1 VSPH 812/2016-A-16
KSPA 56 INS 25022/2015 1 VSPH 812/2016-A-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Jaroslava Hofmanová, nar. 23. srpna 1975, bytem Mládežnická 931, 534 01 Holice, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č. j. KSPA 56 INS 25022/2015-A-11 ze dne 23. března 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č. j. KSPA 56 INS 25022/2015-A-11 ze dne 23. března 2016 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích nadepsaným usnesením zastavil insolvenční řízení Jaroslavy Hofmanové (dále jen dlužník ).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 6. 10. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu dlužníka. V souladu s § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) soud dlužníka vyzval usnesením ze dne 12. 1. 2016 k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Toto usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 5. 2. 2016 a nabylo právní moci dne 23. 2. 2016. Poslední den pro zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení byl 10. 3. 2016. Ve stanovené lhůtě však dlužník zálohu neuhradil. Proto soud postupoval podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. Ve svém odvolání uvedl, že je ochoten platit zálohu ve splátkách. Dlužník dále uvedl, že záloha mu byla vyměřena kvůli nedodání listin prokazujících jeho dostatečný příjem pro schválení oddlužení, které ale soudu zaslal a vzhledem k tomu, že soudu nedošly, je zašle znovu.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 108 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000 Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. isir.justi ce.cz

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že insolvenční soud uložil dlužníkovi usnesením č. j. KSPA 56 INS 25022/2015-A-10 ze dne 12. 1. 2016, aby do 15 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč. Současně dlužníka poučil o následku v případě nesplnění povinnosti zaplatit zálohu spočívajícím v možnosti soudu zastavit řízení. Uvedené usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 5. 2. 2016, právní moci nabylo 23. 2. 2016. Protože ve stanovené lhůtě dlužník zálohu neuhradil, soud prvního stupně napadeným usnesením řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že povinnost, jež byla dlužníkovi uložena pravomocným soudním rozhodnutím, dlužník ve stanovené lhůtě nesplnil, nelze soudu prvního stupně, jenž za této situace postupoval podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, vytknout žádné pochybení.

Protože se tato situace nezměnila ani v průběhu odvolacího řízení (dlužník na zálohu neuhradil nic), postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a napadené usnesení potvrdil.

Odvolací soud již jen pro úplnost dodává, že v situaci, kdy se dlužník neodvolal proti usnesení o uložení zálohy a to je tak již pravomocné, není možné brát zřetel na případné další skutečnosti, které by mohly mít na její uložení vliv a které nadto dlužník pouze tvrdí, nikoliv dokládá. Uloženou zálohu není zároveň možné platit ve splátkách. Dále odvolací soud pokládá za vhodné poukázat na to, že zastavením řízení není dlužník zbaven možnosti podat insolvenční návrh opětovně.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 11. listopadu 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík