20 Cdo 108/2010
Datum rozhodnutí: 15.08.2011
Dotčené předpisy: § 336k odst. 3 o. s. ř.




20 Cdo 108/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné ARGOS ELEKTRO, a. s ., se sídlem v Opavě, U Cukrovaru 1548/14, identifikační číslo osoby 25387952, zastoupené JUDr. Zdeňkem Klimešem, advokátem se sídlem v Havířově Městě, Horní 2a/1433, proti povinnému J. H. , zastoupenému JUDr. Milošem Vízdalem, advokátem se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru 50, pro 149.962,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 9 Nc 3142/2007, o dovolání vydražitele I. M., zastoupeného Mgr. Jiřím Hrubanem, advokátem se sídlem v Brně, Antonínská 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 9. 4. 2009, č. j. 22 Co 72/2009-44, takto:

I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 1. 10. 2008, č. j. 111 EX 3780/07-51, kterým soudní exekutorka JUDr. Eva Krsková udělila vydražiteli I. M. příklep na nemovitosti uvedené ve výroku, tak, že se příklep na tyto nemovitosti neuděluje. Zároveň rozhodl, že vydražitel nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že při provádění dražby došlo k porušení zákona (§ 336k odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen o. s. ř. ), jestliže soudní exekutorka přistoupila k dražbě nemovitostí poté, co oprávněný navrhl zastavení exekuce, neboť mu povinný vymáhanou pohledávku zaplatil. Postup soudní exekutorky nemůže ospravedlnit ani skutečnost, že povinný jí před nařízenou dražbou neuhradil náklady exekuce, jestliže o těchto nákladech nebylo rozhodnuto a příslušné rozhodnutí bylo vydáno teprve po provedené dražbě.

Vydražitel v dovolání namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že ukončení exekuce se váže na moment, kdy povinný uspokojí pohledávku oprávněné, neboť s ohledem na § 46 odst. 3 a § 51 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen zákon č. 120/2001 Sb. ), exekuce končí až zaplacením případného příslušenství pohledávky a nákladů exekuce. Náklady exekuce však povinný uhradil po provedení dražby a vydání rozhodnutí o příklepu. Podle názoru vydražitele soudní exekutorka postupovala v souladu se zákonem, pokud v exekuci pokračovala. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).

Dovolání - přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 238a odst. 1 písm. e) a odst. 2 o. s. ř. - není důvodné.

Jelikož tzv. zmatečnostní vady podle § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž je dovolací soud - je-li dovolání přípustné - povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že při provádění dražby došlo k porušení zákona, pro které nelze udělit příklep.

Právní posouzení je ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle § 336k odst. 3 věty první o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona.

Jedním z důvodů porušení zákona při provádění dražby je skutečnost, že soud či soudní exekutor neodročil dražební jednání, ačkoliv tak učinit měl.

V souzené věci vycházel odvolací soud ze skutkového zjištění, jež nebylo odvolatelem zpochybněno, že oprávněná podala návrh na zastavení exekuce s odůvodněním, že jí povinný zaplatil dobrovolně vymáhanou pohledávku včetně nákladů předcházejícího řízení předáním zboží a finančními platbami a že netrvá na úhradě příslušenství, tedy 6% úroku od 10. 9. 2005 do zaplacení. Žádala, aby soud exekuci zastavil a zavázal povinného k úhradě nákladů exekuce soudnímu exekutorovi, jejichž výši neznala a, která měla být vyčíslena exekutorským úřadem . Tento návrh byl zaslán i soudnímu exekutorovi.

Samotné podání návrhu na zastavení exekuce není vždy důvodem k odročení dražebního jednání; k jeho odročení je však třeba přistoupit vždy, jestliže je pravděpodobné, že návrhu soud vyhoví.

Jestliže oprávněná podala návrh na zastavení exekuce z důvodu, že jí povinný vymáhanou pohledávku zaplatil a že exekuci bude třeba případně vést jen pro náklady exekuce, jež do konání dražby nebyly soudním exekutorem vyčísleny (takže nebylo ani známo, zda zvolený způsob exekuce je nadále vhodný § 47 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), soudní exekutor měl dražební jednání odročit. Neučinil-li tak, došlo při provádění dražby k porušení zákona.

Namítá-li dovolatel, že odvolací soud nepřihlédl k ustanovení § 46 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., je třeba připomenout, že toto ustanovení přikazuje soudnímu exekutorovi upustit od provedení exekuce v případě, že povinný splní dobrovolně, co mu ukládá exekuční titul, a uhradí náklady exekuce. Pro takový postup však v souzené věci nebyl dán důvod. Důvod však byl dán, jak je vysvětleno výše, k odročení dražebního jednání.

Závěr odvolacího soudu, že soudní exekutor porušil při provádění dražby zákon, je tak správný.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.).

Exekuce byla pravomocně zastavena, Nejvyšší soud proto rozhodoval i o nákladech dovolacího řízení. Dovolatel úspěšný nebyl, ostatním účastníkům náklady v dovolacím řízení nevznikly, tomuto odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1, § 243b odst. 5 věta první o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. srpna 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová , v. r.
předsedkyně senátu