1 VSPH 856/2016-A-12
KSPH 60 INS 5248/2016 1 VSPH 856/2016-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Alena anonymizovano , anonymizovano , IČO 45839476, bytem Na Přídělu 548/13, 252 19 Rudná, zast. JUDr. Lenkou Vincencovou, advokátkou, se sídlem Javornického 138, 556 01 Vysoké Mýto, zahájené návrhem dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 60 INS 5248/2016-A-7 ze dne 9. března 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 60 INS 5248/2016-A-7 ze dne

9. března 2016 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením z 9. 3. 2016 odmítl insolvenční návrh dlužníka Aleny anonymizovano . Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že podáním doručeným soudu dne 3. 3. 2016 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud odkázal na § 103 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a učinil závěr, že dlužník nevylíčil rozhodné skutečnosti osvědčující jeho úpadek-v insolvenčním návrhu nejsou popsané skutečnosti, ze kterých by šlo na dlužníkův úpadek usuzovat. Dlužník ve svém návrhu pouze obecně uvedl, že má více věřitelů (které neoznačil), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti (aniž by uvedl výši či splatnost jednotlivých závazků) a že tyto závazky není schopen plnit s tím, že zastavil platby části svých závazků, kdy některé neplní minimálně 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Tvrzené skutečnosti ale nijak nekonkretizoval a tyto údaje nebylo možné dovodit ani z příloh insolvenčního návrhu, neboť dlužník neuvedl v seznamu závazků data splatnosti. Seznam závazků z chybějících náležitostí obsahoval pouze řádné označení věřitelů dlužníka a výši jednotlivých závazků. S ohledem na tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, soud proto v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona návrh odmítl. isir.justi ce.cz

Dlužník napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž uvedl, že skutečnosti, ze kterých je možno usuzovat na to, že je v úpadku, popsal dostatečně. Ve svém návrhu uvedl důvody, kvůli kterým se ocitl v úpadku, údaj o tom, po jak dlouhou dobu není schopen své závazky plnit, výši měsíčních výdajů i to, že měsíčně mu je strhávána částka 1.506 Kč v exekuci. Dlužník dále odkázal na insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 44 INS 29629/2014, kde byly v insolvenčním návrhu vylíčeny skutečnosti osvědčující úpadek stejným způsobem a tento insolvenční návrh nebyl odmítnut, a uvedl, že měl být soudem prvního stupně vyzván k doplnění návrhu.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné. Odvolací soud zdůrazňuje zvláště třetí větu odst. 3 § 104 insolvenčního zákona Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit, stejně jako soud prvního stupně, závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud i v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010, ve kterém dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů obsažených v takovém seznamu" se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek.

Odvolací soud konstatuje, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu spojeným s návrhem na povolení oddlužení uvedl celkovou výši svých závazků, která činí přibližně 1.078.074,34 Kč, celkovou výši svých měsíčních příjmů, částku sráženou měsíčně v exekuci a obecná tvrzení o tom, že má více než dva věřitele a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů, resp. 3 měsíců po splatnosti. Dlužník ve svém návrhu neidentifikoval jednotlivé věřitele, neuvedl splatnost a výši svých jednotlivých závazků, ani jinak nespecifikoval, které z jeho závazků jsou již po splatnosti a jak dlouhou dobu. Z tohoto důvodu není možné posoudit, zda má dlužník peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, ani zda dlužník neplní své závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, jak tvrdí ve svém návrhu.

Ohledně postupu soudu v insolvenčním řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, které dlužník zmiňoval ve svém odvolání, odvolací soud dodává, že situace v tomto případě není totožná, když na okolnosti dlužníkova úpadku šlo usuzovat z přiloženého seznamu závazků, kde byly mj. uvedeny více jak dvě vykonatelné pohledávky včetně označení listin, na jejichž základě byly pohledávky věřitelům přiznány, a z kterých bylo možné usuzovat, že závazky dlužníka jsou více jak tři měsíce po lhůtě splatnosti. Soud prvního stupně zcela správně postupoval v souladu s ustálenou judikaturou vyšších soudů, je proto mylná představa dlužníka, že by měl soud své rozhodnutí ve věci přizpůsobit rozhodnutí jiného prvoinstančního soudu, které nadto nevyplývá ze stejných skutkových okolností. Stejně tak se odvolací soud neztotožňuje s názorem dlužníka, že měl být soudem prvního stupně vyzván k doplnění návrhu, když takový postup je dle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona vyloučen.

Dlužník nedostál své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, přičemž tyto skutečnosti nelze dovodit z příloh návrhu, neboť z části nejsou v seznamu závazků uvedeny (především zde není uvedena splatnost či jiné skutečnosti, z kterých by bylo možno usoudit, že závazky dlužníka jsou více jak 30 dní po lhůtě splatnosti).

Soud prvního stupně z výše uvedených důvodů rozhodl po právu dle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona, když insolvenční návrh dlužníka odmítl bez dalšího. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil napadené usnesení jako věcně správné.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 5. září 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: I. Bedrníčková