20 Cdo 1064/2011
Datum rozhodnutí: 27.04.2011
Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 o. s. ř.




20 Cdo 1064/2011


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného ČESKÉHO ROZHLASU , se sídlem v Praze 2, Vinohradech, Vinohradská 1409/12, identifikační číslo osoby 45245053, proti povinnému Ing. P. Ch. , zastoupenému JUDr. Jaroslavem Kůtou, advokátem se sídlem v Praze 1, Soukenická 23, pro 20. 266,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. E 2650/99, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze z 22. 9. 2006, č. j. 53 Co 368/2006-24, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:


Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 24. 6. 1999, č. j. E 2650/99-4, kterým obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání, jež vykazovalo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán. K jeho žádosti mu okresní soud usnesením ze dne 5. 5. 2010, č. j. E 2650/99-102, ustanovil zástupce JUDr. Jaroslava Kůtu, advokáta. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 5. 2010.

Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).

Podle ustanovení § 43 odst. 2, věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.

Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).

Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva soudu, aby dovolání bylo opraveno nebo doplněno, anebo žádost dovolatele o prodloužení lhůty k odstranění vad podání, se proto po uplynutí lhůty stávají bezpředmětnými. Protože pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).

Dovolání ze dne 24. 11. 2006 (na č. l. 41), sepsané povinným, neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá a ani ze skutečností v něm uvedených nelze usoudit, zda je nějaký dovolací důvod uplatněn. Protože ustanovený zástupce ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení o jeho ustanovení (tedy do pondělí 26. 7. 2010) vady dovolání neodstranil, marným uplynutím lhůty dle § 241b odst. 3 o. s. ř. se tak vady staly neodstranitelnými. Nejvyšší soud proto k opožděně učiněnému doplnění dovolání ze 27. 9. 2010, odeslanému soudu 5. 10. 2010 (viz obálka na č. l. 112) nepřihlížel a vadné dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že oprávněnému, jenž by jinak měl na tuto náhradu právo podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 věty první o.s.ř., náklady tohoto řízení prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. dubna 2011 JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu