1 VSPH 876/2010-B-21
KSCB 25 INS 1903/2010 1 VSPH 876/2010-B-21

Us ne s e ní Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužnice Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Staré Město pod Landštejnem 98, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. května 2010, č.j. KSCB 25 INS 1903/2010-B-8,

tak to:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. května 2010, č.j. KSCB 25 INS 1903/2010-B-8, se v bodech II. až V. výroku zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odův odně ní:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 26.5.2010, č.j. KSCB 25 INS 1903/2010-B-8, schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), uložil dlužnici, aby ke každému 16. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení až do splnění oddlužení (nejdéle po dobu následujících 5 let) z příjmů, které získá po schválení oddlužení, hradila k rukám insolvenčního správce Mgr. Ing. Miroslava Kořenáře (dále jen správce) odměnu ve výši 750,-Kč a na náhradu hotových výdajů částku 150,-Kč, celkem tedy 900,-Kč (bod II. výroku), uložil dlužnici, aby po dobu 5 let (nejdéle do splnění oddlužení) rozvrhla věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy ke každému 16. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení až do splnění oddlužení z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení přednostních plateb ve výši 900,-Kč určených správci (v bodě III. výroku uvedl, kolik má být na každou pohledávku poměrně vyplaceno), přikázal plátci mzdy dlužnice Fakultní nemocnici v Motole, aby po doručení usnesení prováděla z příjmu dlužnice zákonné srážky ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a aby takto sražené částky nevyplácela dlužnici s tím, že nezabavitelná částka činí u dlužnice 5.149,-Kč (v bodě IV. výroku uvedl další povinnosti plátce mzdy dlužnice), uložil správci další povinnosti v souvislosti s provedením splátkového kalendáře (body V. a VI. výroku) a uložil věřitelům, aby správci sdělili čísla svých bankovních účtů (bod VII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 22.3.2010 (A-7) byl zjištěn úpadek dlužnice s tím, že bude řešen oddlužením, a že dne 30.4.2010 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů, jíž se nezúčastnil žádný z přihlášených věřitelů. Konstatoval, že do insolvenčního řízení byly přihlášeny nezajištěné pohledávky v celkové výši 470.349,38 Kč, jež mohou být z příjmu dlužnice zcela zapraveny v příštích pěti letech. Z toho dovodil, že u dlužnice je předpoklad, aby plněním splátkového kalendáře uhradila více jak 30 % přihlášených nezajištěných pohledávek. Proto soud I. stupně schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku) a v návaznosti na to přijal též další rozhodnutí (body II. až VII. výroku).

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby výše měsíčních splátek podle splátkového kalendáře byla nižší, např. 10.000,-Kč. Vysvětlovala, že ačkoliv její měsíční mzda činí 25.000,-Kč čistého, musí z ní měsíčně hradit náklady na bydlení ve Starém Městě pod Landštejnem (5.000,-Kč), dojíždění do zaměstnání v Praze-Motole (3.500,-Kč) a ubytování (3.000,-Kč), nemluvě o stravě, ošacení a nákladech studia na vysoké škole, jež potřebuje ke svému povolání. Uvedla, že při měsíčních splátkách 10.000,-Kč budou její závazky ve výši 470.348,38 Kč zapraveny již za 48 měsíců. Nedojde-li ke snížení měsíčních splátek, je pro ni splátkový kalendář likvidační a bude muset dát výpověď ze zaměstnání.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle § 398 odst. 4 IZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Podle § 391 odst. 2 IZ dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno. Podle § 391 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

Z citovaných ustanovení jsou zřejmé podmínky, za nichž se stanoví výše měsíčních splátek, k nimž je dlužník povinen při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Požaduje-li dlužník, aby mu soud stanovil nižší měsíční splátky, k nimž by byl jinak povinen podle § 398 odst. 3 IZ, je třeba, aby o to požádal již v návrhu na povolení oddlužení, jenž lze podat jen na předepsaném formuláři, který je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti; k opožděné žádosti nelze přihlédnout.

Ze zásady přiměřené aplikace občanského soudního řádu je třeba dovodit, že i usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních o.s.ř. (míněno zejména § 157 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.). Proto i v odůvodnění usnesení, jímž je rozhodováno o splátkovém kalendáři, musí soud kromě jiného uvést způsob výpočtu měsíčních splátek, k nimž je dlužník povinen podle § 398 IZ, a stručně a jasně vyložit, proč dlužníkův návrh na stanovení jiné výše měsíčních splátek akceptoval či nikoliv, tedy na základě kterých skutečností rozhodl o výši splátek a jakými úvahami se přitom řídil. Soud je současně povinen dbát o to, aby odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře návrhem ze dne 24.2.2010 (A-1), jenž došel soudu I. stupně dne 26.2.2010 a byl učiněn na předepsaném formuláři, jehož podobu bezplatně zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Dále zjistil, že v kolonce č. 7 návrhu na povolení oddlužení požádala dlužnice řádně a včas insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek, a to tak, aby jejich výše dosahovala částky 15.000,-Kč, tedy aby jí zbyly měsíčně prostředky ve výši vyšší než 6.900,-Kč, aby mohla dojíždět a pokračovat v zaměstnání ve FN Motol a mohla si tak udržet své příjmy. Ze zprávy správce ze dne 26.4.2010 (B-3) bylo zjištěno, že správce souhlasil se stanovením jiné výše splátek tak, jak dlužnice požadovala, neboť je schopna zcela uhradit všechny přihlášené pohledávky. Návrh na stanovení jiné výše měsíčních splátek zopakovala dlužnice na jednání konaném dne 30.4.2010 (B-6) a správce opět s jejím návrhem souhlasil.

V napadeném usnesení se však soud I. stupně návrhem dlužnice na stanovení jiné výše měsíčních splátek nezabýval, neuvedl (konkrétní) způsob výpočtu měsíčních splátek (jen v bodě IV. výroku toliko konstatoval, že nezabavitelná část mzdy dlužnice činí 5.149,-Kč) ani nevyložil, na základě kterých skutečností rozhodl o výši splátek a jakými úvahami se přitom řídil. Za této situace je napadené usnesení nepřezkoumatelné. Nadto odvolací soud z podání správce ze dne 11.8.2010 (B-17) zjistil, že správce požádal o opravu napadeného usnesení vzhledem k tomu, že je plátcem DPH, což soud I. stupně přehlédl a napadené usnesení to činí též věcně nesprávným, když se soud I. stupně uvedeným návrhem na vydání opravného usnesení dosud nezabýval. Proto postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a), b) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně v bodech II. až V. výroku zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Pro potřeby dalšího řízení odvolací soud uvádí, že na základě dosavadního stavu věci není důvod návrhu dlužnice na stanovení jiné výše měsíčních splátek nevyhovět, zejména pokud by podle něho byli nepřednostní věřitelé uspokojeni ve stejné nebo ve vyšší míře než 50 % svých pohledávek (§ 398 odst. 4 IZ) a pokud s ním souhlasil též insolvenční správce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 4. října 2010

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová