1 VSPH 922/2015-A-11
KSPL 27 INS 6358/2015 1 VSPH 922/2015-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužnice: Jaroslava Šlehoferová, nar. 8. 11. 1958, IČO: 48349640, bytem Plzeň, Žlutická 1666/35, zahájené návrhem dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 27 INS 6358/2015-A-6 ze dne 17. dubna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 27 INS 6358/2015-A-6 ze dne 17. dubna 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze 17. 4. 2015 odmítl insolvenční návrh dlužnice. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že dne 11. 3. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu dlužnice spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Soud odkázal na § 103 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a učinil závěr, že dlužnice nevylíčila v návrhu rozhodující skutečnosti. V předepsaném formuláři insolvenčního návrhu uvedla, a že má 6 nezajištěných peněžitých závazků vůči 5 věřitelům. Dlužnice uvedla výčet věřitelů označených názvem, sídlem a identifikačním číslem a dále výši a splatnost jednotlivých závazků. Seznam závazků obsahuje totožné údaje. V insolvenčním návrhu chybí důvod jednotlivých závazků dlužnice, nejsou tedy dostatečně specifikovány pohledávky jednotlivých věřitelů. Soud proto v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona návrh odmítl.

Dlužnice napadla usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhla rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit. Odvolání odůvodnila tím, že v seznamu závazků, který přiložila k insolvenčnímu návrhu, uvedla stav svých závazků. Z uvedeného seznamu je zřejmé, že má více věřitelů s peněžitými závazky, které neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužnice důvodným.

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, pak vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné. Odvolací soud zdůrazňuje zvláště třetí větu odst. 3 § 104: Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tedy mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud i v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010, ve kterém dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů obsažených v takovém seznamu" se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek.

Soud prvního stupně učinil závěr, že dlužnice uvedla ve svém insolvenčním návrhu doplněném seznamy majetku, závazků a zaměstnanců všechny náležitosti vyžadované insolvenčním zákonem, avšak bez bližšího objasnění důvodu uvedených závazků a kvůli absenci tohoto vysvětlení insolvenční návrh odmítl. Odvolací soud se ztotožnil s tím, že insolvenční návrh dlužnice obsahoval všechny potřebné náležitosti, avšak neakceptoval právní závěr soudu prvního stupně o důsledcích absence tvrzení o důvodu závazků dlužnice.

Dlužnice ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení v kolonce č. 7 uvedla své závazky včetně osob věřitelů, výše a splatnosti závazků a v kolonce č. 17 označila, byť velmi stručně nicméně dostatečně, odkazy na listiny identifikující jednotlivé závazky. Z uvedené specifikace odkazující na listiny, které jsou přiloženy k insolvenčnímu návrhu, jsou dostatečně, tj. nezaměnitelně, konkretizovány jednotlivé závazky, označené též svou výší a dobou splatnosti. Není správný závěr, že dlužník je povinen ve svém insolvenčním návrhu (případně v seznamu závazků) uvést důvod závazků. Povinností dlužníka je své závazky identifikovat, uvést jejich splatnost a výši. Důvod závazků je povinen uvést tehdy, pokud tyto své závazky popírá co do důvodu nebo výše (viz § 104 odst. 3 věty třetí insolvenčního zákona), což ale není případ uvedených závazků.

Seznamy závazků, majetku a zaměstnanců (dlužnice není podnikatel a nemá žádné zaměstnance) jsou opatřeny prohlášením dlužnice, že předložené seznamy jsou správné a úplné a jsou dlužnicí podepsány.

Uvedené údaje postačují k tomu, aby soud mohl zhodnotit splnění podmínek § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) ve vazbě na odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, tj. zda má dlužnice více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a jestli je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

Dlužnice dostála své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, jež umožňují zhodnotit, zda se nachází v úpadku. Není správný závěr soudu prvního stupně, že dlužnice nedostatečně konkretizovala své závazky. Odvolací soud proto v souladu s § 167 odst. 2 a § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadené usnesení způsobem uvedeným ve výroku, aby bylo možné v insolvenčním řízení pokračovat.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 11. prosince 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková