1 VSPH 979/2013-A-11
KSHK 42 INS 8338/2013 1 VSPH 979/2013-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Františka Kuery a soudc JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenní vČci dlužnice: VČra Hrubcová, nar. 8. íjna 1971, bytem Dv r Králové nad Labem, Spojených národ 1618, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové .j. KSHK 42 INS 8338/2013-A-4/celk.2 ze dne 15. dubna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové .j. KSHK 42 INS 8338/2013-A-4/celk.2 ze dne 15. dubna 2013 se p o t v r z u j e .

Od vodnČní:

Krajský soud v Hradci Králové nadepsaným usnesením odmítl insolvenní návrh dlužnice.

V od vodnČní usnesení soud zejména uvedl, že dne 26.3.2013 podala dlužnice návrh na zahájení insolvenního ízení, který však neobsahoval náležitosti uvedené v § 103 IZ, dlužnice toliko uvedla, že žádá o insolvenci a že veškeré podklady jsou u soudu pod sp.zn. 2 Nc 727/2013. Soud si tento spis vyžádal a zjistil, že jeho obsahem je vylíení svízelné situace dlužnice a tvrzení, že veškeré podklady p edala spolenosti s ruením omezeným Reality a ešení exekucí. Dlužnice však neuvedla nieho o svých závazcích, majetku, nepopsala skutenosti osvČdující její úpadek, a proto soud její insolvenní návrh postupem podle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice vas odvolala a namítala, že je dlouhodobČ nemocná, má strach z exekuce a strach, že p ijde o osobní vČci a o byt, že všechny podklady p edala spolenosti s ruením omezeným Reality a ešení exekucí a že vČ ila, že jí JUDr. Jan Müller z Hradce Králové pom že.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl p itom k následujícím zjištČním a závČr m:

Podle § 97 IZ insolvenní ízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenní návrh dojde vČcnČ p íslušnému soudu (odst. 1). Insolvenní návrh je oprávnČn podat dlužník nebo jeho vČ itel; jde-li o hrozící úpadek, m že insolvenní návrh podat jen dlužník (odst. 3).

Podle § 103 IZ insolvenní návrh musí kromČ obecných náležitostí podání obsahovat oznaení insolvenního navrhovatele a oznaení dlužníka, kterého se týká, pop ípadČ oznaení jejich zástupc . Fyzická osoba musí být oznaena jménem, -2-KSHK 42 INS 8338/2013 p íjmením a bydlištČm, a v p ípadČ, že jde o podnikatele, též identifikaním íslem. Právnická osoba musí být oznaena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikaním íslem (odst. 1). V insolvenním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutenosti, které osvČdují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutenosti, ze kterých vyplývá oprávnČní podat návrh, není-li insolvenním navrhovatelem dlužník, oznaeny d kazy, kterých se insolvenní navrhovatel dovolává a musí z nČj být patrno, eho se jím insolvenní navrhovatel domáhá (odst. 2).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více vČ itel a b) penČžité závazky po dobu delší 30 dn po lh tČ splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

Podle odstavce druhého téhož paragrafu se má za to, že dlužník není schopen plnit své penČžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné ásti svých penČžitých závazk , nebo b) je neplní po dobu delší 3 mČsíc po lh tČ splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení nČkteré ze splatných penČžitých pohledávek v i dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost p edložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenní soud.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, pop . hrozící úpadek, byl ešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na formulá i, jehož náležitosti stanoví provádČcí právní p edpis (vyhláška . 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatnČ zve ejnČna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulá návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umož uje, aby byl využit k souasnému podání insolvenního návrhu, a to prost ednictvím jeho kolonky . 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ p edpokládá vyplnČní údaje o tom, eho se jím dlužník domáhá, a uvedení d vod tohoto návrhu, tj. vylíení rozhodujících skuteností, které úpadek i hrozící úpadek dlužníka osvČdují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenní návrh a souasnČ navrhnout povolení oddlužení, m že insolvenní návrh podat buć s využitím formulá e, anebo tak m že uinit samostatným podáním, p iemž v obou p ípadech se tak musí stát p edepsaným zp sobem, jenž popsán shora. Nutno zd raznit, že zákonné náležitosti insolvenního návrhu, jímž se insolvenní ízení dlužníka zahajuje, nelze zamČ ovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž p edstavuje pouze dlužník v návrh na zp sob ešení úpadku, jehož zjištČní se insolvenním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a uritý insolvenní návrh opat ený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými p ílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména ádnými seznamy svého -3-KSHK 42 INS 8338/2013 majetku a závazk ). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopad , jež m že i vadný insolvenní návrh vyvolat v pomČrech dlužníka nebo t etích osob-je nutno i v p ípadČ insolvenního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem p edepsaném ádném vylíení rozhodujících skuteností, které osvČdují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ).

Co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkovČ úpadku i hrozícím úpadku, jež jeho insolvenní návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako souást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o vČ itelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových pomČrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazk , které spolu s insolvenním návrhem (co jeho obligatorní p ílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) p edložil. To však za p edpokladu, že tyto seznamy jsou ádné-tj. opat ené náležitostmi p edepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném smČru) p ihlížet. K tomu nutno zd raznit, že ke splnČní povinnosti p edložit p edmČtné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v jiných kolonkách formulá e návrhu na povolení oddlužení-jejich vyplnČním dlužník napl uje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazk formulá výslovnČ avizuje jako jednu z povinných p íloh insolvenního návrhu. Proto formulá v kolonkách . 16-21 (ani v jiné své ásti) splnČní speciálních náležitostí, jež p íslušejí tČmto seznam m, nep edepisuje a údaje vyplnČné v kolonkách . 16-21 náležitosti seznam závazk a majetku nemají.

Podle § 104 IZ v seznamu závazk je dlužník povinen jako své vČ itele oznait všechny osoby, o kterých je mu známo, že v i nČmu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které v i nČmu pohledávky nebo jiná majetková práva uplat ují. Jsou-li vČ iteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvo í s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutenosti výslovnČ uvést. Dlužník v seznamu závazk strunČ uvede, které z pohledávek svých vČ itel popírá co do d vodu nebo co do výše a pro (odst. 3). P edložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovnČ v nich uvést, že jsou správné (odst. 4). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 IZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazk i negativní vymezení skutenosti, že žádný vČ itel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného oddČleného vČ itele (blíže usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.6.2009, sp.zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A).

V seznamu majetku je dlužník povinen oznait jednotlivČ sv j majetek, vetnČ pohledávek. U pohledávek strunČ uvede skutenosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovnČ se dále vyjád í k jejich dobytnosti. U majetku, vetnČ pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné ízení, nebo ohlednČ nichž již bylo p íslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato ízení (rozhodnutí) oznaí (§ 104 odst. 2 IZ).

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenní návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neuritý, insolvenní soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokraovat v ízení; uiní tak neprodlenČ, nejpozdČji do 7 dn poté, co byl insolvenní návrh podán. Ustanovení § 43 obanského soudního ádu (dále jen o.s. .) se nepoužije.

K citované právní úpravČ t eba zd raznit závČry soudní praxe (sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSCR 7/2008-A-16, ze dne 26.2.2009), podle nichž vzhledem k závažnosti dopad , jež m že i vadný insolvenní návrh vyvolat -4-KSHK 42 INS 8338/2013 v pomČrech dlužníka, nelze povinnost vylíit rozhodující skutenosti osvČdující úpadek dlužníka považovat za splnČnou tam, kde insolvenní navrhovatel ohlednČ tČchto skuteností odkáže na listinu, kterou p ipojí k insolvennímu návrhu jako p ílohu.

Z obsahu insolvenního návrhu odvolací soud zjistil, že dlužnice v návrhu toliko žádala o insolvenci a že veškeré podklady jsou u soudu I. stupnČ pod sp.zn. 2 Nc 727/2013. Dlužnice však v návrhu neuvedla nieho konkrétního, co by osvČdovalo její úpadek, nesdČlila konkrétní údaje o svých vČ itelích, výši a splatnosti svých závazk , o svých majetkových a p íjmových pomČrech. Tvrzení osvČdující úpadek by zásadnČ mČla být uvedena p ímo v insolvenním návrhu a není na místČ je dovozovat z listin i dalších dokument , na které dlužnice odkáže. Proto odvolací soud nepochybil, když její insolvenní návrh postupem podle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Z výše uvedených d vod odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s. . jako vČcnČ správné potvrdil.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že toto rozhodnutí nezakládá p ekážku vČci rozsouzené, a proto dlužnici nic nebrání v tom, aby po právní moci tohoto usnesení podala insolvenní návrh znova a ádnČ.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základČ dovolání podaného do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 24. ervence 2013

JUDr. František K u e r a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva