1 VSPH 987/2013-B-47
KSPH 39 INS 1793/2009 1 VSPH 987/2013-B-47

USNES EN Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka MODELAR-MEDICO, s.r.o., IČO 46357823, sídlem Mnichovo Hradiště, V. Nejedlého 1298, zast. JUDr. Drahomírou Janebovou Kubisovou, advokátkou, sídlem Mladá Boleslav, Blahoslavova 186, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Tomáše Procházky, sídlem Kosmonosy, Tesařská 127, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2013, č.j. KSPH 39 INS 1793/2009-B-40,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2013, č.j. KSPH 39 INS 1793/2009-B-40, se m ě n í tak, že se JUDr. Tomáš Procházka nezprošťuje funkce insolvenčního s právce dlužníka MODELAR-MEDICO, s.r.o. a že se insolvenčním správce m tohoto dlužníka neustanovuje Mgr. Radka Šimková.

Od ůvo d ně n í:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zprostil insolvenčního správce JUDr. Tomáše Procházku funkce a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Radku Šimkovou (bod II. výroku), přičemž zproštěnému správci uložil povinnost předat funkci nové správkyni (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 13.10.2009 (A-28) byl zjištěn úpadek dlužníka MODELAR-MEDICO, s.r.o. (dále jen dlužník), na jeho majetek byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven JUDr. Tomáš Procházka (dále též správce). Vyšel ze zjištění, že správce řádně neplní své povinnosti a závažným způsobem je zanedbává, když na jeho četné výzvy a urgence nereaguje, či na ně reaguje opožděně. Proto pravomocným usnesením ze dne 17.7.2012 (B-37) uložil správci pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč, kterou správce dosud nezaplatil a její úhrada je nyní vymáhána. Konstatoval, že ani uložení pořádkové pokuty nepřimělo správce k řádnému plnění jeho povinností a že nařídil jednání za účelem předložení konečné zprávy na den 23.1.2013 ve 13:45 hod. a správce k němu řádně předvolal, avšak ten se k soudu nedostavil a tentýž den telefonicky v 11:00 hod. oznámil, že se z důvodu kolize s jiným jednáním ani nedostaví; toto své tvrzení o kolizi však soudu nijak nedoložil. Proto soud I. stupně postupoval podle § 32 insolvenčního zákona (dále jen IZ), správce zprostil funkce a ustanovil novou správkyni.

Proti tomuto usnesení se správce včas odvolal s tvrzením, že do konce dubna 2013 doručí soudu I. stupně konečnou zprávu.

Na výzvu soudu I. stupně ze dne 20.5.2013 (B-42), která mu byla doručena dne 28.5.2013, aby doplnil své odvolání o odvolací důvod a odvolací návrh, správce nereagoval a dne 20.5.2013 doručil soudu závěrečnou zprávu (B-43).

Vrchní soud v Praze i přes vady odvolání přesto přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 32 odst. 1 IZ může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce proto, že neplní řádně své povinnosti nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. O odvolání z funkce i o zproštění funkce může insolvenční soud rozhodnout na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu.

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 IZ, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 IZ, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale-obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné-omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Podle § 36 odst. 2 IZ je insolvenční správce mimo jiné povinen nejméně jednou za tři měsíce předložit věřitelskému výboru a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud ověřil pravdivost zjištění soudu I. stupně, jež správce v odvolání ničím nezpochybňoval, tedy především to, že ho insolvenční soud musel neustále pobízet k plnění jeho základních povinností, jak vyplývá z výzev soudu I. stupně publikovaných v insolvenčním rejstříku dne 17.2.2010 (B-9), 18.3.2010 (B-10), 14.4.2010 (B-12), 14.7.2010 (B-19), 11.8.2010 (B-20), 11.11.2010 (B-21), 14.4.2011 (B-29), 16.9.2011 (B-31), 2.11.2011 (B-32), 12.12.2011 (B-33), 9.3.2012 (B-35), 24.4.2012 (B-36) a 17.10.2012 (B-38), na něž správce buď nereagoval nebo reagoval opožděně zprávami o stavu řízení publikovanými v insolvenčním rejstříku dne 22.3.2010 (B-11), 29.11.2010 (B-23), 4.5.2011 (B-30) a 29.12.2011 (B-34). Bylo zjištěno, že za nedbalý výkon svých základních povinností již byla správci uložena pořádková pokuta ve výši 10.000,-Kč usnesením ze dne 17.7.2012 (B-37), jež nabylo právní moci dne 16.8.2012, kterou správce neuhradil a musí být proto vymáhána. Odvolací soud dále zjistil, že ani uložení pořádkové pokuty nevedlo k nápravě, když správce po četných výzvách nepředložil konečnou zprávu, řádně a včas se neomluvil z jednání svolaného za účelem předložení konečné zprávy (B-39) a tuto předložil až dne 20.5.2013 (B-43) po vydání napadeného usnesení. Z předložené konečné zprávy odvolací soud zjistil, že výnos ze zpeněžení majetku podstaty (284 ks DVD) činí 4.260 Kč a že náklady konkursu představuje správcem nároková odměna ve výši 54.450 Kč a jím uplatněné hotové výdaje ve výši 5.529 Kč.

Odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně za to, že správce opakovaně porušoval své základní povinnosti závažným způsobem, když včas a bez výzev ze strany soudu dlouhodobě nepodával zprávy o své činnosti, když po ukončení zpeněžení majetku podstaty bez zbytečného odkladu nepředložil konečnou zprávu a když na některá usnesení soudu nereagoval vůbec nebo se neodůvodněným prodlením, přičemž tento stav zůstal nezměněn i přes uložení pořádkové pokuty. O nedbalém přístupu správce k věci svědčí i to, že neodstranil ani vady svého odvolání proti napadenému usnesení a konečnou zprávu předložil nikoliv do konce dubna 2013, jak tvrdil v odvolání, ale až dne 20.5.2013.

S ohledem na pokročilou fázi konkursu, v němž již byla předložena konečná zpráva, ze které vyplývá, že po jejím projednání a schválení bude konkurs zřejmě zrušen z důvodu nepostačujícího majetku dlužníka (§ 308 odst. 1 písm. d/ IZ), zastává odvolací soud názor, že změna v osobě správce by byla s ohledem na okolnosti věci kontraproduktivní. Nelze totiž přehlédnout, že nová správkyně, která by se musela s věcí nejprve seznámit a to ještě až poté, co by jí správce předal funkci, by činila toliko úkony směřující ke schválení správcem zpracované konečné zprávy a ke zrušení konkursu, za což by jí vznikl také nárok na odměnu a na náhradu jejích hotových výdajů, což konkurs jen dále prodraží a dále odsune jeho ukončení. Jinými slovy řečeno, byť se správce dopustil pochybení, za něž by bylo jinak (dříve) namístě ho zprostit funkce, shledává odvolací soud takový postup nyní již nepřípadným (opožděným) a v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). Nedbalý výkon funkce tak, jak byl osvědčen shora, je přitom dostatečným důvodem ke snížení výše odměny správce (§ 38 odst. 3 IZ), což soud I. stupně neopomene zohlednit při projednání a schválení konečné zprávy.

Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Po uče ní : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. července 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová