1 VSPH 744/2016-A-11
KSPL 65 INS 3623/2016 1 VSPH 744/2016-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Robin Balý, nar. 16. dubna 1992, bytem Komárov, Buzulucká 140, adresa pro doručování: Mýto, Náměstí 5, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 3623/2016-A-6 ze dne 7. března 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 3623/2016-A-6 ze dne 7. března 2016 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesení odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 17.2.2016 byl soudu doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dlužníka. Soud dlužníku vytýkal, že v insolvenčním návrhu sice uvedl, že má závazek vůči Vojenské zdravotní pojišťovně ČR ve výši 2.772,-Kč, splatný k 8.1.2016, a vůči Home Credit, a.s. ve výši 534.384,-Kč, splatný k 13.8.2013, avšak dlužník netvrdil, že by nebyl schopen své závazky plnit a neuvedl žádný důvod platební neschopnosti. Neuvedl ani své měsíční výdaje, a soud proto nemohl posoudit, zda příjmy a výdaje dlužníka jsou v takovém poměru, že v budoucnu nebude schopen splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Soud dovodil, že se zřetelem k okolnostem, které dlužník v insolvenčním návrhu vylíčil, nelze předpokládat ani hrozící úpadek dlužníka, a že závazek vůči Vojenské zdravotní pojišťovně bude dlužník při příjmu ze zaměstnání schopen zaplatit jednorázově, když dlužník navrhoval nižší než zákonem stanovené splátky ve výši 6.000,-Kč. Ze shora uvedených důvodů postupoval soud podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání a namítal, že je schopen nezajištěným věřitelům uhradit 30 % pohledávek a že soudu dodal jen podklady, které měl k dispozici, žádal Vojenskou zdravotní pojišťovnu o podklad k celkové dlužné částce telefonicky a že mu sdělili, že podklad pošlou poštou a že má v návrhu uvést částku, ke které má podklad, a pojišťovna uveden celkovou dlužnou částku v přihlášce pohledávky. Vyúčtování dlužné částky, které dlužník obdržel, činilo isir.justi ce.cz

31.902,-Kč, což dlužník není schopen jednorázově uhradit. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (odst. 2).

Podle § 3 odst. 4 IZ o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Jestliže dlužník hodlá navrhnout řešení svého úpadku (hrozícího úpadku) oddlužením, musí tak učinit návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (§ 391 odst. 3 IZ), a to současně s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). K podání insolvenčního návrhu pak může využít kolonku č. 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení, v níž pak musí-v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ-vyplnit nejen údaj o tom, čeho se insolvenčním návrhem domáhá (zda navrhuje vydat rozhodnutí o úpadku nebo hrozícím úpadku), ale také musí uvést důvod tohoto návrhu, tj. vylíčit rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek či hrozící úpadek osvědčují. Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení jsou samostatná procesní podání se samostatným procesním režimem. Nedostatky insolvenčního návrhu (jímž se dlužník domáhá zjištění svého úpadku) proto nemohou být nahrazeny obsahem či přílohami návrhu, jímž se dlužník domáhá řešení svého úpadku oddlužením.

Z ustálené judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu dlužníka, který není podnikatelem, musí být ve smyslu § 103 odst. 2 IZ tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá, tedy konkrétní okolnosti, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Insolvenční návrh tak musí obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Dlužník, který označením bodu 6, resp. 7 ve formuláři návrhu na povolení oddlužení projeví navenek úmysl podat návrh na povolení oddlužení zároveň jako insolvenční návrh a který současně rezignuje na uvedení ( popis ) jakýchkoliv rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek , předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 IZ. K tomu viz judikatura Nejvyššího soudu ČR-usnesení ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 27.1.2010, sp. zn. 29 NSČR 1/2008 uveřejněné pod č. 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 20.5.2010, sp. zn. 29 NSČR 22/2009 uveřejněné pod č. 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení ze dne 21.12.2011, sp. zn. 29 NSČR 14/2011 uveřejněné pod č. 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka přitom nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (viz citované R 91/2009), ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Z obsahu spisu plyne, že dne 17.2.2016 byl soudu I. stupně doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

V rámci samotného insolvenčního návrhu, tedy v rámci kolonky č. 7 formuláře dlužník uvedl, že podává insolvenční návrh z důvodu hrozícího úpadku. Má závazek vůči Vojenské zdravotní pojišťovně ČR ve výši 2.772,-Kč, splatný k 8.1.2016, a vůči Home Credit, a.s. ve výši 534.384,-Kč, splatný k 13.8.2013. Hodnota majetku dlužníka nepřevyšovala hodnotu jeho závazků, vlastnil jen běžné osobní věci a běžné vybavení domácnosti nevlastnil, protože bydlel u matky. Popsal, jak se do současné finanční situace dostal v souvislosti s koupí vozu, že přišel o zaměstnání a neměl na splátky úvěru na vůz ani nehradil povinné platby na zdravotní pojištění v nezaměstnanosti, byla na něj vedena exekuce srážkami ze mzdy.

Dlužník v insolvenčním návrhu, tedy přímo v kolonce č. 7 formuláře, uvedl své věřitele názvem (firmou), identifikačním číslem, sídlem, uvedl výše a přesná data splatnosti pohledávek těchto věřitelů.

Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že u dlužníka lze dovodit úpadek ve formě platební neschopnosti, když dlužník namítal, že současné situaci není schopen čelit jinak než podáním insolvenčního návrhu, když nelze očekávat navýšení příjmů dlužníka, z čehož lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků a nebude tedy schopen tyto závazky plnit. Při příjmu dlužníka 18.606,-Kč měsíčně, který uvedl v návrhu na povolení oddlužení, sice lze očekávat, že bude schopen zaplatit závazek vůči Vojenské zdravotní pojišťovně ČR, a.s., avšak nikoli vůči dalšímu věřiteli Home Credit, a.s., a proto lze dovodit, že dlužník se nachází v úpadku.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 5. září 2016

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost: Jana Berná