1 VSPH 759/2015-B-21
KSPA 60 INS 22614/2013 1 VSPH 759/2015-B-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučera a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka Slavomíra Chrtka, bytem Ke trati 830, Pardubice, o odvolání JUDr. Drahomíry Daňkové, sídlem Denisova 385, Jičín, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích, č.j. KSHK 60 INS 22614/2013-B-15 ze dne 9. dubna 2015,

t akt o:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích, č.j. KSHK 60 INS 22614/2013-B-15 ze dne 9. dubna 2015 se v bodě I. výroku p o t vr zu je.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích nadepsaným usnesením v bodě I. výroku odvolal z funkce insolvenční správkyni JUDr. Drahomíru Daňkovou, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Manuela Villalobos (bod II. výroku), odvolané správkyni uložil, aby podala soudu zprávu o své činností, zejména o stavu majetku, který spravovala a aby vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku (bod III. výroku), dále jí uložil, aby řádně informovala nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předala mu všechny doklady souvisící s výkonem jeho funkce (bod IV. výroku). Konstatoval, že toto usnesení nabývá účinnosti zveřejněním v insolvenčním rejstříku (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 17.4.2014 (A-7) zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs, insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Drahomíru Daňkovou (dále jen odvolatelka ).

Soud ze seznamu insolvenčních správců zjistil, že odvolatelce bylo ke dni 20.2.2015 zrušeno povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle ust. § 13 odst. 2 písm. b) z.č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti č.j. MSP-16/2014-LO-ROZ/431 ze dne 31.7.2014 a rozklad proti rozhodnutí byl zamítnut rozhodnutím ministryně spravedlnosti č.j. MSP-16/2014-LO-ROZ/4 ze dne 18.2.2015. Soud dospěl k závěru, že je namístě správkyni v souladu s ust. § 31 odst. 4 insolvenčního zákona odvolat a současně ustanovil nového insolvenčního správce.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a namítala, že v souladu s ust. § 73 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) podala návrh na odkladný účinek žaloby, kterou napadla rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o zrušení povolení vykonávat její činnost insolvenční správkyně. Měla za to, že toto rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro absenci správního uvážení, nedostatečně odůvodněné a pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem nezákonné podle ust. § 65 a násl. s.ř.s. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle ust. § 31 odst. 4 věty první insolvenčního zákona insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích, insolvenční soud odvolá z funkce.

Vrchní soud v Praze nahlédnutím do seznamu insolvenčních správců ověřil, že odvolatelce bylo ke dni 20.2.2015 zrušeno povolení na základě ust. § 13 odst. 2 písm. b) zákona o insolvenčních správcích, podle kterého ministerstvo spravedlnosti může zrušit povolení nebo zvláštní povolení insolvenčnímu správci, kterému byla insolvenčním soudem opakovaně udělena sankce podle insolvenčního zákona; ministerstvo přitom přihlíží zejména k povaze porušených povinností, počtu a charakteru sankcí udělených insolvenčním soudem a době, jež uplynula mezi porušením jednotlivých povinností. Ostatně tuto skutečnost odvolatelka nijak nerozporovala, když v odvolání zpochybňovala jen věcnou správnost rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 31.7.2014, č.j. MSP-16/2014-LO-ROZ/431, jež nabylo právní moci dne 20.2.2015. K tomu odvolací soud dodává, že v rámci insolvenčního (a tohoto odvolacího) řízení nelze přezkoumávat důvody rozhodnutí správního orgánu nebo přípustnost přiznání odkladného účinku správní žaloby.

Soud prvního stupně proto nepochybil, když v souladu s ust. § 31 odst. 4 věty první insolvenčního zákona odvolatelku odvolal z funkce insolvenční správkyně z důvodu zrušení jejího oprávnění vykonávat tuto funkci (neboť jinou možnost ani neměl), přičemž tento stav zůstal nezměněn i za odvolacího řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení v bodě I. výroku jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (ust. § 237, § 239 a ust. § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 19. listopadu 2015

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková