1 VSPH 874/2015-P16-7
KSHK 45 INS 31280/2014 1 VSPH 874/2015-P16-7

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka Jiřího Rejchrta, bytem Hradecká 26, Jaroměř-Jezbiny, o odvolání věřitele Mgr. Tomáše Vebra, sídlem Na Cihelnách 9, Jaroměř, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 31280/2014-P16-2/celk.2 ze dne 9. dubna 2015,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 31280/2014-P16-2/celk.2 ze dne 9. dubna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 45 INS 31280/2014-P16-2/celk.2 ze dne 9.4.2015 v bodě I. výroku odmítl přihlášku pohledávky č. P-16 věřitele Tomáše Vebra (dále jen odvolatel) doručenou soudu 28.2.2015 v celkové výši 26.554,18 Kč a v bodě II. výroku rozhodl, že právní mocí rozhodnutí účast odvolatele v insolvenčním řízení pro přihlášku č. P-16 končí.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSHK 45 INS 31280/2014-A-6 ze dne 28.1.2015, kterým soud rozhodl o úpadku dlužníka, zároveň vyzval věřitele, aby do třiceti dnů ode dne rozhodnutí o úpadku přihlásili pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka. Lhůta k přihlášení pohledávek uplynula dnem 27.2.2015. Odvolatel přihlášku pohledávky doručil soudu až dne 28.2.2015, tedy opožděně. Proto soud postupoval podle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s § 185 insolvenčního zákona, k opožděné přihlášce nepřihlížel a odmítl ji.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se jeho přihláška pohledávky neodmítá. Argumentoval zejména tím, že si je plně vědom skutečnosti, že v souladu se zákonnými předpisy počala běžet třicetidenní lhůta pro uplatnění pohledávek v tomto insolvenčním řízení dne 29.1.2015 a její konec připadl na den 27.2.2015. Program odvolatele, který kontroluje lhůty pro podání přihlášek pohledávky do insolvenčních řízení dlužníků byl nastaven svou kontrolou vždy jedenkrát za dvacet dní tak, aby v případě počátku lhůty běžící pro podání přihlášek pohledávek byl dostatečný časový prostor pro samotné podání přihlášky pohledávky. Bohužel později odvolatel zjistil, že portál justice.cz, kde se nachází insolvenční rejstřík, byl ve dnech 7.-9.2.2015 nefunkční a jeho program proto nezaznamenal skutečnost, že počala běžet lhůta pro podání přihlášek pohledávek u dlužníka, a že tato lhůta končí ke dni 27.2.2015. Program odvolatele prověřoval případné lhůty pro podání přihlášek pohledávek dne 8.2.2015, kdy však byl portál insolvenčního rejstříku nedostupný, což odvolatel zjistil až s odstupem času. Tuto skutečnost prokazuje kopií z portálu justice.cz ze dne 9.2.2015, kdy byl portál zjištěn jako neustále nefunkční. Odvolatel zaznamenal skutečnost, že dlužníkovi bylo povoleno oddlužení a věřitelé byli vyzváni, aby podali přihlášky pohledávek ve lhůtě třiceti dnů, teprve dne 28.2.2015, kdy neprodleně zaslal soudu prvního stupně přihlášku své pohledávky vůči dlužníkovi. Z uvedených důvodů se domnívá, že mu nelze přičítat k tíži nefunkčnost portálu www.justice.cz, a to konkrétně insolvenčního rejstříku, který jako veřejně dostupný portál by měl být plně funkční a k dispozici prakticky online. Proto má za to, že vzhledem k významu insolvenčního rejstříku při plnění jeho informativní funkce je nezbytné vykládat zjištěné nedostatky o jeho fungování způsobem, jenž nebude chyby ve fungování veřejné správy přičítat k tíži osob, jimž má takový systém spolehlivě sloužit. V této souvislosti poukazoval na judikát Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 NSCR 35/2010.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K otázce včasnosti přihlášky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 insolvenčního zákona) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 insolvenčního zákona), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou dle § 71 insolvenčního zákona) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008 sp.zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 /R 25/2009/, usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009 sp.zn. I. ÚS 2536/08).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně vyhláškou pod č.j. KSHK 45 INS 31280/2014-A-2 ze dne 20.11.2014, zveřejněnou v insolvenčním rejstříku téhož dne, oznámil, že ohledně dlužníka bylo zahájeno insolvenční řízení a zároveň vyzval věřitele dlužníka, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali u insolvenčního soudu přihlášku pohledávky. Usnesením KSHK 45 INS 31280/2014-A-6 ze dne 28.1.2015, zveřejněném v insolvenčním rejstříku téhož dne, byl zjištěn úpadek dlužníka a věřitelé byli vyzváni k přihlašování pohledávek ve lhůtě třiceti dnů ode dne zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta pro přihlášení pohledávek skončila dnem 27.2.2015. Odvolatel do řízení přihlásil pohledávku ze dlužníkem prostřednictvím datové schránky dne 28.2.2014 v celkové výši 26.554,18 Kč.

Z insolvenčního zákona plyne, že přihlašovací lhůta je konečná a výjimky z povinnosti včas přihlásit pohledávku za insolvenčním dlužníkem se vztahují jen např. k situaci, kdy nebyla dodržena zákonem stanovená minimální lhůta k přihlašování pohledávek, kdy dlužník nebyl v insolvenčním rejstříku řádně identifikován, zvláštní postup se uplatní ohledně tzv. zahraničního věřitele dlužníka. Pohledávky vzniklé po uplynutí přihlašovací lhůty proto lze v insolvenčním řízení uspokojit jen tehdy, pokud to zákon výslovně připouští. Tak je tomu kupříkladu v případě pohledávek za podstatou či pohledávek těmto na roveň postavených (§ 168, 169 insolvenčního zákona) nebo třeba u pohledávek věřitelů s nároky na náhradu škody způsobené trestným činem (§ 173 insolvenčního zákona).

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že odvolatel podal přihlášku pohledávky u soudu prvního stupně prostřednictvím datové schránky až dne 28.2.2015, tedy zjevně opožděně, a proto soud prvního stupně nepochybil, když opožděnou přihlášku odmítl.

Pokud se týká námitky odvolatele, že v období rozhodném pro přihlášení pohledávky ve dnech od 7. do 9. února 2015 nefungoval insolvenční rejstřík, proto nezaznamenal skutečnost, že počala běžet lhůta pro podání přihlášek, odvolací soud konstatuje, že odvolatel mohl svou pohledávku přihlásit již od doby zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení, tedy od 21.11.2014, možnost podat přihlášku pohledávky skončila až dnem 27.2.2015. Je tedy zřejmé, že odvolatel mohl podat přihlášku ve lhůtě delší jak tři měsíce. Proto skutečnost, že v tomto období byl dle tvrzení odvolatele dva dny insolvenční rejstřík nepřístupný, mu nemohla zabránit podat přihlášku včas, když například od doby, kdy byl insolvenční rejstřík nepřístupný, to je 9.2.2015, mu zbývalo k podání přihlášky ještě patnáct dní. Odkaz odvolatele na rozhodnutí Nejvyššího soudu zveřejněného pod sp. zn. 29 NSCR 35/2010 ze dne 27.9.2011 není přiléhavý, protože v tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval situací, kdy v insolvenčním rejstříku nebyly zveřejněny všechny nutné identifikační údaje dlužníka tak, aby věřitelé mohli řádně dohledat, že ohledně konkrétního dlužníka již bylo zahájeno insolvenční řízení. V projednávaném případě však byly zveřejněny všechny údaje týkající se identifikace dlužníka, tak aby každý z věřitelů se mohl seznámit se skutečností, že ohledně dlužníka bylo již dne 21.11.2014 zahájeno insolvenční řízení a že již od této doby bylo možné přihlásit svoji pohledávku.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud věcně správné usnesení napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. prosince 2015

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková