1 VSPH 742/2016-B-17
KSPL 52 INS 18237/2015 1 VSPH 742/2016-B-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Jiří Kovářů, nar. 24. srpna 1959, IČO 87072076, bytem Drutzová, Drutzová 1, zast. JUDr. Zuzanou Šloufovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Prešovská 4, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 18237/2015-B-9 ze dne 26. února 2016,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 18237/2015-B-9 ze dne 26. února 2016 se v bodech I. a II. výroku z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením v bodě I. výroku neschválil oddlužení dlužníka, na jeho majetek prohlásil nepatrný konkurs (body II. a III. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku), insolvenčnímu správci uložil povinnost předložit zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu (bod V. výroku) a jmenoval prozatímní věřitelský výbor (bod VI. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 7.8.2015 (A-9) byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením.

Na přezkumném jednání konaném dne 24.11.2014 insolvenční správkyně uznala nezajištěné nepodmíněné pohledávky v celkové výši 828.796,50 Kč, stejně jako dlužník. 62,49 % pohledávek pocházelo z podnikání dlužníka. Dlužník měl od 1.12.2015 nastoupit u zaměstnavatele SASPOL Group, s.r.o. s příjmem 15.000,-Kč měsíčně a byl dán předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu asi 35 %,

Podáním ze dne 27.1.2016 (B-8) insolvenční správkyně uvedla, že s ohledem na odhad čisté mzdy dlužníka ve výši 13.383,-Kč měsíčně bude dlužník schopen nezajištěným věřitelům zaplatit jen 26,89 % pohledávek, a proto řešení úpadku oddlužení nedoporučovala.

Soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.8.2010 sp. zn. 3 VSPH 535/2010 a měl za prokázané, že s ohledem na nedostatečnou výši příjmu nebude dlužník schopen uspokojit nezajištěné věřitele ani ve výši 30 % jejich pohledávek, a proto oddlužení podle § 405 odst. 1 IZ neschválil, protože v řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal do bodů I. a II. výroku a namítal, že insolvenční správkyně vycházela ze zprávy o průběhu insolvenčního řízení z pracovní smlouvy a dohody o smluvní mzdě v době vzniku pracovního poměru, kdy byla sjednána částka 90,-Kč/ hodinu, avšak po vydání napadeného usnesení se situace změnila a byla sjednána mzda ve výši 110,-Kč/hodinu, a proto je předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu 31,7 %. Proto dlužník navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a rozhodl o schválení oddlužení plněním splátkového kalednáře.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 405 odst. 1 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat,

a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo

b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Přípustnost oddlužení ve smyslu § 389 odst. 1 IZ a jeho přípustnost z hlediska splnění věcných podmínek vymezených v § 395 IZ insolvenční soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli), tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení (na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení). K tomu srovnej závěry usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sen. zn. 29 NSČR 6/2008, uveřejněného pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a jeho usnesení ze dne 31.3.2011, sen. zn. 29 NSČR 20/2009, uveřejněného pod č. 113/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Z obsahu napadeného usnesení plyne, že soud I. stupně založil rozhodnutí o neschválení oddlužení na zjištění o nedostatečném příjmu dlužníka, který nedával předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů ani v rozsahu 3 0% jejich pohledávek.

Odvolací soud z obsahu Dohody o smluvní mzdě ze dne 2.3.2016 uzavřené mezi dlužníkem jako zaměstnancem a zaměstnavatelem

KOŽELUHA-ČESKÝ TRUHLÁŘ, s.r.o. zjistil, že smluvní hodinová mzda bude od 1.2.2016 činit 110,-Kč/hodinu, čistá mzda dlužníka bude tedy podle odvolacího soudu činit 14.194,-Kč a míra uspokojení nezajištěných věřitelů, jejichž celková výše pohledávek byla na přezkumném jednání konaném dne 24.11.2015 zjištěna v částce 828.796,50 Kč,bude při zapravení nároků insolvenční správkyně činit asi 31 %. Těmto předpokladům odpovídá i dne 5.5.2016 dlužníkem soudu doručená listina, z níž se podává, že dlužníku byla za duben 2016 vyplacena zaměstnavatelem částka 15.137,-Kč.

Odvolací soud má za to, že s ohledem na změnu finančních poměrů dlužníka napadené usnesení neobstojí, a proto je v rozsahu bodů I. a II. výroku podle § § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze 5. května 2016

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná