1 VSPH 802/2012-A-10
KSHK 40 INS 8005/2012 1 VSPH 802/2012-A-10

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníků: Václav anonymizovano , anonymizovano , bytem Špitálská 170, Hostinné a Jana anonymizovano , nar. 29.9.1981, bytem Pod Strání 866, Hostinné, zahájené na návrh: Komerční banka, a.s., IČO 45317054, sídlem Na Příkopě 33/969, Praha 1, o odvolání navrhovatele do usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. dubna 2012, č.j. KSHK 40 INS 8005/2012-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne ze dne 10. dubna 2012, č.j. KSHK 40 INS 8005/2012-A-5 se m ě n í tak, že insolvenční návrh Komerční banky, a.s., se neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové v bodě I. výroku spojil ke společnému projednání insolvenční řízení dlužníků Václava anonymizovano a Jany anonymizovano (dále jen dlužníci) a v bodě II. výroku odmítl insolvenční návrh podaný Komerční bankou, a.s. (dále jen navrhovatel) proti oběma dlužníkům pro jeho procesní vady spočívající v tom, že navrhovatel nevylíčil rozhodující skutečnosti osvědčující jejich úpadek.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh podaný navrhovatelem neobsahuje konkrétní údaje o pohledávce dalšího věřitele dlužníků, včetně konkrétních údajů o splatnosti pohledávky a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužníci jsou v úpadku. Vyslovil přitom názor, že označení data splatnosti závazku dalšího věřitele nemůže navrhovatel doložit pouze údajem z exekučního řízení vedeného proti dlužníku. Protože pro vady návrhu nebylo možné v řízení dále postupovat, rozhodl soud prvního stupně o odmítnutí insolvenčního návrhu podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se navrhovatel včas odvolal v rozsahu bodu II. výroku, neboť nesouhlasil s odmítnutím svého insolvenčního návrhu, který dle jeho názoru obsahuje všechny zákonné náležitosti. Navrhoval, aby rozhodnutí soudu prvního stupně odvolací soud zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu projednání. Zejména tvrdil, že dalšího věřitele dlužníků i jeho pohledávku ve svém návrhu řádně označil přesnou výší, datem splatnosti a doložil ji odkazem na konkrétní pravomocný a vykonatelný exekuční příkaz, jímž byla provedena exekuce zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech dlužníků. Podle navrhovatele závěr o úpadku dlužníků z jeho návrhu logicky vyplývá, když označení dalšího věřitele a jeho pohledávky je dostatečně konkrétní, neboť exekuci není možné nařídit pro pohledávku, která by nebyla splatná.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Z ust. § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný dlužníkem (jakožto navrhovatelem) či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu-dále jen o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (ust. § 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle ust. § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v ust. § 103 odst. 1 IZ.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle ust. § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v ust. § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (ust. § 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Z obsahu spisu plyne, že navrhovatel v návrhu zejména tvrdí, že dlužníci mají více splatných závazků po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů, které nejsou schopni plnit. Navrhovatel označil v návrhu své pohledávky za dlužníky, které vznikly ze smlouvy o hypotečním úvěru č. 0550806240991 ve výši 1.400.000,-Kč a smlouvy o zřízení a vedení Perfekt konta k běžnému účtu, který byl dne 25.11.2010 nedovoleně přečerpán. Dále uvedl, že dlužník má alespoň jednoho dalšího věřitele ESSOX, s.r.o. s pohledávkou splatnou nejdéle ke dni 20.12.2011, tedy déle než 30 dnů, ve výši 55.457,-Kč s příslušenstvím z důvodu dlužných splátek leasingu, která je zajištěna zástavním právem na základě exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 15.12.2011, č.j. 103 EX 49762/2011-15.

Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel ve svém insolvenčním návrhu uvedl konkrétní skutečnosti o splatnosti svých závazků a označil nepochybně i dalšího věřitele dlužníků a jeho pohledávku co do důvodu, výše i splatnosti. Vylíčil tak skutečnosti, jež tvrzený úpadek dlužníků dle ust. § 3 odst. 1 IZ osvědčují. Okolnost, že údaje o splatnosti závazků dalšího věřitele navrhovatel dokládal konkrétním exekučním příkazem soudního exekutora, nezpůsobuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužníka) jeho insolvenčního návrhu.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. července 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva