1 VSPH 826/2016-B-33
KSPH 65 INS 12099/2014 1 VSPH 826/2016-B-33

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců a JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka: R Service Group, s.r.o., IČO 28369289, sídlem Voznice, Chouzavá 206, zahájeném k návrhu navrhovatele: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., sídlem Praha 1, Jeruzalémská 964/4, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 12099/2014-B-28 ze dne 28. ledna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 12099/2014-B-28

ze dne 28. ledna 2016, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu

řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku schválil ve smyslu § 304 odst. 5 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) konečnou zprávu ze dne 10.11.2015 ve znění: a) příjmy majetkové podstaty 50.000,-Kč -záloha na náklady insolvenčního řízení složená navrhujícím věřitelem 50.000,-Kč b) výdaje majetkové podstaty 50.000,-Kč -odměna insolvenčního správce dle § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhlášky) 37.289,62 Kč -odměna odvolaného insolvenčního správce 11.000,-Kč -hotové výdaje odvolaného insolvenčního správce 1.710,38 Kč c) čistý výtěžek zpeněžení majetkové podstaty určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele 0,-Kč, v bodě II. výroku schválil ve smyslu § 304 odst. 4 písm. a) IZ vyúčtování insolvenčního správce Mgr. Petra Brože isir.justi ce.cz

a) odměna ve výši 30.817,87 Kč, b) daň z přidané hodnoty 6.471,75 Kč, c) hotové výdaje insolvenčního správce 1.710,38 Kč s tím, že odměna insolvenčního správce bude v plné výši uspokojena z majetkové podstaty dlužníka-složené zálohy navrhujícím věřitelem.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 27.10.2014 (A-27) rozhodl o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka.

Konečná zpráva a vyúčtování odměny insolvenčního správce byla dne 10.12.2015 zveřejněna v insolvenčním rejstříku, dne 29.12.2015 byly věřitelem č. 1 podány námitky.

Soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.9.2010 sp. zn. 29 NSCR 27/2010-B-33 a na § 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. a konstatoval, že insolvenční správce byl do funkce zvolen na schůzi věřitelů dne 31.3.2015. Soud přihlédl ke skutečnosti, že správce nezpeněžoval žádný majetek, nepřezkoumával pohledávky přihlášených věřitelů ani neprováděl jinou náročnou činnost, avšak svoji funkci vykonával řádně, a proto rozhodl o přiznání odměny v souladu s § 5 vyhl. č. 313/2007 Sb.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal navrhovatel Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (dále jen odvolatel ) a soudu I. stupně vytýkal, že nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav a neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a k nesprávnému právnímu posouzení.

Namítal minimální náročnost insolvenčního řízení s ohledem na absenci zjištěného majetku dlužníka a s ohledem na to, že vyjma zálohy neměla majetková podstata žádný příjem. Přezkum pohledávek, zjištění majetkové podstaty a účast na přezkumném jednání a schůzi věřitelů byly provedeny původním správcem a nový správce toliko předložil zprávu o své činnosti ze dne 15.9.2015 a konečnou zprávu, ze kterých neplyne, že by nový správce vyvinul další činnost, přesto si vyúčtoval odměnu ve výši 41.140,-Kč, a proto odvolatel podal námitky proti konečné zprávě s poukazem na nepřiměřenost odměny.

Namítal, že novému správci soud I. stupně přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 1.710,38 Kč, ačkoli je nový správce neměl ani je v konečné zprávě nenárokoval, a tato částka již byla přiznána pravomocným usnesením ze dne 5.6.2015 (č.d. B-20) původnímu insolvenčnímu správci.

Proto odvolatel navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se odměna správce Mgr. Brože snižuje na 6.050,-Kč, náhradu hotových výdajů Mgr. Brožovi nepřiznává a nespotřebovanou část zálohy vrací odvolateli, případně aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné:

Podle § 38 odst. 1 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu10). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o své činnosti; pro projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno (odst. 5).

Podle § 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Z obsahu usnesení ze dne 5.6.2015 (č.d. B-20) plyne, že soud I. stupně přiznal odvolanému insolvenčnímu správci Mgr. Janu Houserovi, který byl odvolán na schůzi věřitelů dne 31.3.2015, za dobu od 27.10.2014 do 31.3.2015 odměnu ve výši 11.000,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 1.710,38 Kč, celkem tedy 12.710,38 Kč, která měla být hrazena ze zálohy složené odvolatelem ve výši 50.000,-Kč.

Činnost nově ustanoveného insolvenčního správce Mgr. Brože spočívala toliko v předložení zprávy o činnosti ze dne 15.9.2015, ve které Mgr. Brož pouze rekapituloval historický vývoj dlužníka a učinil zjištění, že dlužník neměl u České spořitelny, a.s. veden žádný účet.

Mgr. Brož dále předložil konečnou zprávu, ve které konstatoval vznik nákladů bývalého insolvenčního správce Mgr. Housera ve výši 1.710,38 Kč a skutečnost, že Mgr. Houserovi byla přiznána odměna ve výši 11.000,-Kč. Mgr. Brož vyčíslil svůj nárok na odměnu na částku 41.140,-Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále též DPH) s tím, že odvolateli jako složiteli zálohy nebude vrácena žádná částka a mezi nezajištěné věřitele nebude ničeho uhrazeno. Dále se Mgr. Brož účastnil projednání konečné zprávy dne 28.1.2016.

Z obsahu spisu plyne, že dne 29.12.2015 byly soudu I. stupně doručeny námitky proti konečné zprávě ze strany odvolatele, který namítal, že nový insolvenční správce v rámci řízení vyvinul jen minimální činnost, protože se jednalo o dlužníka bez majetku, přičemž většinu činností spojených s insolvenčním řízením provedl předchozí správce, přesto si nový insolvenční správce nárokoval odměnu ve výši 41.140,-Kč vč. DPH tj. trojnásobek odměny předchozího správce, kterou odvolatel měl za nepřiměřenou.

Odvolací soud má za to, že se soud I. stupně v napadeném usnesení nedostatečně vypořádal s námitkami odvolatele proti konečné zprávě, když neuvedl, jakými úvahami se při přiznání odměny novému správci řídil a vlastně žádným způsobem nereflektoval poměr skutečně vykonané práce mezi oběma insolvenčními správci. Pokud totiž v odůvodnění svého rozhodnutí soud k nárokům insolvenčního správce Mgr. Brože toliko uvedl, že s ohledem na délku řízení, kdy na majetek dlužníka byl prohlášen úpadek až dne 27.10.2014 a konkurs pak ke stejnému dni a insolvenční správce byl do své funkce zvolen až na schůzi věřitelů konané dne 31.3.2015, insolvenční správce zaslal konečnou zprávu dne 15.11.2015 a na rozsah vykonávané činnosti insolvenčního správce v konkursu, kdy nezpeněžoval žádnou majetkovou podstatu dlužníka, ani neprováděl

žádný jiný náročný úkon v řízení a nepřezkoumal žádné pohledávky věřitelů dlužníka (to již učinil odvolané insolvenční správce), avšak v insolvenčním řízení jinak svou funkci vykonával řádně, rozhodl soud o odměně insolvenčního správce v souladu s výše uvedeným usnesením Nejvyššího soudu a ustanovení § 5 vyhlášky. , pak nadto tyto závěry vlastně nekorespondují s výrokem rozhodnutí, jímž novému správci přiznal na odměně bez DPH téměř třikrát tolik, co správci původnímu, přičemž rozsah prací obou správců tomuto nepoměru zjevně neodpovídá. Za situace, kdy odvolatel ve svých námitkách proti vyúčtované odměně poukazoval právě na to, že nový insolvenční správce vyvinul v řízení mnohem menší činnost než správce Mgr. Jan Houser, čemuž ve své podstatě soud v citovaném odůvodnění (správně) přitakal, se napadené rozhodnutí, kterým byla přiznána odměna ve výši 30.817,87Kč, jeví vnitřně rozporným, a proto je odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Pro potřeby dalšího řízení pak odvolací soud pokládá za potřebné ještě poukázat na to, že usnesením ze dne 5.6.2015 (č.d. B-20) skutečně přiznal soud I. stupně Mgr. Houserovi náhradu hotových výdajů ve výši 1.710,38 Kč, přičemž nově ustanovený správce o přiznání takovéto náhrady hotových výdajů ve své konečné zprávě nežádal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 1. června 2016

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná