1 VSPH 993/2015-A-16
KSLB 86 INS 34838/2014 1 VSPH 993/2015-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníků: a) Martin anonymizovano , anonymizovano , b) Alena anonymizovano , nar. 4. 4. 1974, oba bytem Pertoltice pod Ralskem 76, Mimoň, zahájené návrhem dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č. j. KSLB 86 INS 34838/2014-A-11 ze dne 24. dubna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č. j. KSLB 86 INS 34838/2014-A-11 ze dne 24. dubna 2015 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením z 24. 4. 2015 uložil dlužníkům Martinu anonymizovano a Aleně anonymizovano zaplatit do 7 dnů od právní moci usnesení na účet soudu zálohu 30.000 Kč na náklady insolvenčního řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že návrhem z 23. 12. 2014 se dlužníci domáhali zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z obsahu návrhu soud zjistil, že pohledávka věřitele: ČSOB Leasing, a. s., VZP, ASTRA spol. s r. o., FALCON North s. r. o., Vymáhací a. s., OSSZ Česká Lípa a Petra Nováka vznikla v souvislosti s podnikáním dlužníka. Soud proto usnesením č. j. KSLB 86 INS 34838/2014-A-5 vyzval dlužníka k předložení souhlasů těchto věřitelů s řešením dlužníkova úpadku oddlužením. Soud obdržel nesouhlasy od věřitele FALCO North s. r. o., VZP ČR, přičemž věřitel A S T R A spol. s r. o. souhlasil s výhradou úhrady alespoň 80% pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení.

Soud odkázal na § 389 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) a c) insolvenčního zákona a učinil závěr, že s ohledem na nesouhlas věřitelů s řešením úpadku dlužníka oddlužením lze řešit tento úpadek jedině konkursem. Soud ocitoval ustanovení § 108 odst. 1, § 38 odst. 1 a 6 insolvenčního zákona a § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. s tím, že odměna insolvenčního správce je nejméně 45.000 Kč, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, přičemž odměna z počtu přezkoumaných pohledávek věřitelů (v souladu s § 2a vyhlášky) činí 1.000 Kč za každou přezkoumanou přihlášku. Náklady insolvenčního řízení je třeba v souladu s § 7 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s § 137 o. s. ř. rozumět zejména odměnu insolvenčního správce a náhradu jeho hotových výdajů (např. cestovné, jízdné, stravné, nocležné, poštovné), znalečné, náhrada za daň z přidané hodnoty. Je nutno překlenout nedostatek peněžních prostředků na počátku insolvenčního řízení a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. Účelem zálohy je též zabránit tomu, aby náklady insolvenčního řízení v případě, kdy majetek dlužníka dohledán nebude, hradil stát (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. 3 VSOL 217/2009). Co se týče uspokojení nákladů insolvenčního řízení z majetkové podstaty dlužníka, vycházel soud z insolvenčního návrhu dlužníků a jeho příloh, z nichž vyplývá, že majetek dlužníků tvoří obvyklé vybavení domácnosti a rozestavěná stavba v obci Pertoltice pod Ralskem a stavba bez č. p., přičemž tento majetek je předmětem zástavního práva smluvního a exekutorského. Je tedy zřejmé, že dlužníci nedisponují finančním majetkem, který by mohl insolvenční správce použít bezprostředně po svém ustanovení do funkce k zajištění průběhu insolvenčního řízení. Soud učinil závěr, že odpovídající zálohou na náklady insolvenčního řízení je částka 30.000 Kč, která je postačující k úhradě prvotních nákladů insolvenčního správce, přičemž později vzniklé náklady již bude možné hradit z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Dlužníci podali včas proti usnesení společné odvolání, ve kterém navrhli, aby bylo rozhodnutí zrušeno. Dlužníci se smířili s tím, že jejich úpadek bude nutné řešit konkursem, avšak tak vysokou zálohu nejsou schopni uhradit s ohledem na své poměry. Žádají proto o prominutí nebo alespoň snížení zálohy.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníků důvodným.

Podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, na které pro stručnost odkazuje. Je správný závěr soudu prvního stupně, že s ohledem na nesouhlas věřitelů s oddlužením v případě závazků z podnikání (viz § 389 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona a contrario) nelze úpadek dlužníků řešit oddlužením. Není splněna podmínka stanovená v § 108 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona, ze které plyne, že povinnost zaplatit zálohu neuloží soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu lze bez zbytečného odkladu rozhodnout tak, že by zjistil úpadek dlužníka a zároveň by povolil oddlužení. Je proto správný i názor soudu prvního stupně, že případný úpadek dlužníků bude nutné řešit konkursem.

Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, že účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty (viz též § 38 odst. 2 insolvenčního zákona).

Eventuální okolnost, že dlužníci nemají dostatečné prostředky k zaplacení zálohy, není důvodem pro její neuložení, naopak ustanovení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona počítá s uložením zálohy i v případě, nemá-li dlužník žádný majetek. Odvolací soud dodává, že podle § 144 insolvenčního zákona insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé. I z tohoto důvodu je namístě uložení povinnosti platit zálohu na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona.

Odvolací soud zdůrazňuje, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 insolvenčního zákona není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v občanském soudním řádu nebo zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Nepřichází proto v úvahu snížení částky zálohy s ohledem na majetkové poměry dlužníků-insolvenčních navrhovatelů.

V konkursu činí odměna insolvenčního správce vždy minimálně 45.000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.) a v souladu s § 2a uvedené vyhlášky náleží insolvenčnímu správci odměna 1.000 Kč za každou přezkoumanou přihlášku. Dále se insolvenčnímu správci též nahrazují jeho hotové výdaje (§ 7 vyhlášky). Vzhledem k tomu, že dlužníci nedisponují dostatečnými likvidními prostředky, z nichž by bylo možno náklady insolvenčního správce hradit v plném rozsahu bezprostředně po ustanovení insolvenčního správce do funkce, je uložení povinnosti zaplatit zálohu v uvedené výši 30.000 Kč namístě.

Soud prvního stupně posoudil správně podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 29. října 2015

JUDr. Ladislav D e r k a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová