1 VSPH 801/2009-P319-16
KSCB 28 INS 2880/2008 1 VSPH 801/2009-P319-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla ve věci dlužníka CBPS, s.r.o., IČO 14502992, sídlem Žižkova 309/12, České Budějovice, o odvolání věřitele UMDASCH Shop-Concept, s.r.o. se sídlem Rudolfovská 204, České Budějovice, IČO 26020971, zast. JUDr. Karlem Fialou, advokátem se sídlem V Jámě 1, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 2880/2008-P319-7 ze dne 6. října 2009,

takto:

I. V řízení se pokračuje.

II. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 2880/2008-P319-7 ze dne 6. října 2009 se mění tak, že se věřiteli UMDASCH Shop-Concept, s.r.o. neukládá povinnost zaplatit ve prospěch majetkové podstaty dlužníka CBPS, s.r.o. částku 12.966.968,80 Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 28 INS 2880/2008-P319-7 ze dne 6. října 2009 uložil věřiteli UMDASCH Shop-Concept, s.r.o. (dále jen věřitel), aby ve prospěch majetkové podstaty dlužníka CBPS, s.r.o. (dále jen dlužník) zaplatil částku 12.966.968,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že včas podanou přihláškou doručenou soudu 26.9.2008 uplatnil věřitel ve výše uvedeném insolvenčním řízení svoji nezajištěnou a nevykonatelnou pohledávku v celkové výši 12.966.968,80 Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 24.11.2008 insolvenční správce i dlužník tuto pohledávku v celém rozsahu popřeli. Věřitel dne 21.11.2008, tedy ještě před termínem konání přezkumného jednání, vzal ve smyslu ust. § 184 zák.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon), svoji přihlášku v celém rozsahu elektronickým podáním zpět. Toto své podání doplnil písemným podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 24.11.2008, tedy v den konání přezkumného jednání. Soud zpětvzetí přihlášky věřitele vzal na vědomí usnesením ze dne 2.12.2008 a současně konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele v insolvenčním řízení končí. Toto usnesení nabylo právní moci dne 20.12.2008.

V posuzované věci soud konstatoval, že po přezkoumání postupem podle insolvenčního zákona nebyla přihlášená pohledávka věřitele zjištěna v žádném rozsahu (skutečná výše přihlášené pohledávky činí 0,-Kč). V rámci tohoto insolvenčního řízení byla pravomocně povolena reorganizace dlužníka a současně pravomocně schválen předložený reorganizační plán. S ohledem na ust. § 348 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona se při těchto rozhodnutích vycházelo z předpokladu, že každý věřitel podle předloženého reorganizačního plánu získá plnění, jehož celková hodnota je ke dni účinnosti plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Soud dospěl k závěru, že ačkoli věřitel pro tento způsob řešení úpadku nehlasoval, přesto svojí pouhou účastí na schůzi věřitelů, konané dne 29. září 2008, ve smyslu ust. § 182 insolvenčního zákona mohl zhoršit postavení ostatních věřitelů, a dle názoru soudu tímto způsobem vykonával práva spojená s nezjištěnou pohledávkou. Proto mu uložil dle ust. § 178 ve spojení s ust. § 182 insolvenčního zákona, aby ve prospěch majetkové podstaty dlužníka zaplatil částku uvedenou ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že pohledávku přihlásil v dobré víře, a popsal okolnosti uzavření smlouvy o dílo mezi věřitelem jako objednatelem a dlužníkem jako zhotovitelem. Uvedl, že přihlášku pohledávky vzal zpět ještě před konáním přezkumného jednání a že v rámci řízení nevykonal žádná práva s pohledávkou spojená, když za věřitele nejednala na schůzi věřitelů žádná z osob uvedených v § 21 občanského soudního řádu a žádal, aby odvolací soud zaujal v rámci tvorby judikatury v této věci obecnější stanovisko a napadené usnesení v tomto případě zrušil.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací při posuzování důvodnosti odvolání shledal, že ve smyslu ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona (podle nějž se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení) je namístě postupovat podle § 109 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a řízení přerušil s ohledem na probíhající řízení u Ústavního soudu o zrušení ustanovení § 178, § 180 a § 182 insolvenčního zákona, jež mají být v dané věci aplikována.

Po právní moci usnesení o přerušení řízení věřitel oznámil soudu podáním ze dne 18.1.2012, že v insolvenčním řízení dlužníka bylo dne 31.3.2011 vydáno insolvenčním soudem usnesení č.j. KSCB 28 INS 2880/2008-B-140, jímž bylo vzato na vědomí schválení reorganizačního plánu. Ke dni 7.4.2011, kdy usnesení nabylo právní moci, tak insolvenční řízení skončilo. Věřitel současně navrhl zastavení řízení o uložení shora uvedené povinnosti, jež mu byla uložena dle ust. § 178 insolvenčního zákona, neboť povaha věci neumožňuje v řízení nadále pokračovat.

Podle ust. § 178 insolvenčního zákona ve znění účinném ke dni rozhodování soudu prvního stupně bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.

Podle ust. § 182 insolvenčního zákona učinil-li věřitel v insolvenčním řízení na základě přihlášky pohledávky zjištěné v rozsahu uvedeném v ust. § 178 nebo § 179 úkon, který zhoršil nebo mohl zhoršit postavení jiného věřitele nebo vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že tento věřitel nepřihlásil pohledávku v dobré víře, nemá skutečnost, že věřitel vzal přihlášku pohledávky zpět, žádný vliv na rozhodnutí insolvenčního soudu o uložení povinnosti zaplatit částku podle ust. § 178 nebo § 179.

Ze spisu odvolací soud ověřil, že dne 31.3.2011 bylo soudem rozhodnuto o vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu dlužníkem, usnesení je pravomocné a reorganizace je skončena. Vrchní soud v Praze se proto zabýval na základě podání věřitele nejprve otázkou, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro další řízení o uložení sankce věřiteli dle ust. § 178 insolvenčního zákona, a dospěl k závěru, že nikoli.

Řízení zahájené dle ust. § 178 insolvenčního zákona je řízením o uložení sankce věřiteli, jenž vykonával věřitelská práva v rozsahu přesahujícím 50 % své zjištěné pohledávky. Toto řízení sice projevuje určité rysy procesní autonomie, neboť se zahajuje na návrh insolvenčního správce, soud o něm rozhoduje samostatným usnesením a podléhá odvolacímu přezkumu, ale nejedná se o řízení samostatné, nýbrž o řízení, jež upravuje dílčí postup soudu v rámci insolvenčnímu řízení, jehož režimu je podřízeno. Sankce uložená soudem podle tohoto zákonného ustanovení se hradí do majetkové podstaty dlužníka a slouží k uspokojení přihlášených věřitelů dle pravidel insolvenčního zákona. Právní mocí usnesení o vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu dlužníkem, kterým končí insolvenční řízení, končí i řízení o uložení této sankce, neboť smyslu insolvenčního řízení, poměrného uspokojení věřitelů dle schváleného reorganizačního plánu, bylo dosaženo. Skončením tohoto sanačního způsobu řešení úpadku se vrací dispozice s majetkem zcela dlužníku a zanikají i další zákonné účinky zahájeného insolvenčního řízení.

Z uvedeného vyplývá, že zákonné podmínky pro projednání této navržené sankce odpadly a pominuly i důvody pro její uložení.

Protože bylo insolvenční řízení skončeno, stává se pro rozhodnutí o uložení sankce v této věci bezpředmětné i posouzení ust. § 178, § 180 a § 182 insolvenčního zákona Ústavním soudem a odvolací soud za této situace rozhodl o pokračování v řízení.

Na základě uvedených zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval dále podle ust. § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 15. února 2012

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová