1 VSPH 91/2018-B-50
č. ;. KSLB 86 INS 693/2015 1 VSPH 91/2018-B-50

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. ]iřího Karety a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka: Josef anonymizovano , anonymizovano bytem 46822 Loužnice 49 o odvoláni insolvenční správkyně: JUDr. Ing. Heleny Horové, IČO 16902645 Sídlem V Luhu 18, 140 00 Praha 4 proti usnesení Krajského soudu vÚstí nad Labem, pobočky v Liberci č. j. KSLB 86 INS 693/2015-8-41 ze dne 13. prosince 2017 takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci &. i. KSLB 86 INS 693 /2015

B-41 ze dne 13. prosince 2017 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením č. j KSLB 86 INS 693 / 2015 13-41 ze dne 13. 12. 2017 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Josefa Marka (dále jen dlužník) odvolal z funkce insolvenční správkyně JUDr. lng. Helenu Hotovou (dále jen odvolatelka) a novou insolvenční správkyní ustanovil ISALIS, v. o. s.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že ke dni 22. 9. 2017 bylo odvolatelce pozastaveno právo vykonávat činnost insolvenčního správce podle ust. $ 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/ 2006 Sb. o insolvenčních správcích. Vzhledem k tomu, že vřízení je nutno pokračovat, odvolal soud odvolatelku z funkce a novou insolvenční správkyní ustanovil ISALIS, v. 0. S., jež byla určena postupem podle ust. $ 25 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítala, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné, nebot neobsahuje důvody, které soud k jejímu odvolání vedly. Dále namítala, že vydání napadeného usnesení nepředcházelo její slyšení, čímž jí byla odepřena možnost předestřít svá stanoviska a účinně hájit své postavení. Poukázala na to, že samotné zahájení trestního stíhání nemusí bez dalšího odůvodňovat její odvolání a že takovou povinnost insolvenční soud nemá. Vyjádřila přesvědčení, že z jazykového, gramatického i logického výkladu ust. $ 10 odst. 1 písm. a) zákona o insolvenčních správcích jednoznačně yyplývá, že úmyslem zákonodárce bylo umožnit orgánu dohledu (Ministerstvu spravedlnosti CR) pozastavit výkon funkce insolvenčního Správce v případě zahájení trestního stíhání za 1) jakýkoliv trestný čin, tj. i přečin včetně nedbalostního přečinu, pokud souvisí S výkonem činnosti insolvenčního správce, 2) nebo jiný trestný čin, tentokrát ale již výlučně úmyslný, v obou případech ale pouze tehdy, jestliže takový trestný čin ohrožuje důvěru veřejnosti v řádný výkon činnosti insolvenčního správce. Právě tyto skutečnosti by měly být dle jejiho názoru předmětem posuzování soudu, jenž se jimi však nezabýval. Závěrem zdůraznila, že je třeba důsledně odlišovat Situaci, kdy k odvolání insolvenčního správce

Shodu S prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

1 v brr 1 vi/ zum z funkce může dojít, a Situaci, kdy k jeho odvolání dojít musí, a v této souvislosti odkázala na konstantní judikaturu Vrchního soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení iřízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. Š 31 insolvenčního zákona z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po Slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odst. 1). Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle Š 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční Správce se svým ustanovením předem souhlasil (odst. 2). Insolvenčního správce, kterému zaniklo ze zákona právo vykonávat činnost insolvenčního správce nebo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcích, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu odvolat z funkce. Pokud to okolnosti dovolují, učiní tak po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odst. 3). Insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích, insolvenční soud odvolá z funkce. Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle Š 25 odst. 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, bylo li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo li jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle Š 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích (odst. 4).

Z citovaného ustanovení je zjevné, že je třeba důsledně odlišovat Situaci, kdy, k odvolání insolvenčního správce z funkce může dojít (ust. Š 31 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona), a situaci, kdy k jeho odvolání dojít musí (ust. Š 31 odst. 2 a 4 téhož zákona). V prvním případě je odvolání insolvenčního správce z funkce závislé na úsudku insolvenčního soudu (tj. na nalezení a vyhodnocení důležitých důvodů) a obvykle mu předchází Slyšení insolvenčního správce. Ve druhém případě je takové rozhodnutí závislé jen na zjištění objektivně existujících skutečnosti, které vedou k odvolání insolvenčního správce z funkce přímo, bez potřeby jeho slyšení, neboť jinak insolvenční soud jinak postupovat nemůže.

Pro posouzení toho, zda je v případech uvedených v ust. Š 31 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona namístě odvolat insolvenčního správce z funkce, je nutné vzít v úvahu skutkové a právní okolnosti dané věci, jež jsou podstatně především pro úsudek, zda je správce schopen funkci i nadále vykonávat a insolvenční řízení řádně dokončit. Proto musí být rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce z funkce dle ust. Š 31 odst. 3 insolvenčního zákona odůvodněno, a to způsobem zákonem předepsaným dle ust. Š 157 odst. 2 ve spojení sŠ167 odst.2 občanského soudního řádu tak, aby z něj bylo ve smyslu výše uvedeného patrné, z jakých konkrétních skutkových a právních závěrů soud při svém závěru o důvodech odvolání insolvenčního správce vycházel a na jakém podkladě tyto závěry dovodil.

Těmto požadavkům soud prvního stupně v napadeném usnesení zjevně nedostál, když především neuvedl žádné skutkové a právní závěry osvětlující úsudek, že je odvolatelku třeba zprostit funkce insolvenčního správce proto, že jí bylo ministerstvem pozastaveno právo tuto funkci vykonávat z důvodu uvedeného v ust. Š 10 odst. 1 písm. a) zákona o insolvenčních správcích, nebot> to samo o sobě k jejímu odvolání nepostačuje.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 10. 9. 2015 (č. d. 88) byla odvolatelka potvrzena ve funkci, když předchozí insolvenční správkyně JUDr. Eva Janíková byla usnesením

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

10.

11. schůze věřitelů odvolána z funkce a novou insolvenční správkyní byla ustanovena odvolatelka. Ze seznamu insolvenčních správců lze zjistit jen to, že dne 22. 9. 2017 bylo odvolatelce pozastaveno právo vykonávat činnost z důvodu uvedeného v ust. Š 10 odst. 1 písm. a) zákona o insolvenčních správcích.

Odvolací soud dále zjistil, že insolvenční řízení probíhá standardně a z obsahu insolvenčního spisu se nepodávají žádné důležité důvody, jež by umožňovaly rozhodnout o odvolání odvolatelky bez jejího slyšení. Skutečnost, že odvolatelce bylo pozastaveno právo vykonávat činnost insolvenčního Správce, sama o sobě neopodstatňuje závěr, že je tím naplněn důležitý důvod pro odvolání odvolatelky z funkce insolvenčního správce v této věci. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně pochybil, když napadené usnesení vydal bez předchozího Slyšení odvolatelky a když k jejímu odvolání z funkce insolvenčního správce přikročil, aniž by řádně a úplně zjistil všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti dané věcí.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatelky důvodným, podle ust. Š 219a odst. 1 písm. a) a b) a Š 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšíinu řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo máwli být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu CR prostřednictvím Krajského soudu v Ustí nad Labem, pobočky v Liberci.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresáta zvláštním způsobem.

Praha 29. ledna 2018

JUDr. Jiří Kareta v. r. předseda senátu

v'ď: \ r -' (' ;;;

Shodu S prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

.! ff ..

ť