1 VSPH 88/2013-B-60
KSPH 36 INS 12899/2010 1 VSPH 88/2013-B-60

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka: LEVITA, s.r.o., identifikační číslo 26403994, sídlem Zaječice 72, Pyšely, o odvolání jednatele dlužníka Ing. Pavla Chládka, nar. 29. července 1971, bytem Zaječice 72, Pyšely, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 12899/2010-B-40 ze dne 4. května 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 12899/2010-B-40 ze dne 4. května 2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil jednateli dlužníka Ing. Pavlu Chládkovi (dále jen jednatel ) pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč, kterou by měl jednatel zaplatit ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že k návrhu dlužníka ze dne 2.11.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení. Při prohlášení o majetku dlužníka dne 16.9.2011 se jednatel zavázal předložit odvolání plné moci Lubomíra Slaniny. Protože tak neučinil, soud mu uložil shora uvedenou pořádkovou pokutu.

Proti tomuto usnesení se jednatel včas odvolal, své odvolání ani k výzvě soudu blíže neodůvodnil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 210 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona je dlužník povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce. Je-li dlužníkem právnická osoba, mají povinnosti podle odstavce 1 její statutární orgány a jejich členové nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci. Jestliže postavení statutárního orgánu má více osob oprávněných jednat samostatně, lze splnění těchto povinností požadovat od kterékoli z nich. Uvedené osoby mají tuto povinnost i v případě, že jejich postavení zaniklo v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení. Podle § 210 odst. 3 téhož zákona může insolvenční soud vyžadovat splnění povinností podle odstavců 1 a 2 také od osob, které jsou společníky, zaměstnanci nebo členy právnické osoby, a to v rozsahu jejich oprávnění jednat za právnickou osobu.

Podle § 211 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona je východiskem zjišťování majetkové podstaty seznam majetku, který je dlužník povinen předložit současně s insolvenčním návrhem, případně na základě rozhodnutí insolvenčního soudu. Nemůže-li insolvenční správce nebo předběžný správce dosáhnout úplného zjištění majetkové podstaty proto, že mu nebyla poskytnuta požadovaná součinnost, oznámí to insolvenčnímu soudu a navrhne mu přijetí příslušného opatření.

Podle § 214 insolvenčního zákona může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku, jehož obsah určuje § 215 téhož zákona.

Z citovaných ustanovení vyplývají povinnosti ke zjištění podstaty, jež tento zákon ukládá dlužníkovi (event. osobám, jež za dlužníka-právnickou osobu jednají), lhůty, v nichž mají být tyto povinnosti splněny, a postup, jakým lze splnění těchto povinností vynutit.

Podle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. V citovaném ustanovení je upravena subsidiarita občanského soudního řádu tam, kde není speciální právní úpravy. Právní úpravu zvláštní k níže citovanému ustanovení § 53 o.s.ř. obsahuje insolvenční zákon v ustanovení § 81, avšak jen ve vztahu k členům nebo náhradníkům věřitelského výboru (odst. 1) nebo insolvenčnímu správci (odst. 2).

Podle § 53 občanského soudního řádu tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a § 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč (odst. 1). Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena (odst. 2).

Z obsahu zprávy o hospodářské situaci dlužníka ze dne 12.1.2011 odvolací soud zjistil, že jednatel byl vyzván k poskytnutí součinnosti za účelem zjištění majetkové podstaty, jednatel se dostavil na jednání, avšak doklady o majetku a účetnictví dlužníka nedoručil.

Dne 4.4.2012 soud obdržel návrh insolvenčního správce na uložení pořádkové pokuty jednateli dlužníka. Správce zejména uvedl, že v prohlášení o majetku dlužníka se jednatel zavázal mimo jiné předat správci originál odvolání plné moci Lubomíra Slaniny, což je dokument významný pro vedení incidenčního sporu proti žalované SEY STAV, s.r.o. pod sp.zn. 36 ICm 414/2011. Do dnešního dne k odvolání plné moci Lubomíra Slaniny nedošlo, v důsledku čehož bylo postavení správce v incidenčním sporu oslabeno.

Z obsahu spisu plyne, že ani v době rozhodování odvolacího soudu jednatel shora uvedenou povinnost, ke které se zavázal v protokolu o prohlášení o majetku dlužníka, nesplnil, ačkoli k jejímu splnění měl dostatek času (od 16.9.2011).

Odvolací soud tak dospěl k závěru, že insolvenční soud důvodně postupoval podle § 53 občanského soudního řádu, neboť z obsahu spisu neplyne, že by jednatel splnil to, k čemu se vůči správci zavázal, a odvolatel ani nezpochybnil stanovisko insolvenčního správce, že uvedená listina-odvolání plné moci Lubomíra Slaniny-je listinou významnou pro vedení incidenčního sporu. Za takového stavu věci bylo uložení pořádkové pokuty podle § 53 občanského soudního řádu namístě.

Na základě výše uvedených závěrů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 24. ledna 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová