20 Cdo 1083/2005
Datum rozhodnutí: 17.08.2005
Dotčené předpisy: § 159 odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 1083/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Finančního úřadu v L. proti povinnému M. Š., zastoupenému advokátem, za účasti manželky povinného J. Š., prodejem nemovitostí, pro 962.536,58 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. E 781/98, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. listopadu 2004, č. j. 12 Co 755/2004 - 133, takto :

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud zrušil usnesení, kterým soudu prvního stupně vydal dražební vyhlášku, a to v napadených výrocích o výsledné ceně dražené nemovitosti, o výši nejnižšího podání i o výši jistoty a způsobu jejího zaplacení, a řízení ve věci vydání nové dražební vyhlášky zastavil. V posuzované věci dospěl odvolací soud k závěru, že v této věci byla opětovně vydána dražební vyhláška poté, co předcházející dražební vyhláška vydaná usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. května 2003, č. j. E 781/98-97, byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 31. prosince 2003, č. j. 12 Co 674/2003-103, v napadených výrocích o výsledné ceně dražené nemovitosti, o výši nejnižšího podání i o výši jistoty a způsobu jejího zaplacení jako věcně správná potvrzena. Dle názoru odvolacího soudu tak prvoinstanční soud nerespektoval jednu ze základních podmínek řízení překážku věci pravomocně rozsouzené a jeho rozhodnutí je proto v odvoláním napadené části vadné pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.

Povinný ve včasném dovolání namítl, že nesouhlasí se způsobem určení výše ceny dražené nemovitosti a z toho důvodu ani s výší nejnižšího podání a výši jistoty, neboť stanovená cena neodpovídá skutečné ceně nemovitostí v daném místě a čase. Dle názoru povinného nebyl znalecký posudek vypracován v souladu s předpisy týkajícími se oceňování nemovitostí v daném místě a čase. Povinný dále nesouhlasí s postupem odvolacího soudu, dle kterého má soud prvního stupně vycházet z premisy, že dražba nemovitostí již byla pravomocně nařízena usnesením ze dne 21. května 2003, č. j. E 781/98-97. Obsahově [viz § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále také jen o.s.ř. )] tak dovolání míří na důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., tedy že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno (§ 239 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

Dovolání však není důvodné.

Při přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud vázán důvody (včetně jejich konkrétního vymezení), které byly dovoláním uplatněny; je-li dovolání přípustné jako v projednávaném případě přihlédne dovolací soud z úřední povinnosti též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o.s.ř.).

Protože uvedené vady namítány nebyly a ze spisu se nepodávají, je předmětem dovolacího přezkumu posouzení závěru odvolacího soudu vedoucího ke zrušení usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích (o výsledné ceně dražené nemovitosti, o výši nejnižšího podání a výši a způsobu jejího zaplacení) a zastavení řízení.

Podle § 336 odst. 1 o.s.ř. soud po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Podle § 336a odst. 1 soud určí podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 o.s.ř. a/ cenu nemovitosti a jejího příslušenství, b/ cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených, c/ závady, které prodejem v dražbě nezaniknou a d/ výslednou cenu.

Dle ustanovení § 336b odst. 1 o.s.ř. soud po právní moci usnesení o ceně (§ 336a o.s.ř.) nařídí dražební jednání (dražbu), přičemž ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede náležitosti taxativně vypočtené v ustanovení § 336b odst. 2 o.s.ř.

Podle § 159a odst. 5 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku (a ve smyslu § 167 odst. 2 o.s.ř. též usnesení) pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Dle § 104 odst. 1 věta první o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

S důvody, které vedly odvolací soud ke zrušení usnesení soudu prvního stupně a k zastavení řízení ve věci vydání nové dražební vyhlášky, dovolatel nikterak nepolemizuje, toliko bez jakékoliv právní argumentace s takovýmto postupem nesouhlasí.

Dovolací soud nemá žádného důvodu nesouhlasit s právními závěry odvolacího soudu co do právní povahy jednotlivých obligatorních náležitostí usnesení o nařízení dražby (dražební vyhlášky), vázanosti soudu jednotlivými částmi (výroky) rozhodnutí a jejich závazností. Výroky usnesení o nařízení dražby v části uvádějící údaje o výsledné ceně nemovitostí, výši jistoty a způsobu jejího zaplacení, výši nejnižšího podání a o závadách, které prodejem nemovitostí nezaniknou, mají co do své právní povahy závazný charakter a pravomocné usnesení o nařízení dražby v této části představuje překážku věci rozsouzené a soud proto již v tomto rozsahu nemůže opětovně rozhodovat (shodně viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. března 2003, č. j. 20 Co 89/2003, publikované v časopise Soudní judikatura č. 4/2003, poř. č. 71).

Nejvyšší soud dovolateli jen na vysvětlenou vyjadřuje, že se zásadně mýlí, má-li zato, že je možné ve fázi nařízení dražebního jednání namítat nesprávnou výši výsledné ceny dražené nemovitosti (§ 336b odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Z § 336b odst. 1 plyne povinnost soudu vycházet při stanovení odhadní ceny v dražební vyhlášce z pravomocného usnesení, kterým byla ve smyslu ustanovení § 336a odst. 1 a 4 o.s. ř. určena odhadní cena nemovitosti. V předmětné věci byla výsledná cena nemovitosti určena usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. července 2001, č. j. E 781/98-83, které bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 29. října 2002, č. j. 44 Co 340/2001-93. Při vydání dražební vyhlášky tedy již otázka odhadní ceny dražené nemovitosti nemůže být znovu zkoumána; to neplatí jen tehdy, jestliže se po vydání usnesení podle ustanovení § 336a odst. 4 o. s. ř. změnily poměry natolik, že určená odhadní cena nemůže nadále obstát, nebo vyjdou-li teprve po vydání tohoto usnesení najevo závady váznoucí na nemovitosti nebo práva (výhody) spojené s nemovitostí, které mají (srov. § 336a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř.) vliv na určení odhadní ceny (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. dubna 1998, sp. zn. 2 Cdon 1953/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 2/1999, č. 11); o takový případ se však v projednávané věci nejedná.

Pokud pak dovolatel pro podporu svého závěru co do nesprávného určení výsledné ceny dražené nemovitosti odkazuje ve svém podání na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. července 2004, sp. zn. 20 Co 319/2004 a ze dne 2. července 2004, sp. zn. 20 Co 321/2004 (publikovaných v časopise Soudní rozhledy č. 2/2005), dovolací soud uzavírá, že tato rozhodnutí na řešenou problematiku nedopadají. V uvedených rozhodnutích se toliko precizují zásady, ze kterých je soudní znalec povinen vycházet ve znaleckém posudku při stanovování obvyklé ceny nemovitostí (§ 336 odst. 1 o.s.ř.).

Pro úplnost je vhodné uzavřít, že smyslem relativně samostatné fáze řízení o určení ceny nemovitosti není zjištění takové ceny postihované nemovitosti, za kterou bude prodána, ale stanovení podkladu pro nejnižší podání podle § 336e odst. 1 o.s.ř.(viz JUDr. Vladimír Kůrka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, 2004, str.528). Až samotný výsledek dražby může odpovědět na otázku, jakou má nemovitost hodnotu, za níž může být obecně prodána. Pokud je tedy tržní cena nemovitosti vyšší než cena uvedená v dražební vyhlášce, pak se tato skutečnost projeví při samotné dražbě.

Protože je rozhodnutí odvolacího soudu o zrušení prvostupňového rozhodnutí v již rozsouzených otázkách a o zastavení řízení ve věci vydání nové dražební vyhlášky správné, postupoval dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 2 o.s.ř. a dovolání povinného jako nedůvodné zamítl.

Povinný s dovoláním úspěšný nebyl, oprávněnému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1, 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17.srpna 2005

JUDr. František I š t v á n e k , v.r.

předseda senátu