1 VSPH 921/2015-B-87
KSPL 27 INS 5483/2009 1 VSPH 921/2015-B-87

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací předsedou senátu JUDr. Ladislavem Derkou v insolvenční věci dlužníka: Rudolf anonymizovano , anonymizovano , IČ 11392843, bytem Nová Role, PSČ 362 25, Mezirolí 86, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 27 INS 5483/2009-B-78 ze dne 26. března 2015,

takto:

Odvolání dlužníka se o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením z 26. 3. 2015 v bodu I. výroku vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal zajištěnému věřiteli č. 3 České spořitelně, a.s. výtěžek zpeněžení nemovitostí blíže konkretizovaných v bodu I. výroku, ve výši 3.186.710 Kč. V bodu II. výroku soud schválil zálohu na odměnu insolvenčního správce včetně DPH ve výši 79.031,15 Kč. V bodu III. výroku soud uložil insolvenčnímu správci povinnosti související s rozhodnutím o vydání výtěžku.

V odůvodnění bodu I. výroku soud uvedl, že insolvenční správce požádal podáním založeným na č. l. B-76 o souhlas s výplatou výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, přičemž nemovitosti byly zpeněženy za cenu 3.430.400 Kč. Soud odkázal na § 298 insolvenčního zákona a uvedl, že proti návrhu mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů od zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku. Ve stanovené lhůtě nebyly žádné námitky podány. Soud konstatoval, že po odečtení nákladů spojených se zpeněžením ve výši 164.659 Kč včetně DPH a částky ve výši 79.031,15 Kč včetně DPH připadající na odměnu insolvenčního správce, určenou podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., náleží zajištěnému věřiteli č. 3 celkem 3.186.710 Kč. Soud proto vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení uvedenému věřiteli.

Dlužník napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl bod I. výroku zrušit. Odvolání odůvodnil odkazem na usnesení odvolacího soudu č. j. 3 VSPH 637/2013-B-71 z 13. 10. 2014, kterým bylo rozhodnuto o odvolání dlužníka proti usnesení č. j. KSPL 27 INS 5483/2009-B-58 z 6. 3. 2013.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadenou část usnesení soudu prvního stupně (bod I. výroku) podle § 7 insolvenčního zákona a § 212, § 218c o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn.

V dané věci je právně významné, že dlužník nepodal námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení ze dne 19. 1. 2015, ač byl o této možnosti vyrozuměn usnesením z 16. 2. 2015 zveřejněným téhož dne v insolvenčním rejstříku na č. l. B-77.

Podle § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 298 odst. 1 insolvenčního zákona Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. Podle odst. 2 Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. Podle odst. 3 Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví. Podle odst. 7 Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání.

Z citovaných ustanovení je nutno dovodit, že legitimaci k podání odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení, mají z účastníků insolvenčního řízení (dle § 14 odst. 1 insolvenčního zákona jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku), jen ti z nich, kteří proti návrhu správce včas brojili svými námitkami. Opačný výklad, dle něhož by měl legitimaci k odvolání i dlužník, jenž by proti návrhu správce nepodal žádné námitky, by byl dle názoru odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Ostatně stejná konstrukce se pravidelně prosazuje též při projednání a schvalování konečné zprávy (§ 304 insolvenčního zákona), když legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy mají jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno, přičemž v posuzované věci není žádný důvod se od ní odchylovat ani v případě usnesení, jímž insolvenční soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Jinak řečeno, odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Odvolání proti napadenému usnesení podala osoba, jež k tomu není oprávněna, odvolací soud proto podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolání dlužníka odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. ledna 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná