1 VSPH 946/2015-P3-8
KSLB 76 INS 4317/2014 1 VSPH 946/2015-P3-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužnice Jany Hlaváčkové, bytem Příšovice 188, o odvolání věřitelky č. 3 Jarmily Vaňkové, bytem Libáň, Psinice 8, adresa pro doručování: Nymburk, Petra Bezruče 362, zast. Martinem Vaňkem, bytem Psinice č. 8, Libáň, PSČ 507 23, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 4317/2014-P3-2 ze dne 20. dubna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 4317/2014-P3-2 ze dne 20. dubna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením v bodě I. výroku odmítl přihlášku pohledávky P3 ve výši 15.000,-Kč věřitele č. 3 Jarmily Vaňkové (dále jen odvolatelka ) a v bodě II. výroku rozhodl, že právní mocí usnesení účast odvolatelky v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním doručeným soudu dne 7.5.2014 přihlásila odvolatelka do řízení pohledávku ve výši 15.000,-Kč, kterou insolvenční správce na přezkumném jednání konaném dne 2.6.2014 popřel v celé výši co do pravosti. Insolvenční správce odvolatelku o popření pohledávky vyrozuměl přípisem dne 5.6.2014, odvolatelka včas podala žalobu na určení popřené pohledávky. Řízení o této žalobě soud prvního stupně usnesením č.j. 76 ICm 2090/2014-9 ze dne 25.7.2014 zastavil. Proto soud podle § 185 insolvenčního zákona rozhodl o odmítnutí pohledávky a účast odvolatelky v insolvenčním řízení ukončil.

Proti tomuto usnesení podala odvolatelka včasné odvolání a namítala, že žalobu na určení pravosti pohledávky podala. Přihlášená pohledávky představuje náklady s vyřízením insolvenčního návrhu a její existenci doložila fakturou. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 185 insolvenčního zákona, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 7.5.2014 byla soudu prvního stupně doručena přihláška pohledávky odvolatelky ve výši 15.000,-Kč z titulu neuhrazené ceny za poskytnutí služeb a zpracování insolvenčního návrhu. Přihlášenou pohledávku popřel insolvenční správce co do pravosti, o čemž odvolatelku vyrozuměl přípisem ze dne 5.6.2014 a poučil ji o možnosti podání žaloby ve lhůtě třiceti dnů ode dne konání přezkumného jednání, respektive ve lhůtě patnácti dnů od doručení vyrozumění o popření. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 19.10.2014 podala odvolatelka žalobu na určení popřené pohledávky. Soud usnesením č.j. 76 ICm 2090/2014 ze dne 30.6.2014 žalobkyni vyzval k zaplacení soudního poplatku. Protože odvolatelka soudní poplatek neuhradila, soud prvního stupně usnesením č.j. 76 ICm 2090/2014-9 ze dne 25.7.2014 řízení o této žalobě zastavil, přičemž toto usnesení bylo v odvolacím řízení potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 101 VSPH 527/2014-16 ze dne 1.10.2014.

Protože v zákonem stanovené lhůtě bylo řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení pravosti popřené pohledávky, zastaveno z důvodu neuhrazení soudního poplatku, a jinou žalobu žalobkyně včas nepodala, postupoval soud prvního stupně správně, když přihlášku pohledávky odmítl. Nebyl důvod, aby soud prvního stupně dlužnici opětovně k podání další žaloby vyzýval, když odvolatelka byla k podání určovací žaloby již vyrozuměním o popřené pohledávce ze dne 5.6.2014 jednou vyzvána.

Věcně správné rozhodnutí soudu prvního stupně odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci.

V Praze dne 15. prosince 2015

JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková