1 VSPH 852/2013-B-31
KSPH 39 INS 22227/2012 1 VSPH 852/2013-B-31

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužnice: Věra Slámová, nar. 5. listopadu 1946, identifikační číslo osoby 45699437, bytem Hostivice, Jabloňová 561, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 22227/2012-B-15 ze dne 2. května 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 22227/2012-B-15 ze dne 2. května 2013 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením přiznal odvolanému insolvenčnímu správci JUDr. Davidu Uhlířovi, sídlem Praha 1, Opletalova 5, odměnu za období od 7.11.2012 do 6.2.2013 ve výši 750,-Kč měsíčně navýšenou o DPH, tj. celkem 3.630,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 7.11.2012 (A-15) zjistil úpadek dlužnice, na jeho majetek prohlásil konkurs a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Davida Uhlíře.

Na schůzi věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku dlužnice na den 6.2.2013 byl většinou hlasů přítomných věřitelů (současně většinou hlasů věřitelů přihlášených) odvolán dosavadní správce a nově byl do funkce ustanoven správce zapsaný v seznamu správců JUDr. František Hendrych.

Podáním doručeným soudu dne 27.2.2013 a doplněným dne 4.4.2013 požádal odvolaný správce o přiznání odměny, a to za období od 7.11.2012 do 6.2.2013, a to dle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce ve výši 750,-Kč plus náhrada DPH, neboť se na odměně a náhradě hotových výdajů v této výši dohodl se zástupcem věřitelů a odkázal na dopis zástupce věřitelů ze dne 18.2.2013. Soud proto přiznal správci shora uvedenou odměnu, která bude uhrazena ze složené zálohy.

Proti tomuto usnesení se včas odvolala dlužnice. Namítala, že insolvenční správce s ní nekomunikoval, že jí z důchodu odebírají 3.212,-Kč, že má zablokovaný účet a že nevidí důvod, proč platit lidem, kteří pro ni nic nedělají.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 38 odst. 1 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Způsob určení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce blíže stanoví prováděcí předpis-vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů.

Podle ustanovení § 1 odst. 1 cit. vyhlášky odměna insolvenčního správce, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Podle odstavce 2 a 3 téhož ustanovení odměna určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli a odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele závisí na výši výtěžku. V odstavci čtvrtém se pak vymezuje, co se pro účely vyhlášky rozumí výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí dle odst. 5 téhož ustanovení odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč.

Ustanovení § 2, 3 a 4 vyhlášky určují odměnu insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka reorganizací, oddlužením či v případech, kdy dojde k přeměně reorganizace nebo oddlužení v konkurs. Konečně, § 5 vyhlášky stanoví, že nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4 vyhlášky, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Podle § 7 odst. 5 vyhlášky věřitelský výbor se může s insolvenčním správcem dohodnout na náhradě některých hotových výdajů v paušální výši i u ostatních způsobů řešení úpadku.

Odměna insolvenčního správce, jestliže způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs, je tedy založena na předpokladu, že podílem na výtěžku zpeněžení, tedy postupem podle § 1 cit. vyhlášky, je odměna vypočtena jedině za předpokladu, že tu je nějaký výtěžek zpeněžení (tedy že správce majetkovou podstatu dlužníka skutečně zpeněžoval) připadající na zajištěného věřitele anebo určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Jedině za tohoto předpokladu se uplatní úprava minimální výše odměny, stanovené v odstavci 5 § 1 cit. vyhlášky. Jinak řečeno, minimální odměna ve výši 45.000,-Kč náleží insolvenčnímu správci tehdy, jestliže odměna vypočtená z výtěžku zpeněžení by nedosahovala této částky.

Naproti tomu na situaci, která je příznačná pro dané insolvenční řízení, totiž že majetková podstata se vůbec nezpeněžovala a není tu výtěžek, který by bylo možno rozdělit mezi jednotlivé věřitele, pamatuje ustanovení § 5 cit. vyhlášky.

Otázku odměny insolvenčního správce v případě, že v konkursu nedojde ke zpeněžení majetkové podstaty, komplexně řešil i Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 30.9.2010, č.j. 29 NSČR 31/2010-B-34, MSPH 59 INS 3/2010, kde vyjádřil názor, že v insolvenčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem a ve kterém nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, nelze odměnu insolvenčního správce určit podle § 1 vyhlášky a je namístě postupovat podle § 5 vyhlášky.

Insolvenční správce v dané věci žádný majetek dlužníka nezpeněžil, jeho činnost spočívala v tom, že přezkoumal 2 pohledávky, zpracoval seznam majetku, zpracoval zprávu o průběhu insolvenčního řízení ze dne 22.1.2013, dále se účastnil přezkumného jednání.

Z obsahu dopisu ze dne 18.2.2013 adresovaného zástupcem věřitelů Mgr. Ing. Jiřím Wedlichem insolvenčnímu správci plyne, že zástupce věřitelů souhlasil s paušální odměnou pro insolvenčního správce ve výši 750,-Kč za každý započatý měsíc funkce. Se zřetelem k tomu, odvolací soud dospěl k závěru, že odměna takto určená správci je ve smyslu § 5 vyhlášky přiměřená délce doby, rozsahu a náročnosti činnosti vykonávané správcem.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud neshledal odvolání insolvenčního správce důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Pouče ní: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. července 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová