1 VSPH 957/2015-A-15
KSPH 68 INS 10844/2015 1 VSPH 957/2015-A-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Ing. Zdeněk anonymizovano , anonymizovano , IČO 18661777, bytem 252 63 Roztoky u Prahy, Nám. 5. května 2, zahájené návrhem dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 68 INS 10844/2015-A-7 ze dne 28. dubna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 68 INS 10844/2015-A-7 ze dne 28. dubna 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením z 28. 4. 2015 odmítl insolvenční návrh dlužníka. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že dne 24. 4. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Soud odkázal na § 103 a § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a učinil závěr, že dlužník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, jež by jeho úpadek osvědčovaly. V insolvenčním návrhu v kolonce 07 uvedl, že má 5 závazků vůči 5 věřitelům ve výši 1.575.901,62 Kč, avšak neuvedl výši jednotlivých závazků, jejich splatnost a identifikaci věřitelů. Nelze proto posoudit, zda se dlužník nachází ve stavu úpadku dle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona. V řízení nelze pokračovat, soud proto v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona návrh odmítl.

Dlužník napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí změnit a úpadek zjistit. Odvolání odůvodnil odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 22/2009 z 20. 5. 2010 s tím, že v bodu 19 svého insolvenčního návrhu specifikoval vykonatelné závazky, tudíž je zřejmé, že jsou všechny jeho závazky po splatnosti. Z označení exekučních příkazů končících označením let 2011, 2010, 2009 plyne, že většina závazků dlužníka je více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Tytéž údaje jsou i v seznamu závazků, který byl přiložen k insolvenčnímu návrhu.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, pak vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné. Odvolací soud zdůrazňuje zvláště třetí větu, odst. 3 § 104 Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud i v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010 (na něž dlužník odkázal ve svém odvolání), ve kterém dále dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů obsažených v takovém seznamu" se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek.

Dlužník ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení v bodu 19 specifikoval 5 svých vykonatelných závazků včetně jejich výše, věřitelů a čísel jednacích, případně spisových značek správních nebo soudních rozhodnutí včetně data vydání, na základě kterých jsou jednotlivé závazky vykonatelné. Nejstarší rozhodnutí je datováno dnem 1. 9. 2011 a nejnovější datem 7. 10. 2014. Tytéž údaje jsou obsaženy i v seznamu závazků, který byl přílohou insolvenčního návrhu. K insolvenčnímu návrhu jsou přiloženy i seznamy majetku a seznamy zaměstnanců a dále listinné důkazy. Všechny seznamy jsou opatřeny prohlášením dlužníka, že předložené seznamy jsou správné a úplné a jsou dlužníkem podepsány. Tyto údaje o splatnosti postačují k tomu, aby soud mohl zhodnotit splnění podmínek § 3 odst. 1 písm. b) a c) ve vazbě na odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, tj. zda má dlužník peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a jestli je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

Dlužník dostál své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, jež umožňují zhodnotit, zda se nachází v úpadku. Není správný závěr soudu prvního stupně, že by absence zákonem požadovaných náležitostí bránila pokračování v řízení. Odvolací soud proto v souladu s § 167 odst. 2 a § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadené usnesení způsobem uvedeným ve výroku, aby bylo možné v insolvenčním řízení pokračovat.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 15. prosince 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná