1 VSPH 920/2015-A-15
KSPL 27 INS 33423/2014 1 VSPH 920/2015-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Ivan anonymizovano , anonymizovano , IČO 46828371, bytem Nezvěstice 109, PSČ 332 04, zahájené návrhem dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 27 INS 33423/2014-A-9 ze dne 14. dubna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 27 INS 33423/2014-A-9 ze dne 14. dubna 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze 14. 4. 2015 uložil dlužníkovi Ivanu anonymizovano zaplatit do 7 dnů od právní moci usnesení na účet soudu zálohu 20.000 Kč na náklady insolvenčního řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že dne 10. 12. 2014 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu dlužníka. Soud v prvé řadě zjišťoval, zda má dlužník dostatečný majetek k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Z insolvenčního návrhu a přiloženého seznamu majetku soud zjistil, že dlužník má movitý majetek dosahující celkové výše 9.200 Kč a dále vlastní ve společném jmění manželů nemovitost, která je zatížena zajišťovacími břemeny. Výše nákladů na zpeněžení movitých věcí by byla přibližně stejná jako výtěžek prodeje. Co se týče dlužníkových příjmů, tyto dlužník neprokázal-tvrdil, že nemá doložitelný příjem, a to i po výzvě soudu. K návrhu doložil smlouvu o důchodu na částku 2.500 Kč měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost. Dlužník uvedl v seznamu závazků své závazky v celkové výši 446.171 Kč.

Soud dospěl k závěru, že s vysokou pravděpodobností bude nutné řešit úpadek dlužníka konkursem, nikoliv oddlužením. S ohledem, na poměry dlužníka nebude možné, aby ve smyslu § 395 insolvenčního zákona splatil nejméně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Je nutno překlenout nedostatek peněžních prostředků na počátku insolvenčního řízení a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, neboť v případě zpeněžení majetku činí tato odměna nejméně 45.000 Kč dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Soud shledal přiměřenou zálohu ve výši 20.000 Kč vzhledem k tomu, že lze předpokládat nižší míru nákladů insolvenčního správce.

Dlužník podal včas proti usnesení společné odvolání, ve kterém navrhl rozhodnutí zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že jeho bývalé manželce Janě anonymizovano bylo povoleno oddlužení. Zpeněžením majetkové podstaty by došlo k uspokojení zajištěného věřitele a příjmem ze smlouvy o důchodu je dlužník schopen uhradit své závazky, eventuálně by syn dlužníka mohl navýšit smlouvu o důchodu o dalších 1.000 Kč.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty (viz též § 38 odst. 2 insolvenčního zákona).

Dlužník uvedl v seznamu závazků nezajištěné závazky v celkové výši 122.727 Kč a svůj zajištěný závazek 511.119,51 Kč. Ani k výzvě soudu neuvedl svůj příjem, tj. z jakých prostředků hradí své životní potřeby (jak plyne z návrhu včetně dalších podání dlužníka, z částky důchodu poskytnutého mu synem chce plně hradit své závazky, nejedná se tedy o příjem k úhradě životních nákladů dlužníka). Za této procesní situace je správný závěr soudu, že dlužník nedoložil své příjmy. Odvolací soud dodává, že není splněna podmínka stanovená v § 108 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona, ze které plyne, že povinnost zaplatit zálohu uloží soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu nelze bez zbytečného odkladu rozhodnout tak, že by zjistil úpadek dlužníka a zároveň by povolil oddlužení.

Eventuální okolnost, že dlužník nemá dostatečné prostředky k zaplacení zálohy, není důvodem pro její neuložení, naopak ustanovení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona počítá s uložením zálohy i v případě, nemá-li dlužník žádný majetek. Odvolací soud dodává, že podle § 144 insolvenčního zákona insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé. I z tohoto důvodu je namístě uložení povinnosti platit zálohu na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona.

V konkursu činí odměna insolvenčního správce vždy minimálně 45.000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.) a v souladu s § 2a uvedené vyhlášky náleží insolvenčnímu správci odměna 1.000 Kč za každou přezkoumanou přihlášku. Dále se insolvenčnímu správci též nahrazují jeho hotové výdaje (§ 7 vyhlášky). Vzhledem k tomu, že dlužník nedisponuje dostatečnými likvidními prostředky, z nichž by bylo možno náklady insolvenčního správce hradit v plném rozsahu, je uložení povinnosti zaplatit zálohu v uvedené výši 20.000 Kč namístě.

Z uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně posoudil správně podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, a odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 3. září 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná