); oprávněnému (v řízení o dovolání povinné), povinné (v řízení o dovolání oprávněného) ani druhému povinnému (v celém dovolacím řízení) pak náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. července 2001

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu