1 VSPH 785/2016-B-50
MSPH 89 INS 27680/2012 1 VSPH 785/2016-B-50

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Martin Sova, nar. 18. května 1982, bytem Praha 2, Sarajevská 1049, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 27680/2012-B-36 ze dne 9. března 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 27680/2012-B-36

ze dne 9. března 2016 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zrušil oddlužení dlužníka Martina Sovy (dále jen dlužník ) plněním splátkového kalendáře schválené usnesení č.j. MSPH 89 INS 27680/2012-B-9 ze dne 27.3.2013, na majetek dlužníka prohlásil konkurs (bod II. výroku) s tím, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastanou zveřejněním v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že k návrhu dlužníka byl usnesením ze dne 17.12.2012 (č.d. A-12) zjištěn úpadek a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, usnesením ze dne 27.3.2013 (č.d. B-9) bylo oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře schváleno. Celková výše pohledávek činila 136.198,10 Kč a byl dán předpoklad 100 % uspokojení věřitelů za dobu kratší než 60 měsíců.

Dlužník však ukončil pracovní poměr u Randstad, s.r.o. a od března r. 2014 ničeho nehradil. Celková míra uspokojení nezajištěných věřitelů zůstala na 41,46 %. isir.justi ce.cz

Dlužník plnil dále v částkách, které nestačily ani na uspokojení nároků správce a od května 2015 nehradil ničeho. Celkový nedoplatek na odměně správce činil 9.801,-Kč.

Na jednání dne 29.2.2016 dlužník uvedl, že nelze očekávat, že by si v dohledné době našel zaměstnání, ze kterého by bylo možno provádět srážky. Sdělil, že má problémy v komunikaci a že ze zdravotních důvodů nemůže konat manuální práci ani pracovat ve službách či obchodu, mohl by požádat o invalidní důchod.

Soud měl dlužníkovu příjmovou situaci za trvalou, dospěl k závěru o nemožnosti plnění podstatné části splátkového kalendáře do budoucna a o zaviněném vzniku závazku dlužníka na neuhrazené odměně a náhradě hotových výdajů správce. Měl za to, že dlužník měl dobré předpoklady pro uspokojení věřitelů v oddlužení, protože se do řízení přihlásila jen část věřitelů, dospěl proto k závěru o nepoctivém přístupu dlužníka a ke zneužití dobrodiní poskytnutého dlužníkovi. Soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 607/2010-B a podle § 418 odst. 1 písm. a) a b) IZ zrušil schválené oddlužení a rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že se práci úmyslně nevyhýbá, bydlí u rodičů, kteří mu pomáhají práci najít. Od srpna 2013 byl evidován na Úřadu práce, navštívil každé místo z Úřadu práce, práci však nedostal, absolvoval rekvalifikační kurs. Žádal, aby mu bylo umožněno v oddlužení pokračovat.

Podáním ze dne 15.8.2016 dlužník doplnil, že se hlásil na místo skladníka u obchodních řetězců Albert a Kaufland, snažil se práci si najít, stále byl veden na Úřadu práce.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže

a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. insolvenčního zákona. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z tohoto důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v § 418 insolvenčního zákona ukončit. K takovému rozhodnutí učiněnému ve prospěch všech věřitelů nepotřebuje insolvenční soud jako strážce jejich společného zájmu ani návrh žádného z věřitelů.

Z obsahu zprávy insolvenčního správce ze dne 22.2.2016 plyne, že celková výše přihlášených nezajištěných pohledávek činila 136.198,10 Kč, za dobu od října 2015 do ledna 2016 nebyla poukázána žádná částka, na odměně správce dlužil dlužník 9.801,-Kč, od začátku insolvenčního řízení bylo nezajištěných přihlášeným věřitelům uhrazeno 56.468,10 Kč, tedy 41,46 %. Dlužník byl veden na Úřadu práce, bez příjmu.

Na jednání před odvolacím soudem konaném dne 2.6.2016 dlužník odkázal na dohodu o pracovní činnosti uzavřenou s Unio, s.r.o. ze dne 27.5.2016 a uvedl, že měl zdravotní problémy, které bránily ve výkonu zaměstnání, odkázal na propouštěcí zprávu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ze dne 25.7.2011 a žádal o odročení, aby mohl prokázat svoji snahu zajistit si prostředky nutné k úhradě pohledávek věřitelů.

Ve sdělení ze dne 9.8.2016 správkyně uvedla, že od jednání před odvolacím soudem nedošlo k žádné podstatné změně, dlužník je nadále nezaměstnaný, od 18.5.2015 nebyly poukázány na účet majetkové podstaty žádné prostředky.

Na jednání před odvolacím soudem konaném dne 29.9.2016 dlužník uvedl, že se od června 2016 jeho situace nezměnila, odkázal na své podání ze dne 15.8.2016, dlužník by měl nastoupit na rekvalifikační kurs řidiče tzv. ještěrky a poté měl mít přislíbeno místo u Podlahy Šesták.

Odvolací soud na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že ani v době rozhodování odvolacího soudu o napadeném usnesení nebyly dány předpoklady pro další trvání oddlužení, když dlužník není schopen po delší dobu (od října 2015) ničeho hradit svým věřitelům, a navíc vzrůstá dluh dlužníka vůči insolvenčnímu správci. Odvolací soud má za to, že dalším trváním oddlužení by docházelo jen k narůstání dluhu dlužníka vůči správci, přičemž dlužníkovi se dosud nepodařilo najít jiný zdroj příjmů (nové zaměstnání případně smlouvu o důchodu či darovací smlouvu, na základě které by na oddlužení dlužníka přispívala třetí osoba).

Protože z dosavadních výsledků řízení plyne, že splátkový kalendář nebyl řádně plněn a ani v budoucnu nelze očekávat, že řádně a včas plněno bude, přičemž dalším trváním splátkového kalendáře by se jen dále navyšovaly nároky insolvenčního správce na odměnu a náhradu hotových výdajů, dospěl odvolací soud shodně jako soud I. stupně k závěru, že další trvání oddlužení není opodstatněno.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení v bodech I. a II. výroku podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 29. září 2016

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková