1 VSPH 815/2010-B-17
KSHK 42 INS 6308/2010 1 VSPH 815/2010-B-17

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníků-manželů Františka Husáka a Ludmily Husákové, obou bytem Hněvčeves 3, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Jana Malého, sídlem Hradec Králové, Resslova 1253, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. srpna 2010, č.j. KSHK 42 INS 6308/2010-B-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. srpna 2010, č.j. KSHK 42 INS 6308/2010-B-10, se v bodech VI. a VII. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30.8.2010, č.j. KSHK 42 INS 6308/2010-B-10, v bodě I. výroku schválil oddlužení dlužníků Františka Husáka a Ludmily Husákové plněním splátkového kalendáře, v bodě II. výroku uložil dlužníkům po dobu následujících pěti let od právní moci usnesení platit prostřednictvím insolvenčního správce JUDr. Jana Malého (dále jen správce) vždy k 25. dni v měsíci v usnesení určené částky věřitelům, v bodě III. výroku určil, že první splátku uhradí dlužníci nejpozději ke dni 25.9.2010, v bodech IV. a V. výroku uložil plátcům příjmů dlužníků provádět ze mzdy či jiného příjmu srážky v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí či při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, v bodě VI. výroku stanovil správci odměnu ve výši 750 Kč měsíčně + DPH ve výši 150 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 150 Kč měsíčně + DPH ve výši 30 Kč, v bodě VII. výroku uložil správci, aby si každý měsíc ponechal zálohu na svoji odměnu a na náhradu hotových výdajů v celkové výši 1.080 Kč a aby vždy k 25. dni v měsíci vyplatil nezajištěným věřitelům částky pro ně určené, v bodě VIII. výroku uložil správci, aby zaslal dotčeným věřitelům výzvy k podání incidenčních žalob, v bodě IX. výroku uložil dlužníkům, aby ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání podali proti dotčeným věřitelům incidenční žaloby, v bodě X. výroku uložil správci některé povinnosti v souvislosti se schválením splátkového kalendáře a v bodě XI. výroku uložil věřitelům, aby správci sdělili svá bankovní spojení.

V odůvodnění rozhodnutí soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 18.6.2010, č.j. KSHK 42 INS 6308/2010-A-7, KSHK 42 INS 6312/2010-A-7 spojil insolvenční řízení obou dlužníků ke společnému projednání, zjistil úpadek dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením a dlužníkům ustanovil správce. Konstatoval výsledek přezkumného jednání, citoval příslušná ustanovení insolvenčního zákona a rozvedl úvahy, jež jej vedly k povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolal do bodů VI. a VII. výroku správce a namítal, že insolvenční soud posoudil věc nesprávně, když mu nestanovil odměnu a náhradu hotových výdajů za každého dlužníka zvlášť, protože insolvenční zákon nepovažuje manžele za jeden dlužnický subjekt a odměna je vázána podle § 3 vyhl. č. 313/2007 Sb. na jednoho dlužníka. Vysvětloval, že před spojením věci do řízení jediného probíhala dvě samostatná insolvenční řízení a jeho činnost vyžaduje dvojnásobné úsilí (více přihlášek, dvě přezkumné jednání, dva zdroje příjmů dlužníků atd.). Proto se správce domáhal toho, aby mu byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za každého dlužníka, tedy částka 1.800 Kč plus 20% DPH, tedy celková částka 2.160 Kč měsíčně.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Odvolací soud sdílí stanovisko soudu I. stupně, že správci náleží za každý měsíc výkonu funkce částka 1.080 Kč toliko jednou, neboť režimem oddlužení prochází jedno společné jmění manželů, nikoliv každý z manželů separátně. Již ve svém rozhodnutí ze dne 15.12.2009, sp. zn. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 669/2009-A Vrchní soud v Praze vyložil, že zásadně ani nemůže být rozdílu v tom, zda se společné dluhy manželů řeší v rámci insolvenčního řízení, jehož účastníkem je jeden z manželů, který podá návrh na povolení oddlužení a druhý k tomuto návrhu připojí svůj podpis, ve srovnání se situací, kdy oba manželé podají jako navrhovatelé a dlužníci společný insolvenční návrh (popřípadě každý z nich samostatně). Jinak řečeno, ať podají manželé insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení společně, nebo každý zvlášť (v takovém případně je ovšem zásadně namístě obě řízení spojit ke společnému projednání tak, aby společné jmění manželů náleželo do jedné majetkové podstaty a aby pro oba tyto dlužníky byl ustanoven jeden insolvenční správce), anebo jen jeden z nich a druhý návrh spolupodepíše, vždy jde o totéž, tedy za jakých podmínek bude majetek ve společném jmění užit pro potřeby oddlužení.

Smysl oddlužení plněním splátkového kalendáře zadlužených rodin (domácností) je totiž založen na tom, že po splnění splátkového kalendáře osvobozeni od zbytku svých společných dluhů za předpokladu, že po stanovenou dobu odevzdávali na uspokojení pohledávek věřitelů veškeré své příjmy, vyjma zákonem stanovených částek zaručujících minimální životní úroveň rodiny, mohou a mají být oba manželé.

Takto na věc nahlíženo je zjevné, že soud I. stupně nikterak nepochybil, když při úvaze o výši odměny insolvenčního správce její výši nevázal na počet účastníků řízení (míněno tím dlužníků). Ostatně totiž faktický rozsah činnosti insolvenčního správce by se nikterak nelišil v řízení, kde by dlužníkem byl toliko jeden z manželů, neboť ve smyslu výše řečeného by i příjem druhého manžela byl k dispozici věřitelům, jimž dlužník prostřednictvím správce takto získanou sumu dle § 398 odst. 3 IZ rozvrhne. Manžel dlužníka totiž svým podpisem na návrhu dlužníka na povolení oddlužení dává souhlas k tomu, aby pro účely oddlužení byl použit veškerý majetek ve společném jmění jeho a dlužníka, včetně příjmů, které budou v budoucnu vyplaceny. Jde-li o oddlužení plněním splátkového kalendáře, zavazuje se dlužníkův manžel svým podpisem poskytnout po celou dobu i veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby se věřitelům dostalo právě prostřednictvím insolvenčního správce z jeho příjmů plnění v rozsahu podle § 398 odst. 3 IZ.

K těmto závěrům se následně přihlásil Vrchní soud v Praze i ve svém rozhodnutí ze dne 1.4.2010, sp.zn. KSUL 43 INS 7135/2009, 2 VSPH 76/2010-B, kde dovodil, že pokud v průběhu insolvenčního řízení zjištěné závazky jsou společnými závazky dlužníka a jeho manželky, jež spolupodepsala návrh na povolení oddlužení, dojde úhradou těchto společných závazků z majetku náležejícího do společného jmění manželů v rámci schváleného oddlužení k jejich snížení, resp. zániku i ve vztahu k manželce dlužníka.

Veden názory vyslovenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení v bodech VI. a VII. výroku jakožto věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 16. září 2010

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová