1 VSPH 747/2015-B-26
KSCB 26 INS 23517/2013 1 VSPH 747/2015-B-26

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužnice: Gabriela Venderová (dříve Bráchová Sosnová), nar. 5. ledna 1970, IČO 60101059, bytem Hluboká nad Vltavou, Masarykova 973, zast. JUDr. Václavem Junkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Tovární 14, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 23517/2013-B-11 ze dne 27. března 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS

23517/2013-B-11 ze dne 27. března 2015 se m ě n í tak, že se schválené oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužnice Gabriely Venderové nezrušuje a konkurs na její majetek neprohlašuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zrušil schválené oddlužení dlužnice, na její majetek prohlásil nepatrný konkurs (body II. a IV. výroku), s tím, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku), a insolvenčnímu správci uložil, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení předložil zprávu o své činnosti a o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 17.1.2014 (B-6) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Podáním ze dne 12.2.2015 insolvenční správce sdělil soudu, že dlužnice je nekontaktní, pokud se týká jejího plnění, plnil za ni v únoru a v březnu 2014 dárce částku 20.000,-Kč, od dubna 2014 nebylo plněno ničeho. K lednu 2015 dlužnice na splátkovém kalendáři dlužila 78.372,-Kč, doposavad poskytla plnění v rozsahu 4,85%.

Soud odkázal na § 418 odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ), oddlužení zrušil a na majetek dlužnice prohlásil nepatrný konkurs, protože měl za prokázané, že dlužnice neplnila podstatné povinnosti podle schváleného splátkového kalendáře a že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možno splnit.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že sice nedocházelo k úhradám zajištěným věřitelům tak, jak to předpokládalo schválené oddlužení, nesouhlasila ale s tvrzením insolvenčního správce o své nekontaktnosti, neboť problém vznikl pravděpodobně tím, že se dlužnice vrátila ke svému dívčímu příjmení Venderová a že tato změna mohla způsobit, že se včas nedověděla o předvolání k jednání u soudu a nemohla podávat návrhy směřující mimo jiné k naplnění podstatné části splátkového kalendáře. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení v bodech I. a II. výroku zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Následně v doplnění odvolání došlém soudu dne 22.6.2015 (B-21) vysvětlila, že měla psychické problémy, marně hledala zaměstnání, pokud je našla, byla v něm přetěžována, neměla dobré pracovní podmínky, což její zdravotní stav zhoršilo. Proto ukončila tehdejší pracovní poměr, v současnosti má však nové zaměstnání a je schopna za pomoci rodiny své povinnosti plnit.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a poté, co odvolání projednal na jednání konaných dne 14.5.2015 a 2.7.2015, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 418 odst. 1 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (písm. a), nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit (písm. b), nebo v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (písm. c), anebo to navrhne dlužník (písm. d). Podle ust. § 418 odst. 3 insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. Konečně, podle ust. § 418 odst. 4 téhož zákona může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 1, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Výkladem ust. § 418 odst. 1 IZ se již zabýval i Nejvyšší soud ČR např. v usnesení sen. zn. 29 NSČR 12/2013 uveřejněném pod č. 77/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž kromě jiného dovodil, že lhůta 5 let stanovená insolvenčním zákonem dlužníkovi ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou, přičemž její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení. Odvolací soud je toho názoru, že důvodem pro zrušení oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ nemůže být bez dalšího momentální zhoršení příjmové situace poctivého a jinak zodpovědného dlužníka, jež mu v daném okamžiku neumožňuje poskytovat věřitelům pojatým do splátkového kalendáře plnění v rozsahu potřebném pro jeho celkové řádné splnění. Aby bylo možno uzavřít, že úspěšné završení oddlužení objektivně vzato nelze předpokládat, musí jít o situaci, kde je zcela zřejmé, že dlužník v časovém prostoru splátkového kalendáře nebude schopen současný nepříznivý vývoj procesu oddlužení zvrátit, anebo kdy se mu ani v rozumném časovém horizontu nepodařilo dosáhnout potřebných lepších výdělků či dalších příjmů, jež předpokládal, a není reálná naděje na změnu.

S přihlédnutím k situaci panující v době rozhodování soudu I. stupně, jak popsána v odůvodnění napadeného usnesení, jež v ničem podstatném stran absence potřebného plnění nebyla dlužnicí zpochybněna, lze dovodit, že Krajský soud v Českých Budějovicích nepochybil, pokud dovodil, že byly splněny předpoklady pro zrušení oddlužení z důvodů uvedených v ust. § 418 odst. 1 písm. a), b) IZ, neboť se ukazovalo, že dlužnice své povinnosti neplní a že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je však dle odvolacího soudu rozhodující skutečnost, že dlužnice získala dle pracovní smlouvy ze dne 30.4.2015 nové zaměstnání a že dlužnice-jak plyne ze zprávy insolvenčního správce ze dne 30.6.2015 (č.d. B-23)-poukázala na jeho účet ve dvou platbách celkem 100.000,-Kč. Správce zároveň potvrdil změnu přístupu dlužnice s tím, že pokud jí bude dána ještě možnost, lze důvodně očekávat, že podmínky oddlužení splní.

Za této situace je odvolací soud toho názoru, že řešit úpadek dlužnice-za změněného skutkového stavu-již nyní konkursem není namístě. Nelze totiž přehlédnout, že řešení úpadku dlužnice oddlužením formou splátkového kalendáře může být stále ještě reálné, nezajištění věřitelé by z něj mohli obdržet více než při nepatrném konkursu (a absenci zpeněžitelného majetku dlužnice) a nároky insolvenčního správce by byly zcela zapraveny. Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě umožnit dlužnici, aby v blízkém budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčila insolvenční soud a zejména své věřitele o tom, že její snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil, a že dlužnice nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoli později dojít ke změně způsobu řešení jejího úpadku a ten by pak byl již definitivně řešen konkursem.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 OSŘ změnil shora uvedeným způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Praze dne 2. července 2015

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová