1 VSPH 975/2016-P11-7
KSPH 68 INS 29708/2015 1 VSPH 975/2016-P11-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Františka Kučery v insolvenční věci dlužníka Vojtěcha Ziky, bytem Rymáně 636, Mníšek pod Brdy, o odvolání věřitele O2 Czech Republic, a.s., IČO 60193336, sídlem Za Brumlovkou 266/2, Praha 4, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 29708/2015- P11-2 ze dne 26. dubna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 29708/2015-P11-2

ze dne 26. dubna 2016 se m ě n í tak, že se přihláška P11 pohledávky věřitele O2

Czech Republic, a.s. n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne č. j. KSPH 68 INS 29708/2015-P11-2 ze dne 26.4.2016 odmítl přihlášku P11 pohledávky věřitele O2 Czech Republic, a.s. (dále jen odvolatel) doručenou soudu dne 6.1.2016.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č.j. KSPH 68 INS 21356/2015-A-10 ze dne 9.10.2015 bylo rozhodnuto o úpadku Vojtěcha Ziky (dále dlužník). Zároveň tímto usnesením stanovil soud v souladu s ust. § 136 odst. 2 insolvenčního zákona třiceti denní lhůtu pro podání přihlášek. Podáním doručeným soudu dne 6.1.2016 odvolatel přihlásil pohledávku ve výši 13.249,51 Kč. Insolvenční správce ho vyzval k doplnění této přihlášky. Tato výzva byla odvolateli doručena dne 3.2.2016. Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě nebyla odvolatelem doplněna požadovaná úředně ověřená kopie či originál plné moci, popř. pověření osoby, která přihlášku podepsala, soud rozhodl dle ust. § 185 a 188 insolvenčního zákona a přihlášku věřitele odmítl pro její procesní vady. isir.justi ce.cz

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a namítal, že přihlášku pohledávky odeslal a doručil insolvenčnímu soudu spolu s pověřením pro zaměstnankyni Alenu Gajošovou prostřednictvím datové schránky v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle ust. § 18 cit. zák. je založena fikce písemnosti a fikce podpisu dokumentu podaného orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky. Věřitel dále odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 289/15 ze dne 7.3.2016, rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 8 As 89/2011-31 ze dne 17.2.2012 a usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 605/2011-P10-10 ze dne 30.5.2011 a uvedl, že soud první instance rozhodl nadbytečně formalisticky, když požadoval písemné doplnění plné moci či pověření pro zaměstnance, popř. jeho konvertovanou verzi zaslanou datovou schránkou.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. § 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 212 o.s.ř. a shledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle ust. § 7 insolvenčního zákona pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že insolvenční zákon nemá zvláštní úpravu týkající se řešeného problému (kromě předepsané formy přihlášky-formuláře), uplatní se obecná úprava náležitostí podání v občanském soudním řádu.

Dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. je náležitostí každého podání též podpis toho, kdo je činí. U písemného podání a ústního podání do protokolu je tímto podpisem vlastnoruční podpis podatele na listině. U podání učiněného telefaxem se podpisem podatele rozumí údaj uvedený na telefaxovém dokumentu, který označuje osobu podatele (její jméno a příjmení, obchodní firmu apod.). Takové podání či podání v elektronické podobě obsahující návrh ve věci samé je nutno nejpozději do 3 dnů doplnit předložením originálu případně písemným podáním shodného znění (§ 42 odst. 2 o.s.ř.).

Po novele občanského soudního řádu účinné od 1.1.2014 se pak podle ust. § 42 odst. 3 o.s.ř. nevyžaduje toto doplnění originálů dokumentů u podání zaslaných v elektronické podobě podepsaných uznávaným elektronickým podpisem či u podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu.

Na toto ustanovení pak navazuje zvláštní právní úprava obsažená v již zmíněném zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle ust. § 18 odst. 1 a 2 cit. zák., fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Úkon učiněný osobou uvedenou v ust. § 8 odst. 1 až 4 citovaného zákona nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

Z uvedené úpravy plyne, že podání, které bylo vůči soudu v podobě datové zprávy učiněno z datové schránky, je řádně podepsáno, jestliže jej učinila (v dané věci za právnickou osobou) buď osoba s originálním oprávněním uvedená v ust. § 8 odst. 1 až 4 citovaného zákona anebo osoba pověřená. Jinak řečeno, podpis na listině u podání učiněného písemně nebo ústně do protokolu, resp. zaručený elektronický podpis u elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání prostřednictvím datové schránky.

Cit. zák. č. 300/2008 Sb., a i jiné právní předpisy sice předpokládají a v některých případech přímo ukládají, aby datové zprávy byly elektronicky podepsány a bylo k nim připojeno časové razítko-jde např. o datové zprávy, které coby podání soudu obsahují jednostranný hmotněprávní úkon právnické osoby (např. výpověď z nájmu bytu), jež musí být podepsány podle pravidel jednání za právnickou osobu v hmotněprávních vztazích. O takovou situaci však v daném případě nejde. Přihláška pohledávky je procesním úkonem, podáním věřitele, které-jestliže je odesláno z datové schránky tohoto věřitele osobou uvedenou v ust. § 8 odst. 1 až 4 zák. č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů-má z hlediska úpravy v ust. § 18 odst. 2 cit. zák. stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Tento závěr pak vyplývá i z ustáleného rozhodování odvolacího soudu (viz usnesení č. j. 3 VSPH 605/2010-P10-10 ze dne 30.5.2011)

K dané problematice se ve svém nedávném nálezu vyjádřil i Ústavní soud (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 289/15 ze dne 7.3.2016), který mj. na tuto rozhodovací praxi Vrchního soudu v Praze odkázal s tím, že v něm uvedené závěry jsou platné i po 1.1.2014. Ústavní soud zde shrnul, že podpis na listině u písemného podání, resp. zaručený elektronický podpis u elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání prostřednictvím datové schránky. Pouze v případě, kdy soud nemůže bezpečně ověřit autenticitu odesílatele (tj. v případě nazaručené e-mailové zprávy) je následný postup ve formě doplnění významnějších podání do tří dnů na místě. Naopak v případě datové schránky by byl takový požadavek bezúčelný, na což reagovala i již zmíněná novela občanského soudního řádu.

Rozhodl-li se stát pro povinné zřízení datových schránek určitým subjektům, bylo by dle Ústavního soudu již nad únosnou míru, aby je dále zatěžoval dalšími administrativně technickými požadavky.

Jak vyplývá z identifikace datové zprávy, jež byla jako přihláška pohledávky doručená na elektronickou podatelnu insolvenčního soudu 6. ledna 2016 v 15:40:04 z datové schránky věřitele, všechny identifikační údaje byly náležitě ověřeny. Není tu tedy žádná pochybnost ani v identifikaci příslušné osoby. Proto soud prvního stupně nepostupoval správně, jestliže vyžadoval, aby věřitel zaslal nadto konvertovanou plnou moc či pověření, popř. jejich originál nebo ověřenou kopii. Přihláška pohledávky věřitele, doručená insolvenčnímu soudu dne 6. ledna 2016, byla podáním se všemi náležitostmi a též podáním včasným.

Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. o.s.ř. a za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že přihláška pohledávky věřitele se neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 14. října 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v.r. předseda senátu Za správnost: J. Vlasáková